Ošetřování včelstev ekologicky i pro konvenční včelaře?

Po letošní zimě včelaři zaznamenali silné úhyny včelstev, které byly způsobeny především díky varroóze. Otázka: Proč jako konvenční včelař nemohu ošetřovat včelstva stejným způsobem jako biovčelař a produkovat med bez reziduí i přestože nevčelařím v „ekologických“ oblastech? Navíc v době, kdy je zřejmá vznikající rezistence k syntetickým varroacidům?


MVDr. Zdeněk Klíma, předseda Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ

Máme tu na jedné straně včelaře, kteří dovedou již dnes chovat svá včelstva bez použití syntetických akaricidů na bázi pyretroidů a amitrazu. Nesmí se s tím ale nikde chlubit!

Myslím, že tento veterinárně legislativní paradox je v ČR opravdu velký problém.
Máme tu na jedné straně včelaře, kteří dovedou již dnes chovat svá včelstva bez použití syntetických akaricidů na bázi pyretroidů a amitrazu. Nesmí se s tím ale nikde chlubit! Dokáží to především díky vyššímu zájmu o svůj chov, pomocí letního monitoringu napadení včelstev, zootechnických opatření a používání organických kyselin jako kyseliny mravenčí, mléčné a šťavelové.
Na straně druhé tu máme veterinární legislativu a výkonný aparát Českého svazu včelařů, o. s., který velmi často prostřednictvím tzv. nákazových referentů organizuje povinná ošetření včelstev syntetickými akaricidy, velmi často bez znalosti úrovně napadení, plošně a naslepo. Vede to jednak velmi často k nadužívání léčiv a také k vlastní neschopnosti mnohých včelařů se o svoje včelstva postarat bez pomoci někoho druhého.
Nutno však poznamenat, že bez existence tohoto propracovaného systému, by mnoho včelařů o svoje včelstva za velmi krátkou dobu přišlo. Bylo by to však podle mého názoru ozdravení, pro české včelařství velmi potřebné. Toto prostředí a úroveň některých včelařů jsou hlavní faktory, které stojí za vyššími úhyny včelstev v posledních letech v ČR. Navíc se stupňuje problém rezistence na pyretroidní léčiva.
Programy pro zvyšování přirozené odolnosti včelstev šlechtěním na tzv. varroatoleranci nejsou prozatím v ČR nijak podporovány a co je horší, není je ani legálně prozatím možno provádět. Dosavadní referenční laboratoří byl sám Výzkumný ústav včelařský Dol, s. r. o., jediný výrobce léčiv pro včely v ČR. Předpokladem pro nastolení zdravějších poměrů by mohlo být zřízení Národní referenční laboratoře pro zdraví včel při SVÚ Olomouc od letošního roku. V příštích letech bude nutno přehodnotit řadu veterinárně-včelařských témat, nejen otázky týkající se tlumení varroózy, ale i moru včelího plodu. Musí být nastolena rovnocenná diskuse na těmito tématy na půdě SVS a MZe, která tu doposud také chyběla. Jsem ale optimista a věřím, že při ochotě všech zainteresovaných stran, je možno v krátké době nastavit podmínky pro další rozvoj včelařského oboru v rámci „trvaleji“ udržitelných postupů chovu včel.

MVDr. Zbyněk Semerád,
ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat SVS ČR

Jestliže řeším nákazu, a připustím, že tuto nákazu jsem schopen v ekologickém zemědělství řešit nějakým způsobem, pak to je způsob, který musí vyhovovat. Bude na rozhodnutí včelaře, aby se rozhodl, co použije.

Varroóza včel se řadí mezi nebezpečné nákazy podle veterinárního zákona. Ústřední veterinární správa SVS vydává metodický pokyn a jednotlivé krajské veterinární správy vydávají na jejich základě každý rok mimořádná veterinární opatření (MVO), kde je stanoven okruh dotčených chovatelů, a tato MVO jsou pro ně závazná. Sankce za neplnění MVO se mohou být až do výše 2 mil. Kč u podnikatelů a do 50 tis. Kč u občanů.

V souvislosti s diagnostikou varroózy stát ročně vynakládá 1,5 mil. Kč finančních prostředků (25 Kč krát 60 tis. vzorků). Další dotace se poskytují přímo na léčiva.
Zanedlouho budeme připravovat metodický pokyn k tlumení varroózy pro podzim 2012 a jaro 2013 na základě podkladů Výzkumného ústavu včelařského v Dole, s. r. o., ale již také za přispění Státního veterinárního ústavu Olomouc, kde je s účinností od 1. února 2012 schválena Národní referenční laboratoř pro nákazy včel.
Pokud mám přímo odpovědět na anketní otázku, již z logiky věci mi vychází, že jestliže řeším nákazu, a připustím, že tuto nákazu jsem schopen v ekologickém zemědělství řešit nějakým způsobem, pak to je způsob, který musí vyhovovat i pro neekologické chovy. Pokud by nevyhovoval, pak by ani v ekologickém zemědělství tímto způsobem nemohla být nákaza zdolávána. Protože, pak bych to musel v tom ekologickém zemědělství zakázat! V tomto směru souhlasím s tím, že jestliže to stačí k léčbě v ekologickém chovu, tak to musí být plně vyhovující v konvenčním provozu. A také nemohu říci, že protože jsi se včelaři formálně nepřihlásil k ekologickému režimu, tak tuto léčbu použít nemůžeš…
Pokud vyhodnotíme, že jakékoli tlumení (léčba) varroózy – ve všech chovech bez ohledu na to, jestli je eko nebo konvenční – je vyhovující s preparáty, které jsou povoleny používat v ekologickém zemědělství, zasadím se o to, aby se mohly používat. Metodika eko by se tedy měla promítnout do všech MVO, která k ošetření budou vydána.
Takže se jedná pouze o to nastavit škálu přípravků a metod, které je možné použít. Bude na rozhodnutí včelaře, aby se rozhodl, co použije. Protože ve všech případech musí jít o hlavní cíl – aby byl výsledný produkt (med, pyl, propolis…) zdravotně nezávadný. To je celé.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *