Osmdesát let zvelebování prasat

V letošním roce uplyne osmdesát let od zavedení kontroly užitkovosti v chovu prasat v České republice. Tehdejší chovatelské organizace tak položily základy organizované plemenářské práce, díky které je současný genofond prasat na evropském trhu konkurenceschopný. Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, jenž na jejich činnost navázal po roce 1948, uspořádal k tomuto významnému výročí slavnostní konferenci.

Konference k osmdesátému výročí kontroly užitkovosti v chovu prasat, zaštítěná ministrem zemědělství ČR Janem Mládkem proběhla za účasti 230 pozvaných hostů v prostorách studijního a informačního centra České zemědělské univerzity v Praze 7. června. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně pak byly dalšími institucemi, které se na jejím zdárném průběhu podílely.
Pro Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě (SCHP) byla tato událost také jednou z možností, jak důstojně poděkovat všem zainteresovaným za jejich poctivou práci. „Konference je pro nás vhodnou příležitostí k předání ocenění, ať již v podobě pamětního listu, dále čestného uznání ministerstva zemědělství nebo pamětní medaile SCHP zasloužilým chovatelům, pracovníkům služeb, vědy, výzkumu, veterinárním lékařům i pracovníkům centrální sféry. Celkem bylo oceněno 267 osob, 102 jich obdrželo pamětní list SCHP, dále čestné uznání MZe ČR bylo předáno 136 osobám a 29 jich získalo čestné uznání MZe ČR a pamětní medaili SCHP. Byli mezi nimi lidé, které lze dnes označit za nestory v chovatelství prasat a kteří jsou již převážně na odpočinku ale i ti, kteří jsou ve šlechtění prasat ještě činní,“ uvedl ředitel plemenné knihy SCHP Ing. Čestmír Pražák, CSc.
Konference ke kulatému výročí kontroly užitkovosti v chovu prasat byla především výletem do historie. Přinesla ale také zajímavé informace o výhledu budoucího šlechtění v Česku a na Slovensku a v neposlední řadě nastínila i některé perspektivní směry z oblasti biotechnologií, které zejména v reprodukci prasat přinášejí zcela nové možnosti.

Pokrok v plemenářské práci
Prvopočátky plemenářské činnosti v chovu prasat v Čechách ve svém referátu posluchačům přiblížil prof. Ing. Václav Matoušek, CSc., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Uvedl, že s kontrolou užitkovosti a dědičnosti prasat na našem území začaly poprvé německé svazy chovatelů vepřového dobytka ve spolupráci s příslušnými odbory zemědělských rad v Čechách a na Moravě. Prováděla se pouze kontrola užitkovosti prasnic u chovatelů, a to u bílého ušlechtilého prasete, dále zušlechtěného a cornwallského plemene.
Od 20. let minulého století se staly hybnou pákou veškerého zootechnického pokroku v chovech nově založené výzkumné ústavy pro živočišnou výrobu, které se nejen podílely na vypracování důležitých opatření ke zvelebování chovu, ale přímo se účastnily řízení plemenářské práce na chovatelských stanicích.
„V oblastech působnosti českých odborů zemědělských rad v Čechách a na Moravě byla zavedena kontrola užitkovosti a dědičnosti prasat v roce 1926. Kontrolu užitkovosti prasnic na Moravě zahájil pod vedením profesora Josefa Taufera Zemský výzkumný ústav zootechnický v Brně na hospodářství Zemského léčebného ústavu v Kroměříži. V Čechách uvedl v život první část kontroly užitkovosti, takzvanou stájovou kontrolu, český odbor zemědělské rady na svých hospodářstvích v Soběticích u Klatov a v Pernštýně u Litomyšle. Kontrola užitkovosti prasat podle ruhlsdorfského vzoru spočívala ve vážení prasnic při zapuštění, dále po oprasení ve čtyřech týdnech a při odstavu selat. Selata se vážila třikrát, a to při narození, ve 28 dnech a při odstavu. Dále se zjišťoval počet struků u obojího pohlaví a evidovaly se dávky objemného a jadrného krmiva. Zjišťovala se také průměrná spotřeba krmiva selaty od doby, kdy začala přijímat krmnou dávku až do odstavu. Současně se sledovalo zdraví a otužilost celého chovu, o čemž se vedly příslušné záznamy,“zdůraznil profesor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Změna koncepce šlechtění
Kontrola užitkovosti prováděná u chovatelů byla zpočátku spíše orientační a získaná data byla základem pro úřední uznávání plemenných stanic, jejichž hlavním úkolem byla produkce plemeníků a plemenic pro zemský chov. Podstatnější změny v organizaci plemenářské práce a kontroly užitkovosti na domácí scéně nastaly po únoru 1948, kdy ministerstvo zemědělství převzalo řízení kontroly užitkovosti a dědičnosti, kterou pak prováděl Státní inspektorát pro plemenitbu hospodářských zvířat při Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském.
Na domácím poli plemenářské práce v chovech prasat došlo k zásadní změně na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. „Začala se dovážet a rozšiřovat masná plemena a naše bílé ušlechtilé plemeno sádelnomasného užitkového typu s větším tělesným rámcem se přebudovávalo na masný užitkový typ. Byla zpracována koncepce hybridizačního programu při jejíž realizaci se vycházelo ze zásady, že převazující část šlechtitelské základny výchozích populací (pozice A a B) budou tvořit domácí plemena a importovaná plemena výrazně masného typu budou určena k produkci plemenných kanců jako otců finálních hybridů (pozice C). V mateřské pozici byla využívána plemena bílé ušlechtilé (BU), landrase (L) a přeštické černostrakaté (Pc). Do pozice C byla dovezena v roce (1972) plemena belgická landrase (BL), duroc (D) a hampshire (H). Plemeno belgická landrase dalo základ k tvorbě dvou syntetických otcovských linií (BL x D) a (BL x H), ze kterých vzešlo v roce (1991) samostatně uznané nové plemeno nazvané české výrazně masné (ČVM). Kromě této syntetické linie se v pozici C využívali hybridní kanci z různých kombinací křížení mezi otcovskými plemeny. V pozdějším období byly kombinace křížení otcovských plemen vedeny v kontrole užitkovosti jako syntetické linie. Sortiment otcovských plemen byl později rozšířen o plemeno pietrain (PN) a o anglické plemeno large white, u nás označované jako bílé ušlechtilé – otcovská linie (BO),“ vyjmenoval profesor Matoušek.

Zavádění moderních šlechtitelských programů
S privatizací zemědělství po roce 1989 se změnila struktura, rozsah i výsledky šlechtění v chovu prasat. Na území České republiky bylo chováno osm uznaných plemen prasat (bílé ušlechtilé, landrase, přeštické černostrakaté, české výrazně masné, belgická landrase, pietrain, duroc a hampshire) ve 126 šlechtitelských chovech s celkovým počtem 14 269 prasnic, což představovalo pět procent z celkového stavu prasnic v České republice. V oblasti šlechtění působilo celkem 1661 kanců, z toho 465 jich bylo na inseminačních stanicích. Proti minulosti je část domácího šlechtění soustředěna v tradičních chovech u privátních chovatelů, v družstvech vlastníků, na školních zemědělských podnicích a podobně. Přeštické černostrakaté plemeno bylo v roce 1995 převedeno do genetických živočišných zdrojů.
Nositelem plemenné knihy se v roce 1994 stal Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, který navrhuje a schvaluje postupy šlechtění a selekce u jednotlivých plemen. Ve spolupráci s VÚŽV v Praze – Uhříněvsi svaz rozpracoval moderní šlechtitelský program, jehož základem bylo využití nové metody odhadu plemenné hodnoty BLUP – animal model. Od 1. ledna 1999 se odhad plemenné hodnoty vybraných vlastností, včetně selekčního indexu (celkové plemenné hodnoty), provádí u všech zvířat zapsaných v plemenné knize Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě.
Českobudějovický profesor dále konstatoval, že za poslední půlstoletí se značně zvýšilo využití hybridních prasat. Vznikla řada společností, která na trh dodává finální hybridní prasata. V hybridizačních programech využívají jednak diference v užitkovosti výchozích populacích (plemen) a jednak heterozní efekt, který se projevuje zvýšenou odolností a přizpůsobivostí, dále větší růstovou schopností a lepším využitím krmiva.

Vize budoucnosti
Nejen Evropa, ale celý svět směřuje chov prasat do průmyslové velkovýroby, charakterizované větší koncentrací zvířat, vysokou produktivitou práce a vysokou intenzitou výroby, což je předpokladem pro snižování nákladů na jednotku produkce. „Šlechtění prasat v dalším období bude muset vedle produkčních znaků ve zvýšené míře zahrnovat i funkční vlastnosti jako plodnost, dlouhověkost, odolnost vůči onemocněním a vitalitu. Bude muset brát větší ohled na prostředí, welfare zvířat a jejich zdraví. Významná úloha při tom připadne vědě a vývoji, od kterých se očekává zejména rozpracování nových kritérií, na základě kterých bude možné na zmíněné vlastnosti šlechtit. Vykonavateli budou šlechtitelské organizace, které budou muset respektovat zásady správné výrobní praxe ve šlechtění, ve kterých se odráží principy trvalé udržitelnosti v této specifické oblasti lidské činnosti,“ řekl v závěru svého vystoupení Ing. Pražák.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *