Ozdravením pro efektivnější výrobu

Podle ekonomických analýz jsou to již asi tři roky, co český sektor chovu prasat vykazuje zápornou rentabilitu. Podle samotných chovatelů má asi největší dopad na ztrátu jejich konkurenceschopnosti struktura dotací, zastaralé technologie, nízká úroveň zdraví zvířat a nevýkonná genetika. Většina z nich se v první fázi zaměřila na zmodernizování svých provozů. Na chov prasat specializovaná akciová společnost Animo Žatec, jež je součástí holdingu Agrofert se v cestě za efektivnější produkcí ještě pustila do ozdravování chovu. Součástí tohoto razantního rozhodnutí je i přechod na novou genetiku, reprezentovanou dánským produktem šlechtění DanBredem.

V úvodu zmiňovaná akciová společnost vznikla před deseti lety z původního Společného zemědělského podniku pro chov prasat a drůbeže. Z osmi farem, které společnost získala byly tři s chovem drůbeže a pět s prasaty. Stejně jako v mnoha jiných podnicích hospodařících bez půdy se i žatečtí chovatelé dostali do ekonomických problémů.
„To, že specializované podniky s chovem prasat a drůbeže byly historicky bez půdy bylo známé již při tvorbě systému dotací. Nastavení dotací na obhospodařovanou zemědělskou půdu je proto velmi nespravedlivé. Pokud byl úmysl zmiňované specializované podniky zlikvidovat, tak bych řekl, že se to docela daří. Příčin, proč chovatelé prasat svou činnost omezují nebo ukončují je však více. Z těch, které nemohou ovlivnit je to především prudká změna vývoje kurzu koruny k euru od 31 Kč za euro až k 24,50 Kč za euro. Němečtí producenti mají cenu stejnou nebo vyšší, zatímco nám cena stále klesá. Nesrovnatelné jsou rovněž podmínky v dotační politice stejně, jako podmínky pro podnikání v původních zemích EU. Například 20 až 30leté úvěry pro farmáře v Dánsku s jednoprocentním úrokem jsou pro naše zemědělce science fiction. Také státní úřady v rozvinutých členských zemích na rozdíl od našich institucí „nechávají zemědělce žít“ a když jim nepomohou, tak jim ani neškodí. Velkým problémem České republiky je i absolutní nadvláda nadnárodních řetězců a diktát cen a nakonec i složení nabídky masných výrobků,“ konstatoval v úvodu ředitel společnosti Ing. Vladimír Petrů, který začínal v podniku jako vedoucí farmy v Lišanech v roce 1990.
Pro úplnost je třeba doplnit, že na místě ředitele ing. Petrů setrval až do roku 2004 a po čtyřleté pauze se do podniku vrátil. Nejprve jako předseda představenstva společnosti, která se stala součástí holdingu Agrofert a od roku 2010 jako její staronový ředitel.

DanBred – trefa do černého
„Zvrácení neúnosné zdravotní situace na prasečích farmách přicházelo v úvahu jen při depopulaci celého chovu. K tomu však byly zapotřebí finanční prostředky, které jsme získali z prodeje pozemků na těžbu písku a drůbežích farem. Bez finančního přispění holdingu by se však chod farmy v Lišanech, jež je při své plné kapacitě odpovídající třiceti až dvaatřiceti tisícům prasat největší v Čechách obnovit nepodařilo,“ pokračoval ředitel.
Ozdravování chovu spočívající v depopulaci a čistících pracích bylo spojené s výměnou genetiky. V holdingovém výběrovém řízení, které mělo sedm kol a trvalo půldruhého roku se rozhodovalo, zda se haly budou naskladňovat zvířaty s francouzskou, nizozemskou nebo dánskou genetikou anebo to budou produkty šlechtitelského programu domácí provenience.
„Z celkem šesti oslovených firem jsme vybrali genetiku DanBred, kterou jsme si ještě předtím i vyzkoušeli. U naskladněných zástavových selat z Dánska jsme dosáhli vynikající výsledky, konkrétně více než kilogram denního přírůstku se spotřebou 2,60 až 2,70 směsi na kilogram přírůstku. Na prasatech jsme viděli ohromný růstový potenciál a nízké ztráty a vynikající podíl libové svaloviny 58 – 59 % byl předzvěstí efektivnější produkce. Také podle výsledků nezávislých testací německých kolegů bylo patrné, že DanBred utekl veškeré genetice v Evropě prakticky ve všech ukazatelích. V květnu loňského roku jsme z farem zařazených mezi TOP 20 nejlepších v dánské populaci nakoupili celou šlechtitelskou pyramidu zvířat. Respektive prasničky large white, dále F1 generace a kance plemen landrase a duroc. Inseminační dávky vysokoindexových kanců large white vozíme letecky jednou měsíčně. Z celkem nakoupených 2140 prasniček se jich většina naskladnila na farmu do Lišan a dalších 1400 prasniček v rámci holdingu na farmu Březina akciové společnosti Proma – Mladá Boleslav,“ zavzpomínal dále.

Prioritu má zdraví
Trh s chovným materiálem byl v Dánsku, které je oficiálně prosté klasického moru prasat, dále afrického moru prasat, slintavky a kulhavky, vezikulární choroby prasat, aujezskyho choroby, těšínské choroby, brucelózy, tuberkulózy a trichinelózy uvolněn až od roku 2009.
„Na Dánech se nám líbila i transparentnost zdravotního stavu v chovech. Mají centrálně vedený portál, kde si můžete najít aktuální zdravotní situaci v kterékoliv farmě. V každém šlechtitelském a rozmnožovacím chovu se každý měsíc odebírají krevní vzorky, ty se posílají do nezávislých laboratoří a výsledky se aktualizují přímo na portálu webových stránek. Farmy z nichž jsme nakoupili zvířata mají zdravotní status SPF Red. To znamená, že tam nejsou mykoplasmy, dále ani všechny sérotypy APP a enzootické pneumonie prasat, syndrom PRRS, dyzenterie prasat, sípavka prasat, svrab a vši. Nechtěli jsme nic riskovat, ani při dopravě zvířat, proto jsme zvolili SPF dopravu, která disponuje přepravními prostředky s filtry na mykoplasmy. Vakcinujeme podle schématu dánské farmy, z níž jsme naskladnili zvířata, konkrétně pak proti parvoviróze, července a E. coli,“ doplnil Ing. Petrů.
Ještě před naskladněním zvířat prošlo dvanáct zaměstnanců dvoutýdenním školením na farmách, s nimiž byl uzavřen obchod. Součástí velkých změn na farmách bylo i důsledné dodržování biosekurity.
„Kvůli biosekuritě jsme byli první v Čechách, kdo jsme postavili spalovací dvoukomorovou pec na kadávery. Nechtěli jsme riskovat, že nám kafilerie do chovu zatáhne nějakou nákazu. Také auta na jatečná zvířata, která se standardně čistí na jatkách ještě myjeme teplou wapkou, zejména pod podběhy. No a pokud jde o zavážení krmných směsí z našich výroben, tak šoféři mají přesně předepsáno kudy mají jet. Jejich auta jsou vybavena GPS a jsou tak snadno kontrolovatelná. Veterinárního lékaře máme smluvního, dělá výhradně pro nás a má na starosti jen farmu v Lišanech a navazující výkrm. Pro běžné veterinární úkony máme veterinárního technika. Naší prioritou je zdraví a tento stav hodláme udržet,“ zdůraznil ředitel.

Nakročeno správným směrem
Z celkového počtu pěti prasečích farem akciové společnosti Animo Žatec jsou dvě – v Lišanech a ve Zlonicích (celkem 3400 prasnic) zaměřené na výrobu selat s roční produkcí 110 000 kusů. Výroba jatečních prasat za rok pak odpovídá úrovni 7000 tun. Cílem chovatelů uvedené společnosti je odchovat 30 selat od prasnice při obrátkovosti 2,35 a 90% porodnosti.
Pokud jde o dosavadní užitkovost prasnic genetiky DanBred, tak na prvních a druhých vrzích bylo 14,1, respektive 15,3 živě narozených selat ve vrhu s celkovým průměrem 13 odchovaných selat ve vrhu.
Současné výsledky ve výkrmu pak odpovídají přírůstku 900 g a spotřebě krmné směsi 2,75 kg/kg přírůstku při celkových ztrátách nepřevyšujících tři procenta. Jateční prasata mají při průměrné hmotnosti 117 kg podíl libové svaloviny 56,5 – 57,5 %.
„Přechod na novou genetiku a management chovu zatím zvládáme dobře. Byly to však velké změny, asi jako když přesednete z trabanta do posledního modelu mercedesu. Věnovali jsme maximální úsilí přípravě, abychom ze zvířat vytěžili maximum. O tom, že máme nakročeno správným směrem ukazují dosavadní výsledky, které jsou srovnatelné s výsledky TOP 20 nejlepších dánských farem. Naším cílem je vyrábět vlastní selata nákladově pod úrovní nákupní ceny selat z Dánska a snížit tak i celkové náklady na výrobu jatečního prasete. Samozřejmě, že tomuto cíli musela předcházet důkladná příprava na ozdravení a na převzetí kompletního dánského managementu chovu zvířat. Bohužel jsme nemohli převzít i přístup Dánského království k chovatelům prasat v Dánsku, kde je chov prasat komoditou číslo jedna,“ posteskl si v závěru ředitel akciové společnosti Animo Žatec Ing. Vladimír Petrů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *