Pestrý sortiment vyžaduje investice

Jaroměřická mlékárna uspěla na trhu s novou kombinací příchutí pro pomazánkové máslo. Pestrý sortiment mléčných výrobků však vyžaduje neustálé investice. Nedávno pořídili novou lisovací vanu na výrobu sýrů eidamského typu a plánují nákup nové baličky na smetanový sýr Fénix.

Pro novodobou historii jaroměřické mlékárny je významný počátek devadesátých let. Jak uvedl Josef Novotný, ekonomický náměstek ředitele, tehdy proběhlo oddělení od státního podniku Lacrum Brno a transformace na akciovou společnost. Majoritní část akcií získali dodavatelé mléka, zbytek našel vlastníky v průběhu kupónové privatizace. Díky uvážlivému přístupu majetkově spřízněných prvovýrobců proběhly první modernizace a rozšiřovací investice. „Dlouhodobá půjčka od farmářů v praxi fungovala jako padesátihaléřová srážka z ceny při výkupu každého litru mléka, upřesnil Josef Novotný.“

Prvovýrobci vliv neztratili
Rok 1996 přinesl zásadní změnu. Prvovýrobci se rozhodli svůj většinový podíl prodat Želetavské sýrárně, a. s., což mělo přispět k vybudování mlékárensko-mrazírenského výrobního komplexu na Vysočině. Po čtyřech letech se však stávající majitelé rozhodli odprodat sýrárnu do francouzských rukou – společnosti Fromagerie Bel. Jaroměřická mlékárna se opět osamostatnila a rozhodující majetkový vliv získal Ing. Zdeněk Palát. Minoritní podíl z kuponové privatizace drží přibližně 600 akcionářů,vesměs fyzických osob. Dodavatelé mléka přesto neztratili svůj vliv, protože zastávají významné posty v představenstvu a v dozorčí radě společnosti.

Mléko až z Blatnice pod Svatým Antonínkem
„Jaroměřická mlékárna, a. s., je majetkově propojena s mlékárnou J + R, s. r. o., z Moravských Budějovic. Dohromady zpracováváme přibližně 280 tisíc litrů mléka,“ řekl Jiří Věžník, ředitel společnosti. Dodavatele mají na Třebíčsku, Znojemsku, Břeclavsku, Jihlavsku a na Žďársku. Logistickou specialitou je dodavatel mléka z Blatnice pod Svatým Antonínkem. V jeho případě činí přímá vzdálenost 174 kilometrů. Podle Jiřího Věžníka jde o historickou záležitost: „Převzali jsme závazky zaniklé Břeclavské mlékárny a odtud pramení různorodá struktura našich dodavatelů.“
V Jaroměřicích a Moravských Budějovicích vykupují mléko přímo od prvovýrobců nebo od odbytových družstev. Jde o Mlékařské odbytové centrum Třebíč a odbytového družstvo Mléko Polná. Denní množství se pohybuje v řádech desetitisíců litrů od jednoho dodavatele po individuální „konvičkáře“ s padesáti litry. „U každého chovatele minimálně dvakrát do měsíce odebíráme vzorky a zjišťujeme kvalitu produkce,“ uvedl ředitel Věžník. Výsledky zpracovává centrální laboratoř v Brně a jsou podkladem pro zpoplatnění. K základní ceně se připočítává příplatek za bílkoviny a prémie za dodané množství.
Laboratorní testy hodnotí mléko také po stránce mikrobiální. „Rozlišujeme prémiovou kvalitu Q, první třídu, druhou třídu a nestandard,“ upřesnil klasifikaci dodavatelů Jiří Věžník. „Na jedné svozní lince převažují individuální dodávky drobných chovatelů a máme zkušenosti s tím, že mikrobiální kvalita směsného mléka je v porovnání s ostatními cisternami horší.“

Nové příchutě si našly místo na trhu
Jaroměřická mlékárna vyrábí klasický sortiment mléčných výrobků. Největší položku výrobního programu tvoří tvaroh, kterého se ročně zpracuje na 3,5 tisíce tun. Následují přírodní eidamské sýry v objemu 2,5 tisíce tun za rok, dále pomazánkové máslo (1200 tun) a termizovaný smetanový sýr (200 tun).
Mlékárna v Moravských Budějovicích se specializuje na výrobu konzumního mléka, smetany, podmáslí, másla a sýrů. Ve středisku Želetava se nachází zrací sklepy, balicí linka na plátky a bločky a linka na výrobu a balení strouhaného sýru.
Ekonomiku provozu zlepšuje tržní realizace vedlejších produktů. Jak popsal Jiří Věžník, sladká syrovátka vzniká při výrobě sýrů a nachází uplatnění v sušené formě jako náhražka sušeného mléka. Využívá se v potravinářství, farmacii a v drogistickém průmyslu. Naopak kyselá syrovátka vzniká jako vedlejší produkt při výrobě tvarohů a prodává se zemědělcům ke krmným účelům.
Mezi největší prodejní a marketingové úspěchy v Jaroměřicích řadí zavedení nových kombinací příchutí pro pomazánková másla. „Nejdříve jsme experimentovali s kombinací křen – šunka, ale výsledek nebyl optimální,“ vzpomínal Jiří Věžník. „Chuť křenu byla prostě na šunku příliš výrazná.“ Trefou do černého se nakonec ukázala šunka s osmaženou cibulkou. „Zatímco původně jsme předpokládali měsíční výrobu pomazánkových másel na úrovni 50 až 55 tun, tak dnes dosahujeme 100 tun,“ potvrdil zároveň radostné výsledky odbytu.

Rentabilita zůstává problémem
Rozšiřování a modernizace provozů neustala ani po osamostatnění od Želetavské sýrárny. „V období 2003 až 2004 jsme uskutečnili čtyři investiční akce s podporou fondu Sapard,“ prohlásil Josef Novotný. Dále v Jaroměřicích využili dotační program 13 – Podpora zpracování zemědělských produktů Ministerstva zemědělství ČR. Nedávno s jeho podporou pořídili novou lisovací vanu na výrobu sýrů eidamského typu. „Pro letošní rok ještě počítáme s nákupem nové baličky na termizovaný sýr Fénix,“ doplnil Josef Novotný.
Největším problémem podle něj zůstává nízká rentabilita českých a moravských mlékáren. „S takovými ekonomickými charakteristikami těžko uspějeme v ukazatelích finančního zdraví,“ postěžoval si ekonom na zásadní překážku v účasti na operačních programech ministerstva. „Spolu s jinými mlékárnami jsme vedli jednání na ministerstvu, ale nevyšli našim požadavkům vstříc.“ Za hlavní důvod nízké ziskovosti firem v odvětví vidí dvojitý cenový tlak. Zatímco na straně vstupů tlačí zemědělci na co nejvyšší výkupní ceny mléka, na výstupní – odbytové straně zase operují „skoupé“ řetězce. Řešením by podle Josefa Novotného mohly být vyšší dotace chovatelům dojnic nebo zvýšení nákupních cen – zejména ze strany obchodních řetězců. To by se však pravděpodobně promítlo do zvýšení cen potravin na trhu.

Cesty ke snížení nákladů
Do budoucna v Jaroměřicích počítají se zúžením sortimentu a zefektivněním výroby. „Za účelem snížení nákladů bychom rádi dále prohloubili spolupráci mezi oběma našimi mlékárnami,“ řekl Jiří Věžník. Začátkem prosince nastartovali optimalizovaný svoz mléka. Zrušili vlastní autodopravu v Moravských Budějovicích a zásobování svěřili externím autodopravcům. Mezi hlavní výhody patří především delší linky a objemnější cisterny. „Roční úsporu pohonných hmot jsme vyčíslili na 2,5 milionu Kč,“ uzavřel Josef Novotný.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *