Pietrain má pevnost v Pivkovicích

Předsednictvo Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě na návrh své šlechtitelské komise loni nejprve posoudilo a pak schválilo hybridní kombinace, které od té doby doporučuje a samozřejmě i všemi dostupnými způsoby podporuje. „Přizpůsobujeme se požadavkům trhu,“ konstatovali muži v čele organizace. Plemeno pietrain od nich dostalo velkou zelenou coby jednotící prvek v tzv. C pozici.

Svazem doporučovaní hybridní kanci (uvádění pod označením OL 48, 38 a 68) představují kombinace s polovičním podílem krve právě zmíněného plemene.
Zatím jediný uznaný šlechtitelský chov pietraina v České republice vlastní akciová společnost Pivkovice ze strakonického regionu. Základní stádo disponuje v současné době 50 matkami a dvojicí plemenných kanců. V intezivním šlechtění se samozřejmě používá i sperma z inseminačních stanic. V tomto případě jde především o ISK Kout na Šumavě a konkrétně dávky plemeníků Platan 2 a Pacifik 1.
„Když byl náš podnik ještě družstvem, používali jsme pro křížení pietraina odchovaného v Rakousku a ten se skutečně povedl. V roce 1995 jsme proto dovezli ze stejné země 26 prasniček. Staly se zakladatelkami dnešního chovu,“ řekl na úvod pro Zemědělce Ing. Milan Turek, předseda představenstva pivkovické společnosti. „Vůbec prvního reprezentanta tohoto původem belgického plemene jsem ale v Čechách viděl zásluhou chovatele Plevky z Koječína. A pietrain mě okamžitě zaujal, vizáží, temperamentem, prostě vším.“
O zisku a ztrátě
Pan Plevka už pietraina nechová, „odešel“ od něho dobrovolně a nebyl sám. „Problémy zvířat velmi náchylných ke stresu byly prostě silnější, než snažení lidí. I my jsme uvažovali o definitivním rozloučení s pietrainem, protože ekonomické výsledky k nám promlouvaly jasnou řečí. Jenže právě tehdy přišly dobré zprávy ze sousedního Německa, informace o stresstabilních jedincích. Reakce musela následovat – takže jsme tam jeli a koupili pro firmu pět prasniček a dva kance disponující požadovaným genotypem,“ pokračuje Turek.
Současná padesátka prasnic a prasniček má tutéž dědičně zajištěnou odolnost proti stresu.. Jejich „domácí“ partner, Punkt 21 se narodil v Pivkovicích po inseminaci své matky dávkou z bavorského Neustadtu a je stresrezistentním heterozygotem. Homozygotní Parnas 1 naopak dorazil k českému Bavorovu z druhé strany hranic osobně, v přepravní kleci.
„Populace pietraina nenáchylného ke stresu se prezentovala radikálním snížením ztrát v odchovu, současně ale klesl i podíl libového masa. Zvířata vypadají na první pohled delší, přitom mají svaloviny méně jen o dvě až dvě a půl procenta. Vidím to takto: masa má plemeno pořád tolik, že ani uvedený handicap nemůže eliminovat jeho přednosti.“
Čtyři plemena
na jednom dvoře
Akciová společnost Pivkovice tedy produkuje v první řadě čistokrevné kanečky a prasničky pietraina, posledně jmenovanou kategorii výhradně pro svou vlastní potřebu. „Plemeno je charakteristické i rychlejším obratem stáda, většinou brakujeme už na třetím či čtvrtém vrhu. Když uvedu loni odchovaných 15 selat na prasnici a rok, musíte za tímto číslem vidět všechny souvislosti dané plemennou příslušností zvířat.. Plodnost matek je přitom velmi dobrá, registrovali jsme i 21 živě narozených selat, ale tím to pochopitelně všechno nekončí, naopak jen začíná.. Máme svůj cíl, 18 odchovaných selat, a každý jen trochu zasvěcený ví, o čem mluvím,“ končí předseda představenstva informaci o pivkovické realitě.
Popisovaná aktivita akciové společnosti je ovšem jen jednou z jejích více pracovních činností. Vedle šlechtitelského chovu pietraina najdete v Pivkovicích i chov českého výrazně masného (ČVM) na stejné úrovni. Podnik má 30 prasnic zmíněného plemene a nyní je připouští hlavně pietrainem. Naopak část stáda pietraina (15 matek) bude využita pro křížení s kanci bílého ušlechtilého – otcovská linie (BO) a vyzkoušena má být rovněž kombinace s plemenem duroc.
Milan Turek, který vidí zvířata jednotlivých plemen přímo před sebou na jednom dvoře (patří mezi ně ještě landrase!) dává ČVM kladné body za zmasilost, ale mluví o horší růstové schopnosti tohoto plemene právě při srovnání s BO. Buďme ovšem spravedliví, všichni chovatelé si logicky nemyslí totéž. O jejich argumentech si přečtete jindy. Zastánci ČVM totiž zdaleka nevymřeli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *