Podnik s bohatou historií

Český venkov je poset nepřeberným množstvím zemědělských podniků. Většina z nichž je již úctyhodného věku a pamatuje události staré i polovinu století. Statků, jejichž počátky se datují ke vzniku Československa by jsme ale na našem území už mnoho nenašli. Jedním z takových je Školní zemědělský podnik Žabčice, který je od počátku minulého století součástí Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (MZLU).

fakultou praktickou výuku, výzkumnou, vývojovou, demonstrační a poradenskou činnost. Podnik také Posláním ŠZP Žabčice je uskutečňovat ve spolupráci zejména s Agronomickou a Zahradnickou částečně využívá pro výuku Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně a některé středními odborné školy a učiliště.
Jeho hlavní, neboli účelovou činností, je především zabezpečování podmínek pro praktická cvičení posluchačů v provozech živočišné, rostlinné a speciální výroby.Hospodářská činnost, která spočívá v realizaci standardních hospodářských aktivit zemědělského charakteru, je brána jako zaměření vedlejší.
Podnik ve své současné podobě vznikl teprve nedávno, k lednu roku 2001, sloučením do té doby dvou samostatně působících školních statků, ŠZP Žabčice a ŠZP Lednice.

Cesta do minulosti…
Kořeny zemědělského podniku Žabčice sahají až do doby Rakousko-Uherské monarchie, kdy byl součástí panství Židlochovice, patřící arcivévodovi Bedřichovi Habsburskému. Již v té době měl výměru kolem 600 ha. Jako Školní zemědělský podnik Žabčice, jehož vznik se datuje v letech 1922 až 1925, naplňuje své poslání nepřetržitě již 75 let. V roce 1928 byl prohlášen samostatným státním podnikem a svěřen Vysoké škole zemědělské v Brně.
Školní zemědělský podnik Lednice vznikl v návaznosti na formování studijního oboru zahradnictví, později Zahradnické fakulty MZLU. Tehdejší Ministerstvo školství, věd a umění převzalo v roce 1951od Národní kulturní komise zámek Lednice. Z objektů patřících k zámku předalo do správy Vysoké školy zemědělské v Brně park, skleníky a polní hospodářství s budovami, živým a mrtvým inventářem. O rok později byl na tomto majetku zřízen Školní závod VŠZ v Lednici. V roce 1953 došlo ještě k přičlenění školního statku bývalé Střední technické školy zahradnické v Lednici. Součástí přičleněného statku byly také pozemky a nemovitosti darované koncem devatenáctého století majiteli lichtenštejnského valtického panství jimi založené zahradnické škole v Lednici.

Pěstuje se téměř všechno
Ke statku patří zhruba 2658 hektarů zemědělské půdy, z toho 2074 hektarů je půda orná, na které se pěstují téměř všechny majoritní plodiny. Z obilovin se na pracovišti v Žabčicích a Lednice pěstuje ozimá a jarní.
pšenice, ozimý a jarní ječmen. Pšenice je zaseta na celkové výměře 580 – 620 hektarů, na 46 hektarech je ozimý ječmen a 180 – 200 hektarů zaujímá ječmen jarní.
Z olejnin pěstují na ploše 150-200 hektarů mák, na 60 až 70 hektarech ozimou řepku, a 160 hektarů připadá na slunečnici. Kukuřice zaujímá na polích 260 – 280 hektarů. Menší plochy pak náleží jetelotravám, něco mezi 40 až 50 hektary. Minoritní zastoupení zde má také hořčice a některé další plodiny.
Většina vojtěšky, kterou je oseta plocha 400 hektarů slouží k výrobě sena, senáže, nebo se granuluje. Část porostu se využívá k získávání osiva, stejně jako je tomu u ozimé pšenice a jarního ječmene. Část jarního ječmene se navíc také dodává na výrobu sladu.
Ke statku patří i 16 hektarů pastvin, 200 hektarů luk, 82 hektarů sadů a 170 hektarů vinic. Pracoviště v Lednici se pyšní rozsáhlým genofondem meruněk (obsahuje na 340 různých genotypů), broskvoní a mandloní. Jejich prvořadým úkolem je sloužit výuce.
Pracoviště v Žabčicích má také významnou pokusnickou historii. Polní pokusy se zde na několika hektarech zemědělské půdy zakládaly už od roku 1926. Pro potřeby pokusné stanice se zřídila i laboratoř pro rozbory rostlin a osiva, která funguje dodnes. Nejvýznamnější výzkumy se prováděly na jarním ječmeni a ozimé pšenici, ale opomíjeny nebyly ani plodiny jako brambory, hrách, kukuřice, cukrovka a některé olejniny.
Od roku 1992 se zde začal uplatňovat i výzkum šlechtitelský, který je v současnosti zaměřen hlavně na šlechtění jarního ječmene pro potravinářské využití.

Pestrá přehlídka zvířat
Základ živočišné výroby podniku tvoří stádo krav holštýnského plemene a chov prasat.
V menší míře zde chovají také ovce v zastoupení plemen merino landschaft, charolais, oxford down a suffolk. Z narozených jehňat zůstávají vždy nejlepší kusy na farmě jako chovný materiál a zbytek se prodává k jatečným účelům. Všechny skupiny zvířat se chovají v uzavřeném obratu stáda. Kromě nich je na statku ještě 10 teplokrevných koní.
Na co v Žabčicích mohou být ale náležitě hrdí je jedinečná „sbírka“ masných plemen skotu. Jsou zde zastoupena taková plemena jako simentál, hereford, limousine, charolais, blonde d´aquitaine, piemont, gasconne, salers, aberdeen angus, belgické modro bílé a skotský náhorní skot. Celkem je zde 26 krav a 26 jalovic.
Objemná krmiva pro zvířata jakými je například kukuřičná siláž, vojtěšková senáž, jetelotravní senáž, seno, sláma, nebo CCM si v podniku vyrábějí sami.Kromě toho ještě nakupují cukrové řízky do vaků a melasu Zatím co do roku 2005 byl podle ředitele podniku Ing. Radomila Měřínského poměr rostlinné a živočišné výroby vyrovnaný, dnes živočišná výroba převládá. Podnik hospodaří s mírným ziskem.

Dojnicím se daří
V minulosti se na školním zemědělském podniku Žabčice chovaly kříženky holštýnek a českých strak. Úroveň tohoto stáda pomohl v roce 1997 zvednout dovoz 75 vysokobřezích jalovic holštýnského plemene z Francie. V současnosti jsou už téměř všechny krávy – aktuální stav je 318 kusů, stoprocentní holštýnky. Průměrná užitkovost prvotelek za laktaci se pohybuje kolem 7554 kg mléka.U dojnic na druhé a vyšší laktaci pak užitkovost dosahuje 9021 kg mléka. Průměrná denní dojivost na krávu činí 24.5 litrů včetně krav zaprahnutých, a obsah mléčných složek se pohybuje kolem 3.57 % u bílkovin a 4.46 % u tuku. Denně se 7200 litrů mléka odváží to mlékárny. Jeho odběratelem je společnost Olma, a. s. Podle slov zootechničky Ing. Petry Ondrušové se ale mléčná produkce neustále zvyšuje. „S užitkovostí jdeme postupně nahoru“, tvrdí.
O reprodukci stáda krav se stará a inseminaci zajišťuje společnost Plemo, a. s., která pomáhá s výběrem jak českých, tak zahraničních býků pro inseminaci. „Inseminační dávky zahraničních býků používáme pro jalovice“, vysvětluje Ing. Ondrušová a dodává, že při zušlechťování stáda se zaměřují především na exterier, obsah tuků a bílkovin.
Skupiny zvířat se nemění
Jak nás informuje Ing. Ondrušová, za dobré výsledky a vysokou užitkovost stáda prý vděčí pohodě a klidu ve stáji skutečnosti, že se jalovice nezařazují do skupiny společně se staršími krávami. „Suchostojné krávy a vysokobřezí jalovice jsou ustájeny odděleně. Pro obě skupiny máme také oddělené porodny. Do jedné skupiny nespojujeme ani prvotelky a krávy po otelení, a to zejména z toho důvodu, že starší krávy často prvotelkám konkurují v příjmu krmiva. To je pro ně velmi stresující,“ vysvětluje a dodává, že oddělené ustájení prvotelek se pozitivně projevuje na jejich zdravotním stavu i dojivosti. Nedochází ani k žádným individuálním přesunům zvířat v rámci stáda dle užitkovosti, jak tomu bývá často zvykem v jiných chovech. Zvířata zůstávají stále ve stejné skupině zvířat, a tak nejsou v průběhu dne rušena a stresována.
Skupinový je také systém krmení. „Máme tři druhy krmných směsí, které přidělujeme dojnicím podle toho v jaké fázi laktace se nacházejí s ohledem na denní nádoj.“ Krmí se dvakrát denně. Základem krmné dávky je vojtěšková senáž a kukuřičná siláž, krajově se krmí také jetelotravní senáží. Součástí krmné dávky je i vlhké kukuřičné zrno. Ke zvýšení energie v krmné dávce se používá melasa. Vláknina se doplňuje krmnou slámou, lučním nebo vojtěškovým senem, dle kategorie zvířat.

V historickém statku nová stáj
Přestože poslední rekonstrukce velkokapacitního kravína pro 250 dojnic proběhla poměrně nedávno – v letech 2001 až 2002, rozhodlo se v loni vedení školního statku o výstavbě ještě zcela nové stáje. Vysvětlení nám podává zootechnička takto: „Přestože nám rekonstrukce původní stáje pomohla výrazně zlepšit komfort zvířat, stále jsou zde některé nedostatky. Stáj je poměrně málo prostorná, a vzhledem k nízkému stropu a malým oknům neumožňuje dostatečnou výměnu vzduchu, což se jeví jako problém hlavně v létě. To se samozřejmě odráží na zdravotním stavu i užitkovosti zvířat“, říká a dodává, že s přesunem dojnic do nové prostornější stáje se zcela jistě zlepší úroveň zdravotního stavu dojnic, reprodukce i užitkovosti.
Stavba nové stáje netrvala dlouho. Projekt, který zpracoval projekční ateliér Architráv Nový Jičín, přenesla do reality stavitelská společnost Gedos Nový Jičín, a. s. během dvou měsíců. Kolaudace proběhla 30. prosince minulého roku.
Nová stáj, jejíž kapacita je 310 krav, je široká 33 metrů a její délka včetně hnojné koncovky dosahuje 85 metrů. Stáj je podélně rozdělena krmnou chodbou na dvě poloviny, v každé z nich jsou tři řady prostorných vyvýšených lehacích boxů, mezi kterými je betonová protiskluzová podlaha. Celá stavba je vzdušná a díky prosvětlovacím pásům na střeše má vysokou světelnost. „Světlo má pozitivní vliv na reprodukci“, vysvětluje Ing. Ondrušová.
Opláštění haly je tvořeno kombinací dřeva a zdiva, po stranách jsou boční svinovací plachty, které regulují výměnu vzduchu ve stáji. Na místě klasických vstupních bran jsou pak protiprůvanové plachty.Ke komfortu zvířat ve stáji bude přispívat podestýlka ze slámy a písku. Mezi vybavení haly patří výklopné temperované napáječky a dva druhy drbadel sloužícími pro individuální potřeby zvířat.
Z nového kravína jsou v Žabčicích nadšeni, jediné co už jen zbývá je převést zvířata. S tím se ale čeká, až se venku trochu oteplí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *