Pojďme chovat zajíce polního

Seminář o chovu zajíce polního v zajetí pro zazvěřování honiteb uspořádal 10. června Okresní myslivecký spolek českomoravské myslivecké jednoty v Rychnově nad Kněžnou. Chovatelé a noví zájemci se sešli v hojném počtu nedaleko zříceniny hradu Potštejn u Vamberka. Akce byla spojená s exkurzí do zatím největší zaječí farmy v České republice.

Zajíci ustoupili z české přírody z důvodu změn životních podmínek, ale i pro přílišný tlak lovců. Svůj díl měly i loňské katastrofální povodně. „Je nejvyšší čas, abychom udělali nyní vše pro udržení jejich populace a reprodukční schopnosti v přirozeném prostředí,“ uvedl mimo jiné pan Oldřich Kučera, lesník z Litovle, který se problematikou zajíce polního zabývá od roku 1980.

Návštěva farmy
Lhoty u Potštejna je název obce, kam se po obědě vypravilo všech 80 účastníků semináře. Letos se zde manželé Horáčkovi starají o 23 dospělých a zatím 53 mladých zajíců. O možnostech zlepšit stav zajíců chovem v zajetí se dověděli v roce 2001 z časopisu Myslivost. Zlaté české ručičky pana Horáčka a místního truhláře se nenechaly dlouho pobízet a zhotovily na louce poblíž domu 23 chovných klecí. Po obstarání příslušných povolení (Státní veterinární správa, Ministerstvo ŽP, Český myslivecký svaz) nakoupili z výzkumného ústavu živočišné výroby v Nitře 15 párů nepříbuzných zajíců polních v ceně 2 000 Sk za kus.

Pár na celý život
Utvořit vhodný pár je základem úspěchu. Zajíc je divoké zvíře a často se stává, že samice svého nevhodného partnera ubije nebo doslova „vyhryzne“. Někdy naopak pářeníchtivý samec během jedné noci udolá ramlici. Ze třiceti dovezených zajíců se podařilo utvořit 9 párů, kteří žijí a vyvádějí mláďata společně v jedné kleci po zbytek života.

Ustájení
Chovné klece jsou zastřešené s roštovou podlahou o velikosti ok 1,5 cm, kterými lehce propadává trus na zem pod boudu. Klec k odchovu mláďat má navíc oddělený kotec, kde je pelech s dřevenou podlážkou pro mláďata. Dospělci se během dne zdržují také uvnitř, ale v zaroštovaném horním patře.
Rozměry podlahové plochy klecí jsou 200 x 140 cm. Ve výkrmu je přepažená napůl a toto oddělení lze osadit maximálně čtyřmi jedinci z jednoho vrhu.
Technika chovu
Samice zajíců se vyznačují pravidelným říjovým cyklem po 42 dnech. Délka březosti je přibližně shodná. První mláďata (1-2) se rodí koncem února. Den před porodem se začínají samice opět ramlovat.V dalších cyklech počet mláďat roste až na 6 jedinců z vrhu v květnu a červnu. Rekord jednoho páru je 16 odchovaných mláďat za rok. Po šesti letech užitkovost páru klesá. Mláďata se odstavují ve 28 dnech 13 až 14 dní před dalším porodem. Při velkém počtu mláďat v jednom vrhu se zajíčata dají bez obav přemístit k jiné samici.Výkrm probíhá maximálně po čtyřech kusech v kleci do pěti měsíců věku, kdy je nejvhodnější doba pro vypuštění. To zajišťuje a. s. Interlov Praha, kam chovatelé odrostlé zajíce prodávají. Farmářská cena klesla v posledním roce z původních 2000 Kč na 1700 Kč.

Chovatelské úspěchy
V prvním roce se na farmě podařilo odchovat 68 zajíčků s průměrem 7,5 zajíčka na pár. Devět párů roku 2002 úspěšně vyvedlo 102 mláďat (11,3 na pár). Vlivem větších úhynů letos zjara a větší agresivitou samců jsou přírůstky 53 zajíčků, ale nejsilnější vrhy teprve přijdou., ploše 2 x 1,4 m.

Granule, seno, ohryz a voda
Marie Horáčková většinou zajíce obstarává sama. Práce ji nezabere více jak půl druhé hodiny denně. Optimální doba pro krmení je patnáctá až šestnáctá hodina, před začátkem večerní aktivity zvířat. Krmí 75 g granulí na vzrostlého jedince za den a seno ad libitum. Důležitý je dostatek čisté a kvalitní vody, kterou v létě podává i ráno. Ohryz – jabloňové a vrbové větve zajíci přijímají hlavně v zimním období.
Krmné granule nakupují chovatelé ve výrobně Bocus Letohrad v ceně 605 Kč za 100 kg. Krmivo je určeno pro králíky, ale protože se receptura pro zajíce téměř shoduje, nahrazují úspěšně dvojnásob drahé zaječí granule.Pro kojící matky se vyrábí krmivo s vyšším obsahem energie, ve výkrmu a v zimě aby zajíci neztučněli krmí méně koncentrované.

Cílem setkání bylo podle hlavního organizátora, předsedy mysliveckého spolku MVDr. Josefa Jansy předat zkušenosti mezi stávajícími chovateli a získat nové nadšence, kteří chtějí bez vidiny zisku pomoci přírodě. „Je třeba dostat zajíce do stavu, který by byl reprodukčně schopný. Jestliže to neuděláme teď zaspali jsme dobu a bude to nenávratná škoda.“

Lukáš Rytina
Foto autor

Komentáře ke článku 1

  • Bunček

    Dobrý den chci se zeptat jak to vypadá dnes s chovem zajíců je to alespon rentabilní záležitost anebo to dotujete nevím jestli dnes mají myslivecká sdružení peníze na nákup zajíců pro oživení krve protože mi říkal náš hospodář že zajíci z umělého chovu jsou akorát dobrou stravou pro škodnou údajně zvěř vychovaná v zajetí nemá přirozené instinkty k tomu aby se mohla ubránit predátorům
    děkuji Bunček

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *