Porovnání ekonomických ukazatelů chovu dojených a nedojených krav

Modelová kalkulace vycházející z podmínek chovu skotu v ČR poukazuje na v průměru lepší ekonomickou situaci chovu krav bez tržní produkce mléka než krav dojených. Tuto skutečnost potvrzuje i vývoj početních stavů krav obou kategorií skotu. Zatímco v letech 2005 až 2015 se masných krav zvýšil o 45 %, počet dojených krav se ve stejném období snížil téměř o 13 %. Ekonomická podpora, kterou chov dojených i nedojených krav (nejen v ČR) vyžaduje, by měla stimulovat žádoucí rozvoj obou odvětví chovu skotu.

    Úvod

V letech 2005 až 2015 se v ČR zvýšil počet krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka (TPM) přibližně o 45 % a snížil se počet dojených krav téměř o 13 %. Ve státech EU se ve stejném období stavy krav bez TPM snížily o 1 % a dojených krav o necelých 5 % (tab. 1 a graf 1). Poněvadž i v agrárním sektoru je k rozvoji podnikání nezbytné dosahování zisku, lze z vývoje počtu krav hlavních produkčních směrů usuzovat v ČR na zřetelně a v EU na mírně lepší ekonomické výsledky chovu krav nedojených (bez TPM) než dojených.

V roce 2014 dosáhla v EU soběstačnost ve výrobě kravského mléka kolem 114 % a ve výrobě hovězího a telecího masa 99 %. Vysoká nadprodukce mléka je jednou z příčin problémů s odbytem mléčných výrobků, vysoké variability nákupních cen mléka a v posledních letech stále častěji se vyskytujících „mléčných krizí“.

Cílem příspěvku je na základě modelové kalkulace porovnat orientační ekonomické ukazatelů chovu dojených a nedojených krav v přepočtu na krávu a rok a na jednotku plochy zemědělské půdy.

 

    Materiál a metodika

K orientačnímu posouzení hlavních ekonomických výsledků výroby mléka a chovu krav bez TPM je využita modelová kalkulace vycházející z dat ČSÚ, české a zahraniční odborné literatury, programů ke kalkulaci ekonomických ukazatelů agrárních komodit a v několika případech z kvalifikovaných odhadů. Modelově jsou vypočítány náklady, tržby (výnosy) a zisk na krávu a rok a na jednotku produkce a na hektar krmných plodin (TTP) bez a s národními a unijními dotacemi. Jejich sazby pro chov skotu jsou (pro rok 2015) převzaty z legislativy MZe, SZIF a z dalších publikací. Na udržování TTP je uvažováno s náklady 3 000 Kč na hektar TTP.

Ekonomické údaje jsou z unijní měny na českou přepočítány v kursu 1 € = 25,00 Kč.

 

    Výsledky a diskuse   

   

    Modelová kalkulace výnosů (tržeb) a nákladů

V důsledku odlišných přírodních, výrobních a ekonomických podmínek chovu, rozdílů ve struktuře plemen, výživě, technice a technologii ustájení, krmení a dojení, managementu aj. jsou mezi podniky s chovem skotu zjišťovány značné rozdíly v užitkovosti a ekonomických výsledcích. K orientačnímu posouzení hlavních výsledků výroby mléka a chovu krav bez TPM je proto využita modelová kalkulace, která by měla respektovat převažující podmínky chovu obou významných kategorií skotu. Vstupní údaje a hlavní položky tržeb a nákladů chovu dojených a nedojených krav jsou uvedeny v tab. 2 a 3. S jejich využitím jsou pro tržní produkci (prodej) 8 000 litrů mléka na krávu a rok v tab. 3 odhadnuty tržby (výnosy) přibližně na 64 050 Kč na krávu a 8,00 Kč na litr mléka a náklady na 74 500 Kč na krávu a 9,30 Kč na litr mléka. Uvažovaná tržní produkce mléka (8 000 litrů) přibližně odpovídá roční dojivosti (8 113 litrů) u souboru 80 podniků s výrobou mléka v roce 2014 i u krav v kontrole mléčné užitkovosti (8 150 litrů) za kontrolní rok 2013/14 (Kvapilík a kol., 2015). Největší položku tržeb tvoří prodané mléko (93,7 %), hlavními položkami nákladů jsou krmiva (47,0 %), pracovní náklady (14,1 %) a odpisy krav (10,4 %). Kolísání průměrných nákladů ve státech EU v letech 2009 až 2014 uvádí Kvapilík (2016) mezi 6,10 Kč v Irsku a 12,10 Kč za kg mléka ve Francii, u souboru podniků s výrobou mléka v ČR v letech 2006 až 2014 pak mezi 8,51 a 9,38 Kč za litr mléka. Ve srovnání s výsledky modelové kalkulace zjistil Thomsen (2015) u 515 podniků ve spolkové zemi Schleswig – Holstein za rok 2014 při průměrné dojivosti 8 629 kg mléka o přibližně 3,78 Kč a 47 % vyšší výnosy (11,78 Kč), o 3,06 Kč a 41 % vyšší nákupní cenu mléka (10,56 Kč) a o 1,26 Kč a 14 % vyšší náklady na kg mléka (11,48 Kč), Koch (2016) uvádí za období 2013/14 průměrné výnosy 11,85 Kč a náklady 11,10 Kč na kg mléka, srovnatelné náklady na litr mléka (9,23 Kč) v ČR uvádějí u 78 podniků při tržní produkci 7 836 litrů na krávu za rok 2014 Syrůček a kol. (2015).

Při odchovu 90 telat na 100 krav jsou v tab. 3 modelově vypočítány výkony a náklady ve výši 16 000 a 29 500 Kč na krávu bez TPM a rok. Na celkových nákladech se přibližně 37 % podílejí krmiva, 25 % pracovní náklady a 6 % odpisy krav. Tyto tři hlavní položky tvoří 68 % celkových nákladů. O ekonomice chovu krav bez TPM je publikováno výrazně méně údajů než o mléce. Ve srovnání s modelovou kalkulací jsou obvykle vyšší náklady na krávu uváděny v zahraničí. V ČR zjistili za rok 2013 mírně nižší náklady na krávu (o 6,7 a 2,4 %) Boudný (2015) a Syrůček (2014). S modelovou kalkulací srovnatelné výkony (15 850 Kč) a o 35 % nižší náklady (19 075 Kč) u stáda 100 krav bez TPM v Německu publikoval May.

Ukazatele v tab. 3 jsou odhadnuty pro tržní produkci 8 000 litrů mléka na krávu a rok a pro odchov 90 telat na 100 krav bez TPM a rok. I když v praxi vykazuje užitkovost obou skupin krav vysokou variabilitu, lze ji pro modelovou kalkulaci v podmínkách ČR považovat za vyhovující. Z tab. 4 a z grafů 2 a 3 je patrný pozitivní vliv zvyšování užitkovosti (prodeje mléka na krávu a počtu odchovaných telat na 100 krav) na ekonomické výsledky výroby. Vzhledem k poměrně vysoké průměrné dojivosti dojených „českých“ krav v rámci států EU i světa jsou možnosti zlepšování ekonomiky výroby mléka zvyšováním užitkovosti omezené. Počty živě narozených telat na 100 krav bez TPM (v letech 2009 až 2013 zvýšily ze 75 na 82 telat) publikované v Ročenkách chovu skotu poukazují na možnosti dalšího zlepšování tohoto ukazatele, a tím i ekonomických výsledků chovu krav bez TPM.

 

    Ceny hlavního výrobku a ekonomické výsledky výroby

V letech 2012 až 2015 kolísala průměrná nákupní cena mléka (vypočítaná z „měsíčních“ cen vykazovaných MZe) mezi 9,37 Kč v roce 2014 a 7,66 Kč v roce 2015, v lednu, únoru a v březnu 2016 klesla na 7,32, 7,05 a 6,81 Kč za litr. Nejvyšší cena (9,75 Kč) byla dodavatelům mléka vyplacena v březnu 2014, nejnižší (6,81 Kč) pak v březnu 2016. Za uplynulých 14 měsíců (leden 2015 až březen 2016) byl průměr měsíčních nákupních cen mléka 7,54 Kč za litr.

Při dodržení ukazatelů uvedených v tab. 4 (prodej 8 000 litrů mléka, náklady 74 500 Kč na krávu a 9,30 Kč na litr mléka) by výnosy 9,30 Kč na litr mléka uhradily náklady na jeho výrobu a 10,25 Kč na litr by zajistily míru rentability výroby mléka 10 %. Aktuální ztrátu z výroby mléka (pří ceně 7,50 Kč za litr) lze odhadnout na 10 450 Kč krávu a 1,80 Kč na litr (tab. 5).

Při chovu krav bez TPM odpovídá nákladům 29 500 Kč a výnosům (tržbám) 19 000 Kč na krávu a rok ztráta 11 520 Kč na krávu a rok. Tato ztráta se úměrně zvyšuje s klesajícími výnosy a snižuje se s výnosy (tržbami) rostoucími (tab. 6).

    

Ekonomická podpora chovu dojených a nedojených krav

Z tab. 4 až 6 je zřejmé, že při aktuálních nákladech a tržbách za tržní produkty (bez dotací) je výroba mléka (ve většině případů) i chov krav bez TPM (ve všech případech) ztrátovou variantou podnikání v agrárním sektoru. Ekonomická podpora chovu dojených krav má v ČR stejně jako ve všech státech unie zvýšit konkurenceschopnost tohoto odvětví, dotace na chov masných krav jsou úhradou za plnění neprodukčních funkcí, zejména pak za udržování ploch TTP v přirozeném a kulturním stavu. Hlavní přímé a další platby včetně jejich orientační výše na chov dojených a masných krav jsou uvedeny v tab. 7, přičemž s některými dotacemi (např. na „ozelenění“, ekologické hospodaření a na různá opatření v rámci AEKO) není uvažováno. Modelová kalkulace ekonomických výsledků chovu dojených krav počítá s dotací 4 485 Kč na hektar krmných plodin a 3 975 Kč na VDJ (na krávu) a rok, chovu krav bez TPM s 8 235 Kč na hektar TTP a 4 735 Kč na VDJ (krávu bez TPM s teletem) a rok.

Ekonomické výsledky chovu dojnic jsou v tab. 8 odhadnuty na hektar krmných plodin při počtu 140 až 60 krav na 100 hektarů, při prodeji 8 000 litrů mléka na krávu a rok, nákupní ceně 7,50 Kč a nákladům 9,30 Kč na litr mléka. Se snižováním počtu krav na hektar krmných plodin se modelově vypočítaný zisk zvyšuje, resp. se snižuje modelově vypočítaná ztráta. Při chovu 140 až 60 krav na 100 ha se ztráta na hektar bez započítání dotací snížila ze 14 630 na 6 270 Kč, se započítáním dotací se poměrně vysoká ztráta (4 485 Kč na hektar a 0,40 Kč na litr mléka) změnila na mírný zisk (600 Kč na hektar, 0,13 Kč na litr).

Chov krav bez TPM je hodnocen při zatížení 100 hektarů TTP 30 až 60 kravami s teletem. Stejné zatížení zvolil pro analýzu ukazatelů chovu masných krav v Německu i Weber (2016). S poklesem počtu z 60 na 30 na 100 hektarů se v přepočtu na hektar bez započítání dotací snížila modelově vypočítaná ztráta ze 7 500 na 5 250 Kč (o 2 250 Kč), se zohledněním dotací se zvýšil zisk z přibližně z 3 575 na 4 400 Kč, to je o 825 Kč a 23 % na hektar (tab. 9).

Z uvedených údajů lze odhadnout, že snížení počtu krav na 100 hektarů v rozpětí uvedeném v tab. 8 (140 až 60 dojnic) a v tab. 9 (60 až 30 krav bez TPM) má za následek ekonomický přínos přibližně 65 Kč na dojenou a 28 Kč na nedojenou krávu.

Zřejmě významnějším ukazatelem úspěšnosti chovu obou posuzovaných kategorií skotu než zisk na krávu je zisk na hektar zemědělské půdy. V případě platnosti kalkulací uvedených v tab. 8 a 9 by byl na 100 hektarů při nejhorší, resp. nejlepší variantě (140, resp. 60 dojených krav) vytvořena ztráta 458 tis. Kč, resp. zisk 60 tis. Kč a při chovu 60, resp. 30 krav pak zisk 358, resp. 440 tis. Kč za rok.

 

    Závěr

 

Mezi hlavní výsledky zjištěné modelovým výpočtem patří:

  • při aktuálních nákladech a tržbách (bez dotací) jsou výroba mléka (ve většině případů) i chov krav bez TPM (ve všech případech) ztrátovými variantami podnikání;
  • bez započítání dotací by při zatížení jednoho hektaru jednou krávou ztráta z výroby mléka dosáhla 10 450 Kč a z chovu krav bez TPM 13 500 Kč na krávu a rok, se zohledněním dotací by se ztráta snížila na 1 990 a 530 Kč na krávu, resp. na hektar.
  • objem unijních a národních dotací je (podle roku 2015) odhadnut na 8 460 Kč na dojenou a 12 970 Kč na krávu bez TPM a rok;
  • při chovu 140 až 60 dojených krav na 100 hektarů krmných plodin by ztráta bez dotací klesla ze 14 630 na 6 270 Kč, s dotacemi by se ztráta ze 4 508 Kč změnila na zisk 600 Kč na hektar;
  • s poklesem počtu krav bez TPM na 100 hektarů TTP z 60 na 30 by se ztráta bez dotací snížila ze 7 500 na 5 250 Kč, s dotacemi by se zvýšil zisk z přibližně 3 575 na 4 405 Kč na hektar;
  • zisk na hektar je zřejmě významnějším ukazatelem podnikání než zisk na krávu;
  • modelově vypočítané ukazatele budou v praxi ovlivněny řadou faktorů, jako jsou dosahovaná užitkovost, skutečné náklady, ceny tržních výrobků, druhy a výše dotací, cíle a priority unijní a národní zemědělské politiky, vývoj počasí aj. I proto je nutno považovat prezentované výsledky za orientační.Seznam další použité literatury je k dispozici u autora příspěvku. 

    Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu MZERO 0714.

    Článek byl recenzován.

     

    Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.,

    VÚŽV Praha Uhříněves

    Kontakt: kvapilik.jindrich@vuzv.cz

    Kompletní článek včetně grafického znázornění a tabulek najdete v tištěné verzi Našeho chovu č. 6/2016

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *