Prasata jdou cestou ekologie

Letošní celostátní konference chovu prasat byla ve znamení ekologie. Česká zemědělská univerzita v Praze na Suchdole žila 30. dubna aktuálními problémy v chovu prasat. V téměř celodenním programu vyslechlo 150 přítomných posluchačů 13 referátů věnovaných převážně snížení negativních vlivů intenzivních chovů prasat na životní prostředí a minimalizaci produkce a zpracování odpadů. Zástupci ministerstva, výzkumných ústavů a komerčních společností objasnili problematiku, navrhli cesty řešení a představili konkrétní technologie, které chovatelé mohou volit, aby vyhověli tvrdým podmínkám zákonů souvisejících s životním prostředím.

Letošní celostátní konference chovu prasat byla ve znamení ekologie. Česká zemědělská univerzita v Praze na Suchdole žila 30. dubna aktuálními problémy v chovu prasat. V téměř celodenním programu vyslechlo 150 přítomných posluchačů 13 referátů věnovaných převážně snížení negativních vlivů intenzivních chovů prasat na životní prostředí a minimalizaci produkce a zpracování odpadů. Zástupci ministerstva, výzkumných ústavů a komerčních společností objasnili problematiku, navrhli cesty řešení a představili konkrétní technologie, které chovatelé mohou volit, aby vyhověli tvrdým podmínkám zákonů souvisejících s životním prostředím.

V souvislosti s očekávaným vstupem do Evropské unie nabyla na významu i problematika omezování znečištění zemědělskou výrobou. V souladu s uplatňováním zákona o integrované prevenci a omezování znečištění (76/2002 Sb. – zákon o IPPC – Integrated Pollution Prevention and Controll) se vztahuje také na chov prasat. Cílem tohoto zákona je dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku a vycházet ze široké škály možných vlivů činnosti na kvalitu životního prostředí a lidské zdraví.
Přestože je prováděna informační kampaň ze strany ministerstva zemědělství, nejsou zemědělci o problematice dostatečně informováni. Následující řádky shrnují a vysvětlují to nejdůležitější, co zaznělo v referátech Ing. Vítězslava Tauce (MZe ČR) a Ing. Antonína Jelínka, CSc. (VÚZT Praha) a snad pomohou vnést světlo do této záležitosti.
Zákon o IPPC
Zákon o integrované prevenci nabyl účinnosti 1. 1. 2003 a týká se, mimo jiné, českých chovatelů prasat, kteří mají více než 2000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg) nebo 750 kusů prasnic.Tato čísla znamenají počet míst pro současné ustájení zvířat, nikoli počet zvířat odchovaných za rok.
Provozovatel zařízení (chovatel) žádá na příslušném krajském úřadě o udělení integrovaného povolení, tedy rozhodnutí, které stanoví podmínky provozu zařízení v rámci zákona o IPPC. V integrovaném povolení budou stanoveny podmínky provozu zařízení na základě aplikace nejlepších dostupných technik BAT (Best Available Technique), čímž se rozumí zavedení a používání technologie nebo způsobu, který za ekonomicky přijatelných podmínek splní požadavky vysoké účinnosti v ochraně životního prostředí. Jako BAT je například doporučována výživa založená na snadno stravitelných krmivech nebo použití doplňků s obsahem enzymů fytáz zvyšujících stravitelnost fosforu či zakrytí jímek na kejdu. V tabulce 1 jsou uvedeny ověřené techniky a technologie (BAT), jež vedou ke snížení emisí o minimálně uvedené množství oproti referenčním technologiím, které jsou běžně používané jak ve stájovém prostředí, na skládkách exkrementů, tak i při samotné aplikaci exkrementů do půdy. Soubory nejlepších dostupných technik najdeme v jednotných doporučeních tzv. BREFech, což jsou nezávazné dokumenty a mají být vodítkem pro správní orgány při posuzování technologií. Referenční dokumenty nejsou chápány jako statické předpisy s jednoznačně stanovenými hodnotami limitů, naopak, seznamy referenčních technik nejsou výlučné, což znamená, že se v praxi mohou kromě navrhovaných technik uplatnit také další alternativní technická řešení, která budou splňovat zadaná kriteria. Překlady BREFů a další informace o IPPC lze vyhledat na portále Ministerstva průmyslu a obchodu www.ippc.cz.
Správná zemědělská praxe
Vlastníte-li chov prasat s projektovanou kapacitou ustájení od 500 do 1999 kusů na porážku (nad 30 kg) nebo od 180 do 749 kusů prasnic, pak spadáte podle návrhu nařízení vlády k zákonu č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší mezi střední a velké zdroje znečištění. Pro tyto zdroje znečišťování platí povinnost zpracovat plán Správné zemědělské praxe, který upravuje nařízení vlády č. 353/2002 Sb. Do 31. března měli zemědělci předložit a obhájit na krajském úřadě buď výsledky provedeného měření, které prokazují, že neznečišťují životní prostředí nebo plán zavádění Správné zemědělské praxe. V tomto plánu provozovatel v několika bodech uvede veškeré zdroje znečištění a stanoví vlastní plán omezování znečištění. Podmínky pak konzultuje s krajským úřadem, který ve lhůtě 90 dnů plán schválí nebo zamítne. Zákonu č. 76/2002 Sb. o IPPC podléhají zvláště velké zdroje znečištění – více, jak 2000 kusů prasat nebo více než 750 prasnic, zatímco Správná zemědělská praxe zahrnuje menší zdroje znečištění a prakticky veškerou další zemědělskou výrobu nespadající do působnosti zákona o IPPC. Zatím však podle inženýra Jelínka nebylo upraveno, jestli provozovatelé zařízení podléhající IPPC, musí zároveň zpracovávat a předávat na krajský úřad ještě plán Správné zemědělské praxe, protože obsah obou dokumentů je z velké části totožný. Ministerstvo životního prostředí ČR však připravuje novelu nařízení vlády, která bude tuto záležitost řešit.
Jaké možnosti má k dispozici chovatel naznačili v referátech zástupci firem. Prezentovali přípravky k snižování emisí amoniaku na biologické bázi do vody, krmiva a kejdy, použití ionizátorů vzduchu ve stájích, separátorů kejdy, výstavbu zemních jímek za použití folie, nové trendy v napájení prasat a další.
Součástí sborníku přednášek bylo i CD-ROM, na kterém přítomní obdrželi v elektronické podobě Metodické pokyny pro vyplnění „Žádosti o integrované povolení“ pro intenzivní chovy hospodářských zvířat. V současnosti probíhá na Ministerstvu zemědělství dotisk této příručky a bude také k dispozici na www.ippc.cz. Součástí příručky je seznam ověřených přípravků pro snížení emisí amoniaku a zápachu aplikovatelných do krmiva, napájení, na hlubokou podestýlku, rošty, skládky exkrementů, chlévského hnoje a kejdy. Je uveden v tabulce 2 a bude dále aktualizován po ověření účinnosti dalších přípravků.

Konferenci pořádanou Katedrou chovu prasat a drůbeže ČZU v Praze uzavřel a zhodnotil ve svém referátu vedoucí katedry Prof. Ing. Miloslav Pour, DrSc. Uvedl, že naši chovatelé prasat jsou, pokud jde o technologickou a plemenářskou úroveň chovu stejně, vyspělí jako jejich zahraniční konkurenti. Nelze se ale spoléhat, že po vstupu do EU budou ceny příznivější a riziko menší, ale určitě se zlepší vymáhatelnost práva a dodavatelsko-odběratelské vztahy.

Lukáš Rytina

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *