Prasatům kyselé chutná

„Takhle? Takhle krmíte prasata?! Dyť vy ani neslyšíte, jak řvou hlady! … Co to tam maj v tom džberu? To je ňáká čalamáda nebo co… Sakra, chlape, to nevíte, že prasata kyselý nežerou? Vod těch prasat vyjedete! Dyť vy z nich chcete udělat chrty! S tím je konec! Místo vás se o ně bude starat někdo jinej, nějakej odborník, zemědělec, a ne nějakej blbej advokát,“ plísnil v Černých baronech kapitán Honec v podání Aloise Švehlíka vojína Macháčka, kterého si zahrál Boris Rösner. Proviantní kapitán 66. pomocného technického praporu na Zelené Hoře se velmi mýlil, neboť prasatům kyselé chutná!

Kyselé krmivo prasatům nejen chutná, ale má pro ně velice blahodárné účinky, stejně jako pro ekonomiku jejich chovu. Řada „důkazů“ zazněla před časem v Hybrálci nedaleko Jihlavy na semináři Fermentace krmiv – nová cesta ke zlepšení ekonomiky chovu prasat. Pořadatelé –SCHAUMANN ČR s. r. o. a AGRICO, s. r. o., seznámili téměř padesátku chovatelů prasat nejen s přednostmi fermentace, ale i s prvními výsledky provozního pokusu v České republice.

Podávání fermentovaného krmiva u nás vyzkoušelo jako první ZOD Němčice na Prachaticku ve výkrmu prasat. „Vzhledem ke kontinuálnímu provozu jsme se během provozního pokusu zaměřili pouze na to, kolik finančních prostředků utratilo družstvo za krmné směsi před fermentací, a kolik během fermentace, při níž byla použita i netradiční krmiva, jako například řepkový šrot,“ popsal rámcové ekonomické hodnocení Jiří Kuník ze společnosti SCHAUMANN ČR. „A výsledky nás velice překvapily: úspora na jedno prase byla 512 korun. Již během tohoto prvního provozního pokusu jsme si ověřili, že i v českých podmínkách lze dosáhnout při podávání fermentovaného krmiva vynikajících výsledků. Kompletní ukazatele včetně konverze či přírůstků budeme sledovat v dalších provozních pokusech, kde budeme mít k dispozici v jedné hale celý turnus.“

Na dotaz ohledně návratnosti fermentační linky odpověděl Ing. Michal Karmazín ze společnosti AGRICO. „Pokud budeme akceptovat zjištěnou roční úsporu 1,7 milionu korun, tak v případě mobilní fermentační linky je návratnost půl roku. A to se voda ohřívala elektřinou, oproti standardní spotřebě došlo k navýšení o 2300 kilowattů. Kdyby farma využívala odpadní teplo z bioplynové stanice, byla by úspora o dalších asi 100 tisíc korun vyšší.“

*

Celou reportáž naleznete v Zemědělci č. 43.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *