Prase s genem špenátu

Proneseme jednou nad talířem plným vepřového v Čechách tak populární větu: „Což takhle dát si špenát“? Výsledky experimentu japonských vědců z Kinki University na první pohled vypadají, že bychom na tuto otázku mohli odpovědět kladně.

Vědci z týmu vedeného profesorem Akirou Iritanim oznámili, že se jim podařilo získat prasata, jejichž dědičná informace byla obohacena o gen izolovaný z dědičné informace špenátu. Gen nese jméno FAD2 a v rostlině se podle něj vyrábí enzym označovaný jako delta -12 desaturáza. Enzym má schopnost přeměňovat „zdraví škodlivé“ nasycené mastné kyseliny na „zdravé“ kyseliny nenasycené. Genetici využívají gen FAD2 například k tomu, aby u olejnin zvýšili obsah oleje v semenech. V případě prasat z Kinki University byl ale rostlinný gen poprvé úspěšně přenesen do těla zvířete. Ještě důležitější je fakt, že gen špenátu v těle prasete skutečně funguje a plná pětina tuků s nasycenými mastnými kyselinami je v těle selat přeměněna na tuky obsahující kyseliny nenasycené, jež jsou ze zdravotního hlediska považovány za méně škodlivé.
Pokusy probíhají už několik let a za tu dobu získal tým profesora Iritaniho dvě generace geneticky modifikovaných prasat. Vědci jsou si jisti, že se schopnost měnit nasycené mastné kyseliny na nenasycené dědí a že tedy bude možné vyšlechtit linie prasat se sníženým obsahem nasycených mastných kyselin v tuku. Důležitý je i fakt, že prasata nesoucí plně funkční gen špenátu nejsou nijak zdravotně postižena. Těší se dobrému zdraví a také jejich výkrmové schopnosti nijak nezaostávají za „normálními“ prasaty.
Zbývá ještě dokázat, že maso geneticky modifikovaných prasat je pro konzumenta naprosto bezpečné. To by neměl být velký problém, protože geny špenátu v kombinaci s geny prasete konzumuje každý Čech, který si dopřeje k obědu vepřové se špenátem a bramborovým knedlíkem. Žádná zdravotnická studie ještě nevyhodnotila tento pokrm jako zdravotně závadný. Přesto budou testy geneticky modifikovaného vepřového možná ještě náročnější, než samotná genetická modifikace japonských prasat. Neodůvodněný strach z geneticky modifikovaných organismů donutil postavit laťku pro průkaz zdravotní nezávadnosti hodně vysoko. Mnohem výše než u většiny klasicky získávaných potravin.
Otevřenou otázkou zůstávají chuťové vlastnosti masa prasat, u kterých je genetickou modifikací zvýšen podíl nenasycených mastných kyselin v tucích. Takové maso bude zřejmě zdravější, ale pokud si na něm strávník nepochutná, nebude se po něm nijak pídit. Zdravých pokrmů, které nevábnou chutí odrazují spotřebitele, známe už bezpočet.

Jaroslav Petr
VÚŽV Praha – Uhříněves
Foto: Budou mít jednou tato prasata v sobě rostlinný gen?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *