Prasnice v Ostřetíně si polepší

Jedním ze schválených projektů pro program Sapard je rekonstrukce stáje pro prasnice v Zemědělské společnosti Ostřetín, a. s. Podnik tak získal příslib 50procentního uhrazení nákladů z peněz Evropské unie. Investice do nevyhovujících prostor stáje z 50. let přinese přestavbu na provoz, který bude odpovídat podmínkám pro chov platným v EU.

Zemědělská společnost Ostřetín, a. s., hospodaří v současné době na 1380 ha zemědělské půdy, z toho je kolem 400 ha trvalých travních porostů. Půdy jsou zde těžké jílovité nebo písčité, výnosy obilnin nízké. Podnik je zaměřený na chov skotu. Celkem 500 kusů dojnic dosahuje výborné užitkovosti, letos v průměru kolem 9500 kg mléka na dojnici. Není divu, že dojnice z Ostřetína si vozí z výstav tituly šampiónek. Firma prodává také plemenná zvířata.
„Jsme podnikem zaměřeným především na chov skotu,“ říká předseda představenstva a ředitel společnosti Vladimír Kaplan. Podnik však vlastní také výkrmnu pro 650 prasat a již zmíněnou porodnu prasnic. Podmínky v ní jsou zcela nevyhovující, založené především na ruční práci. Největším problémem se stala délka porodních kotců, které jsou pro současné typy prasnic krátké. Ani klimatické podmínky nevyhovují – v budově jsou nízké stropy a patro se využívá pro odchov selat. O nutnosti řešit tento stavu se v podniku postupně diskutovalo již rok. Nejprve se museli rozhodnout, zda vůbec s chovem prasat neskončí, když jsou současné podmínky ekonomicky špatné. Nakonec přece jen dostala přestavba zelenou. „Navštívili jsme hodně farem, abychom našli, co je nejlepší pro naše podmínky,“ dodává zootechnička Zuzana Vinklerová. Přemýšleli i o programu Sapard. Otázkou však zůstávalo, zda je možné uspět s investicí, která přinese zvýšení počtu chovaných zvířat oproti současnému stavu. Na regionálním pracovišti agentury přislíbili, že to zjistí. Na konci dubna zavolali, že je to možné při zajištění odbytu selat. Na zpracování, včetně získání všech potřebných potvrzení a dokladů, tak zůstaly pouhé dva týdny.
Zpracovat projekt vlastními silami, bylo podle ředitele Kaplana nemožné: „Není na to čas, už neproduktivní zaměstnance nemáme,“ tvrdí. Proto si vzali na pomoc poradce Radomíra Volka. „Známe soukromé zemědělce i zemědělské podniky, kteří zpracovat projekt nezvládli a boj s horou papírů vzdali,“ shodují se v Ostřetíně.
Poradce zpracoval pro podnik optimální finanční řešení. Problémem totiž je, že část položek z celkové investice jsou tzv. nepřijatelné náklady. Jejich stanovení v Ostřetíně nechápou: „Například osvětlení je přijatelná položka a krmná linka nikoliv, ačkoliv jedno bez druhého nemá význam.“ Navíc až do posledního období nebylo ani zaměstnancům agentury jasné, co bude do které kategorie spadat.
Z celkové investice deseti milionů korun představují v Ostřetíně započitatelné položky 7,260 milionu korun a z nich získají z prostředků Sapardu 50 procent. Nepřijatelné náklady se budou realizovat formou úvěru přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Finančně jde o náročnou operaci – nejprve je třeba zajistit úvěr na celou částku, a to v době, kdy není ještě jasné, zda prostředky ze Sapardu projekt dostane. Vladimír Kaplan absolvoval složitá jednání se svým peněžním ústavem – Komerční bankou. Výsledku nakonec dosáhl, ale během jednání už uvažovali o přechodu k jinému peněžnímu ústavu. Zástavou nakonec banka přijala rekonstruovaný objekt a pozemek. „Banky jednají z pozice síly, měli bychom být rovnocenní partneři, proč se pořád o něco doprošovat. Zemědělci přitom patří k nejpoctivějším zákazníkům,“ nechápe předseda.
Náročnost zpracování projektu je značná, a to jak finanční, tak časová. Podnik přijde při započtení veškerých nákladů odhadem na více než půl milionu korun, včetně výdajů na stavební dozor a projekt. Návratnost investice se odhaduje na osm let, s příspěvkem ze Sapardu asi na šest let. Bude však především záležet na vývoji cen za jatečná prasata.
Objekt porodny prasnic s odchovem selat by po přestavbě měl dosáhnout kapacity 202 prasnic. Od říje až do zjištění březosti budou ustájené individuálně, pak půjdou do společného kotce pro 18 kusů, s krmením krmnými boxy. Zvířata identifikují čipy. Deset dní před očekávaným oprasením se přesunou do porodny vybavené individuálními boxy. „Těch budeme mít 54. V nich prasnice budou až do odstavu selat ve věku 28 dní. Kotce budou vybavené zčásti plastovými rošty,“ vysvětluje Zuzana Vinklerová. Odstavená selata přesunou do odchovny, kde budou až do hmotnosti 22 kg.
Pro získání peněz z fondu Sapard je však třeba splnit mnoho podmínek welfare zvířat. Například určitý podíl pevné plochy v kotci, vždy podle kategorie zvířat, určitá velikost kotce (pro porodní kotec min. 3,30 m2), minimální rychlost výměny vzduchu (u kojících prasnic 250 m3/hod a kus), určitá výška a šířka zábran, prasnice nesmí být ustájené v kotci déle než 28 dní po odstavu, atd.
Na základě výběrového řízení se dodavatelem stavební části stal Agrostav Pardubice a technologie Bauer Agromilk.
Na závěr se diskutovalo o problémech s projektem. Pokud by do toho šli Ostřetínští příště, zcela jistě by se více připravili, říkají. Především pokud jde o projekt a podklady pro lepší odhad finanční náročnosti. „Více bychom využili konzultací na Agentuře Sapard, aby nedocházelo k nedorozumění při zpracování projektu, kdy některá slova jsme chápali jinak než agentura. Také podmínky pro Sapard se stále měnily. Dosud ani nevíme, jak mají vypadat faktury.“ Když se začíná, občas se něco i nepovede. Jednou z předepsaných podmínek v projektu je i členství v různých vyjmenovaných organizacích. Na odbytovou organizaci Mlecoop se ale pozapomnělo. „Naštěstí jsme i v dalších jako je Agrární komora a chovatelský svaz, tak jsme o body zbytečně nepřišli,“ dodává Vladimír. Kaplan.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *