Přednášelo se nejen o produkci mléka

Udržitelný chov dojnic, ovcí a koz, to bylo téma letošní konference Den mléka. Přednášelo se o ekonomice chovu dojnic a výroby mléka, šlechtění českého strakatého a holštýnského skotu, kontrole mléčné užitkovosti a hodnocení vybraných ukazatelů na mléčnou užitkovost dojnic a také o morfologii vemene a užitkovosti ovcí.

Ve sborníku a formou posterů byly publikovány další příspěvky na téma chov a šlechtění dojeného skotu, ovcí a koz a možnosti ovlivnění a hodnocení kvality mléka dojnic, ovcí a koz.

 Šlechtění skotu

Výsledky šlechtění českého strakatého skotu ve své přednášce shrnul Ing. Tomáš Kopec ze Svazu chovatelů českého strakatého skotu. V uplynulých deseti letech byl v populaci českého strakatého skotu testováno ročně v průměru 90 mladých býků. Průměrný denní přírůstek býků vybraných do plemenitby byl 1485 gramů pro rok 2008. Rozdíl v průměrné mléčné užitkovosti dojnic českého strakatého skotu mezi lety 1993 a 2010 je 2496 kg mléka, průměrný meziroční nárůst je tedy 146,8 kg mléka.

V roce 2008 byl aktualizován selekční index českého strakatého skotu (SIC), v současnosti jsou v něm zahrnuty aktuální ekonomické váhy a genetické parametry, nově navíc také plemenné hodnoty pro znaky, jako jsou počet somatických buněk nebo ukazatele masné užitkovosti ze společného DE-AT-HU-CZ výpočtu. Plemenné hodnoty vstupující do vlastního selekčního indexu jsou rozděleny do tří skupin, a to mléko s podílem 40 % na celkovém indexu, maso s podílem 17 % a 43 % pro znaky fitness. U ukazatelů masné užitkovosti byl do indexu zařazen index masné užitkovosti (Fleischwert) ve proporcích jatečná výtěžnost (27,8 %), jatečné zatřídění (27,8 %) a netto přírůstek (44,4 %). Další úpravy indexu jsou plánovány na rok 2011, kdy by mělo dojít k rozšíření indexu o nové znaky fitness, jako jsou dlouhověkost a průběh porodů.

Doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc., ze Svazu chovatelů holštýnského skotu přednášel o vývoji a současném stavu ve šlechtění holštýnského skotu u nás. Šlechtitelský program vychází z reálných možností České republiky, využívá se domácích matek býků i importů. Je definován chovný cíl, který pro rok 2010 stanovuje pro prvotelky užitkovost 8197 kg mléka a pro starší krávy 9150 kg s obsahem bílkovin 3,27 %. Věk při prvním otelení by měl být 26 měsíců, délka mezidobí 419 dní a počet laktací 2,8.

V selekčním index (SIH) byla v roce 2008 snížená váha produkce mléka na 49 %, doplněny složky mléka. Dále byla zařazena dlouhověkost (7 %). Zdraví vemene tvoří 7 % celkového indexu, reprodukce 12 %, exteriér 25 %. Index produkce se skládá z kilogramů bílkovin (46 %), kilogramů tuku (23,5 %), procenta bílkovin (22,5 %) procenta tuku (8 %) a exteriér z končetin (50 %) a vemene (50 %).

V České republice je jedna z největších populací červeného holštýnského plemene, v roce 2010 bylo v kontrole užitkovosti zapojeno 17 tisíc dojnic. Za čtrnácti tisíc uzavřených laktací je průměrná mléčná užitkovost 7689 kg mléka s tučností 4 % a obsahem bílkovin 3,37 % a délka mezidobí je 411 dní.

 Produkce mléka v Evropské unii

O mezinárodním srovnání ekonomiky výroby mléka hovořila Ing. Iveta Bošková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Celková roční produkce mléka EU je zhruba 149 milionů tun, z toho okolo 12,5 milionu tun se realizuje ve třetích zemích. To znamená, že v současné době vyváží EU do třetích zemí zhruba 8 až 9 % domácí produkce.

Podle současného nastavení společné zemědělské politiky bude v tomto roce odstraněn systém kvót. Současný systém kvót je podporou ekonomicky slabších producentů, protože úspěšným producentům nedovoluje využívat příznivých produkčních podmínek nebo dobrých manažerských schopností k rozšíření produkce. Důsledkem zrušení kvót bude pravděpodobně ústup méně úspěšných producentů z trhu. Podle přednášející výsledky IFCN (International Farm Comparison Network) Dairy naznačují, že producenti mléka v ČR patří k ekonomicky slabším účastníkům evropského trhu s vyšší závislostí na přímých podporách. Lze však předpokládat, že řada českých producentů mléka je schopna dosáhnout výsledků, s nimiž v evropské konkurenci obstojí.

Ekonomické ukazatele chovu dojnic zhodnotil Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Uvedl, že mezi roky 2008 a 2009 se v ČR snížily tržby za mléko o 7,3 mld. Kč. Mezi hlavní příčiny patří dlouhodobě nižší nákupní cena mléka a nižší přímé platby než v EU-15. Ceny mléka dosáhly za období 2007, 2008, 2009 a prvních sedm měsíců roku 2010 jen asi 87, 89, 79 a 91 % průměrných cen států EU-15 a přímé platby na hektar z fondu EAGF za léta 2007, 2008 a 2009 pouze 29, 37 a 48 % průměrných plateb ve státech EU-15. Důsledkem této situace je snižování stavu dojnic (skotu) a soběstačnosti v produkci mléka a hovězího masa. Ke zlepšení ekonomických výsledků a dosažení udržitelného rozvoje chovu dojnic by podle Ing. Kvapilíka přispěly stejné zásady společné zemědělské politiky ve všech státech EU a odpovídající vnitropodniková opatření.

 Kontrola užitkovosti

O trendech v kontrole mléčné užitkovosti krav v ČR a ve světě informoval Ing. Pavel Bucek z Českomoravské společnosti  svazu chovatelů, který mimo jiné řekl, že vedle zvyšování průměrné velikosti stád dojného skotu, poklesu stavů krav a počtu podniků lze zaznamenat trend zvyšování počtu farmářů, kteří investují do dojíren vybavených softwarem a zařízením umožňující denní měření nádoje, složek mléka, dojitelnosti, příjmu krmiva. Také se rozšiřují in-line analyzátory a požadavek na nové služby s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou například odběr vzorků či specializované poradenství. Velké farmy budou vyžadovat větší flexibilitu organizací s kontrolou užitkovosti.

V současné době je v kontrole užitkovosti (KU) zapojeno 1399 podniků s celkovým počtem 357 658 krav, to je 256 krav na podnik. Celkem je tedy zapojeno 1782 stájí s průměrným počtem 201 krav ve stáji. Výsledky KU v roce 2010 v ČR uvádí, že průměrná mléčná užitkovost za 297 dní laktace byla 7726 kg mléka o tučnosti 3,34 % a 3,44 % bílkovin. Index perzistence P2:1 činil 87,3, délka mezidobí 410 dní a věk při prvním otelení 26 měsíců 29 dní

 

Mléčná užitkovost ovcí

Dr. Ing. Michal Milerski z Výzkumného ústavu živočišné výroby z Uhříněvsi porovnával vybrané ukazatele morfologické stavby vemene a produkci mléka u dojných ovcí. V experimentu byly u 94 bahnic s 50-87,5 % podílu plemene laucane v měsíčních intervalech měřeny denní nádoj, hloubka vemene, šířka vemene, dílky struků, hodnoceno upnutí vemene, jeho rozpolcení a postavení struků. Pomocí ultrazvuku se zjišťovala plocha průřezu mléčné cisterny. Relativně vysoké korelace mezi některými charakteristikami velikosti vemene a denním nádojem (produkce mléka byla výrazně korelována s plochou cisteren a šířkou vemene, průměrně 0,777, respektive 0,718), dávají předpoklad jejich využití pro nepřímou selekci na znaky mléčné užitkovosti.

 Klíčové informace:

·   Konferenci Den mléka 2010 pořádala katedra speciální zootechniky České zemědělské univerzity v Praze.

·   Ve sborníku bylo publikováno 24 přednášek a posterových sdělení na společné téma udržitelný chov dojnic, ovcí a koz, chov a šlechtění dojeného skotu, ovcí a koz, možnosti ovlivnění a hodnocení kvality mléka dojnic, ovcí a koz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *