Prevence a zdraví telat

Péče o telata je bezesporu jedna z nejsložitějších činností chovatele mléčného skotu. Kategorie telat do odstavu je ve srovnání s jinými kategoriemi dojeného skotu nejnáchylnější na onemocnění a úhyn. Jinými slovy, telata jsou mnohem citlivější na pochybení v péči než starší kategorie skotu. I přes vytvoření přesných protokolů na péči při krmení, čištění ustájení, odrohování a vakcinaci, které mají snížit variabilitu lidského faktoru, vyžadují telata porozumění ošetřujícího personálu.

Tématu péče o telata se ve své přednášce na semináři Jarní Polná pořádaném akciovou společností Plemo v polovině května, věnoval MVDr. Ondřej Bečvář z oddělení produkční medicíny americké univerzity Virginia Tech Blacksburg.
Úspěch odchovu telat do odstavu je podle něj závislý na následujících faktorech, které je vždy nutné vyšetřit ve chvíli, kdy se v chovech zvyšuje nemocnost nebo úhyn:

* výživa suchostojných krav,
* management porodu,
* hygiena porodny,
* management kolostrální výživy,
* hygiena ustájení telete,
* kvalita a management mléčné náhražky či zbytkového mléka,
* přítomnost mikroorganizmů způsobujících průjem, pneumonii,
* pečlivost a cit ošetřujícího personálu.

Výživa suchostojných krav
Výživa v období stání na sucho má velký vliv na zdravotní stav a produkci mléka po porodu. Nejenom složení (fyzikální a chemické), ale především množství konzumované krmné dávky (KD) před porodem ovlivňuje příjem krmné dávky po porodu. Na tomto tvrzení se shoduje většina výživářů, chovatelů a výzkumníků po celém světě. Menší shoda panuje v názorech na vliv krmné dávky na kvalitu kolostra. „Přestože neexistují dostatečné vědecké podklady o negativním vlivu nevybalancované krmné dávky u krav před porodem na kvalitu kolostra, je zřejmé, že živinové složení KD před porodem může ovlivnit zdravotní stav telat,“ informoval MVDr. Bečvář zaplněný sál zámku v Polné.
Zajímavý je také vztah délky stání na sucho a kvality kolostra. Většina výzkumných prací se shoduje, že délka stání nasucho méně než 30 dní negativně ovlivňuje množství kolostra, ale jen několik prací se shoduje na tom, že u krav s kratší délkou než 30 dní se snižuje obsah IgG v kolostru. Zkrácení období stání nasucho na méně než 30 dní se nedoporučuje i z jiných důvodů než jen z důvodu rizika nekvalitního kolostra.

Porod a porodna
Průběh porodu má vliv na vytvoření obranyschopnosti a zdraví telete v období mléčné výživy. Hlavní příčina těžkých porodů je u holštýnského plemene skotu způsobena disproporcí velikosti plodu a matky. Pokud je matka odpovídajícího rámce, stává se velikost telete rozhodujícím faktorem průběhu porodu.
Častou příčinou poruchy průběhu porodu je v některých chovech přerušení průběhu porodu ze sociálních důvodů. Porucha se stává v době přeskladnění porodny, kdy většinou prvotelky přeruší nebo zpomalí průběh porodu, dochází k odlučování lůžka, nedostatečnému okysličení a k úmrtí plodu.
Poslední příčina poruchy porodu souvisí s výraznými metabolickými poruchami u krav v přípravě na porod. Při nízkém příjmu nebo výrazné chybě vybalancování KD může dojít k předporodním ketózám a hypokalcemiím. Tyto výrazné nedostatky se projeví nejen špatným zdravotním stavem telat, ale především časnými metabolickými poruchami krav po porodu (ketóza, ulehnutí, dislokace slezu, zadržení lůžka, metritida).
I v chovech prostých nákaz ovlivňujících zdraví telat v období před odstavem (IBR, BVD, Salmonella, některé kmeny E. coli), je prostředí poroden kontaminované běžnou mikroflórou. Při přemnožení této normální mikroflóry se může přehltit obranyschopnost telat, což se projeví onemocněním. Baktetérie se přemnoží při splnění tří podmínek – musí mít vhodný zdroj (substrát), teplotu a vlhkost. Z těchto důvodů je nutné udržovat podestýlku čistou, suchou a porodnu dobře ventilovanou. V chovech s výskytem jmenovaných nákaz je význam hygieny poroden ještě znásoben.
Vedle čistoty podestýlky je důležitý také negativní vliv vysokých teplot na kvalitu a množství kolostra. Při tepelném stresu suchostojných krav se výrazněji snižuje příjem sušiny a tvorba kolostra s nižším obsahem protilátek.

Kolostrum a hygiena ustájení
Ze všech jmenovaných faktorů ovlivňujících úspěch odchovu telat, je kolostrální výživa zřejmě nejdůležitější. Tele by se mělo napít kvalitního mleziva optimálně do dvou hodin, maximálně do prvních šesti hodin po narození. Množství mleziva v prvních 24 hodinách po porodu má dosahovat minimálně deset procent tělesné hmotnosti a rozděleno na dvě dávky. Ve většině případů to jsou dva litry při prvním napojení a dva litry o dvanáct hodin později.
Pro hygienu ustájení telete po oddělení od matky platí stejná pravidla jako pro místo, kde se tele narodí – čisto, sucho a adekvátní ventilace. Ať jsou telata ustájena v individuálních boudách, v individuálních boxech ve stáji nebo ve skupinových odchovnách, úspěch odchovu záleží zejména na ošetřujícím personálu a jeho přístupu k dané technologii.

Mléčná náhražka a zbytkové mléko
„Ze zkušeností a na základě vědeckých publikací je plné nebo zbytkové mléko s ohledem na přírůstky telat nejlepším zdrojem živin. Má však určité nevýhody,“ uvedl MVDr. Ondřej Bečvář. Zbytkové mléko může obsahovat řadu zárodků, které mohou vyvolat onemocnění u telat i v pozdějším věku. Dalším rizikem mohou být rezidua léků. Tyto nízké hladiny (především antibiotik) můžou potenciálně vést k vytvoření rezistence na určité skupiny látek v populaci telat. „Pasterizace zbytkového mléka však eliminuje většinu těchto negativ,“ upozorňuje řečník.
Složení a kvalita mléčné náhražky je naproti tomu mnohdy limitována cenou jednotlivých komponent, především zdrojem bílkoviny. Přednost se dává mléčné bílkovině a pasterizované odtučněné mléko (nízkotepelné ošetření a pulverizace) je ze všech možných způsobů tím nejlepším. Bohužel z ekonomických důvodů většina mléčných náhražek obsahuje minimální množství nebo neosahuje vůbec žádné odtučněné mléko a zdrojem bílkoviny je sušená syrovátka nebo syrovátkový koncentrát, které jsou vedlejším produktem při výrobě sýrů. Jiné zdroje bílkoviny, jako je sója, jsou v některých případech zdrojem problémů. Vedle limitované stravitelnosti sójového proteinu existují u telat reakce ve formě alergických gastroenteritid na produkty, které byly nedostatečně tepelně nebo chemicky ošetřeny. Celkové množství bílkoviny v náhražce by mělo být minimálně 20 % (v poslední době se doporučuje 22 %) s nejvyšším možným podílem mléčné bílkoviny jako zdrojem.
Obsah tuku by měl v českých podmínkách dosahovat minimálně 20 procent. Úroveň vlákniny většinou indikuje obsah alternativních zdrojů bílkoviny, především rostlinné zdroje, jako je sója. Každých 0,1 % v nárůstu vlákniny indikuje přibližně deset procent rostlinného zdroje bílkoviny.

Přítomnost mikroorganismů
U telat existuje řada mikroorganismů, které mohou způsobit průjem či onemocnění respiračního traktu. Některé tyto patogeny se vyskytují v prostředí telat normálně (E. coli), jiné je v případě výskytu nutné eliminovat (Salmonella). Pro prevenci infekčních onemocnění platí zásadní filozofie. Aby nerozvinulo onemocnění, musí se obranyschopnost udržet na úrovni, kde je schopna adekvátně odpovídat na infekci. Onemocnění vzniká ve chvíli, kdy buď obranyschopnost nezvládne danou infekci (je slabá nebo není vůči danému patogenu vytvořena) nebo když množství patogenu přesáhne schopnost organismu se bránit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *