Prevence zdraví v chovech drůbeže

V Metodice kontroly zdraví a nařízené vakcinace, kterou pro Ministerstvo zemědělství každoročně připravuje Státní veterinární správa, jsou stanoveny povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Její součástí jsou i programy vytvořené a schválené na národní i evropské úrovni. O chystaných změnách vyplývajících ze zmiňované metodiky pro chovatele drůbeže jsme hovořili s ústředním ředitelem Státní veterinární správy MVDr. Zbyňkem Semerádem.

Jak hodnotíte plnění národních programů na tlumení výskytu salmonel v prostředí u jednotlivých druhů komerčně chované drůbeže?
Program na tlumení salmonel v chovech drůbeže bude pokračovat. Sledovat se budou vybrané sérotypy u všech kategorií drůbeže, to znamená jak v reprodukčních chovech, tak u nosnic s produkcí konzumních vajec a u brojlerových kuřat a krůt ve výkrmu.
Za účelem detekce výskytu sledovaných sérotypů Salmonella spp. se budou odebírat úřední a chovatelské vzorky z prostředí, zahrnující vzorky trusu nebo stírací manžety. V programu pro výkrm krůt se upravuje režim vyšetření stěrů ke kontrole účinnosti dezinfekce. Důvodem je cílená kontrola účinnosti dezinfekce úředním vzorkem, namísto dosavadní možnosti vyšetření stěrů odebraných chovatelem v případě všech záchytů sledovaných sérotypů.
V chovech nosnic kura domácího k produkci konzumních vajec se v roce 2017 bude pokračovat v úředním odběru vzorku trusu nebo stíracích manžet, ale sníží se rozsah laboratorního vyšetření. Nově se tak namísto tří směsných vzorků budou vyšetřovat pouze dva vzorky. Důvodem je nízká prevalence sérotypů Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium, která od roku 2012 nepřekročila úroveň dvou procent, čímž se dosáhlo cílového snížení stanoveného evropskou legislativou.
Že má tento program svůj význam, ukázal poslední případ dovezených konzumních vajec z Polska, kde u největšího producenta této komodity byla na několika jeho hospodářstvích potvrzena salmonelóza. Následný postup ke kontrole dovážených vajec by zahrnoval z každého hospodářství vyšetřit v jednom vzorku minimálně čtyři tisíce vajec, což je po technické stránce velmi komplikované.
Subtypy viru aviární influenzy stále kolují v populaci volně žijících ptáků. Jak aktuální je podle vás riziko zavlečení ptačí chřipky do chovu?
Na aviární influenzu provádíme monitoring jak v chovech drůbeže, tak u volně žijících ptáků. Momentálně nepříznivá nákazová situace je ve Francii, kde se vysocepatogenní influenza potvrdila v chovech vodní drůbeže, u níž nejsou zjevné klinické příznaky a nedochází k tak masivním úhynům. Čerstvě potvrzená ohniska jsou ale také v Maďarsku, Polsku a Německu, podezření mají i v Chorvatsku a Švýcarsku. Nebezpečí aviární influenzy hrozí stále, neboť uvedená nákaza se vyskytuje v populaci volně žijících ptáků. Právě s jejich podzimními a jarními migracemi je riziko zavlečení ptačí chřipky nejvíce aktuální. Proto zůstávají v platnosti opatření k zabezpečení chovu například zasíťováním výběhů, umístěním krmení mimo dosah volně žijících ptáků, ale i oddělený chov hrabavé a vodní drůbeže. Ostatně tato forma prevence vyplývá z veterinárního zákona i prováděcích vyhlášek, proto nevydáváme mimořádná veterinární opatření, ale každoročně informujeme chovatele o aktuální nákazové situaci a nabádáme je k pokračování přijatých opatření.*

Více se dočtete v prosincovém čísle časopisu Náš chov

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *