Vložil
Kategorie:
Prasata
Štítky:

Přísná pravidla biosekurity jsou základ

Skutečně dobrých výsledků v chovu prasat lze dosáhnout jen s moderní technologií. Střediska skupiny farem LIPRA PORK a. s. prošla v posledních letech nákladnými rekonstrukcemi a modernizacemi tak, aby splňovala požadavky na moderní chov prasat včetně welfare.

Společnost LIPRA PORK a. s. patřící do skupiny Agrofert deklaruje, že vykrmuje pouze zvířata narozená a odchovaná v ČR. Vlastní selata chová ve čtyřech reprodukčních střediscích v obcích Březina, Libichov, Libřice a Lipec. Posledně jmenovaná farma poskytla možnost reportáže. Hovořili jsme s vedoucím farmy Ing. Petrem Udržalem a vedoucí porodny Ing. Veronikou Malíkovou.

 

Repopulace na DanBred

Jak u úvodu sdělil vedoucí farmy Petr Udržal, původní provoz na farmě Lipec byl ukončen v roce 2012. Všechna zvířata putovala na jatka. Vše se zbouralo, z hal zůstala pouze střecha a nosné sloupy. Rekonstruovat se začalo v září 2012 a v září 2013 byla kolaudace. Nově byl vybrán dánský šlechtitelský program DanBred.

Na farmě Lipec je ustájeno 1200 prasnic základního stáda, z toho je asi 10 % čistokrevných yorkshirek (jinak také LW neboli BÚ). Prasniček je asi 600, skupiny dochov 7700 a selat na prodnách zhruba 4000. V Lipci je uzavřený obrat stáda.  „Prasničky pro obnovu si chováme sami, jedná se o čistokrevné prasnice yorkshire a F1 generaci landrase x yourshire.

Semeno yorkshire a landrase nakupujeme z Německa. Inseminační dávky plemene duroc na finálního hybrida děláme na vlastní inseminační stanici ve Skršíně. Inseminaci prasniček provádíme klasickou metodou klasickými pipetami, pro prasnice používáme intrauterinní pipety – semeno se zavádí až do děložního rohu,“ objasnil Petr Udržal strukturu stáda a inseminační postupy.

 

Přísná pravidla biosekurity

Farma dodržuje přísnou biosekuritu. Žádná návštěva nesmí mít minimálně 48 hodin kontakt s prasaty, kompletní černá a bílá zóna. Veškreré šperky, mobily se musí odložit – následuje mytí vlasů a převlečení do přiděleného čistého prádla. Nákladní auto s krmením vždy projíždí desinfekční bránou. Vyskladnění na jatky dochází přes speciální rampu – jatecké auto tedy vůbec nezajíždí do areálu. Vyskladňuje se také pondělí – jako první den v týdnu, kdy automobil přes víkend nenavštívil jiný chov prasat.

Na farmě pracuje 12 zaměstnanců plus dva agenturní pracovníci – na manuální opakující se práci. V Lipci je zdravotní status SPF (Specific pathogen free), Stádo je prosté vší, svrabu, enzootické pneumonie, atrofické rhinitidy, mykoplasmy dyzentérie, aktinobacilové pleuropneumonie a PRRS.

 

 

Porodna šlape podle daných protokolů

Porodna má 350 porodních míst. Sekce jsou rozdělené po 35 kotcích na deset sekcí. Každý den se na porodnu nahání 65 až 70 zvířat. Prasnice se prasí většinou od čtvrtka do středy. Ing. Veronika Malíková představila výsledky a práci na porodně:  „Za posledních 26 týdnů se průměrně živě narodilo 15,8 selat na prasnici, 0,4 až 0,5 mrtvě. Odchováváme momentálně za sledovaných 26 týdnů 34,2 selete na prasnici a rok. Rekordní vrh bývá 24 až 25 selat! Porody se neindikují – ošetřovatel je 24 hodin denně s prasnicemi – máme každný den v týdnu noční službu, ranní a odpolední služby. Ráno jsme na porodně zhruba ve čtyřech zaměstnancích. Každé sele je po narození ošetřeno desinfekčním prostředkem, který jej také vysuší. Těsně po porodu, kdy je to z hlediska organismu nejmenší zásah, se selatům upravují zuby, čímž předcházíme okusování struků prasnic.

Selata se co nejdříve a co nejčasteji přikládají k mléčné žláze. Pokud se narodí 13 a více selat, praktikuje se tzv. dělené kojení. To znamená, že starší větší selata se umístí do přepravky a asi za hodinu až dvě se vymění za selata později narozená. Snažíme se aby nejmenší selata byla u struků co nejvíc. Když vidíme, že spí v koutě, dáme je na vytápěnou podlážku – kdykoli může sele samo jít nebo jej obsluha může přiložit ke struku. Dělené kojení opakujeme minimálně šestkrát – to znamená, aby spon 12 hodin selata byla u vlastní matky. Následně se selata, na která se struky nedostávají, umístí k adoptivní kojné. V tomto případě jde o větší selata,“ vysvětluje zootechnička.

Kanečkům se dávají modré ušní terčíky, prasničkám žluté, aby se při odstavu lépe rozeznalo pohlaví.  Při kastraci se provádí krácení ocásků, selatům je aplikováno železo a směs vitamínů. Antibioticky se léčí pouze individuální případy – oděrky, kulhání a podobně.

Od čtvrtého dne až do odstavu se přikrmuje selatům prestarter. Při odstavu se rozdělují selata na čtyři skupiny – velcí vepříci, velké prasničky, malí vepříci, malé prasničky. Takto se naskladňují do předvýkrmu.

Více přináší NCH 1/2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *