Pro efektivnější produkci vepřového

Chovatelé, kteří se chtějí porvat o své místo na trhu, se bez plánování dobře vynaložených investic neobejdou. K dosažení konkurenceschopnosti podniky volí různou strategii, například úsporu nákladů na krmiva, nákup výkonnější genetiky nebo modernizaci provozu. O tom, že vynaložené prostředky se vrátí, jsou přesvědčeni také v Zemědělsko–obchodním družstvu Žichlínek, které kompletně zrekonstruovalo provoz v podnikovém středisku Sázava, v němž je nyní ustájeno čtrnáct tisíc kusů.

 

 

Martin Jedlička

 

ZOD Žichlínek patří k největším podnikům s klasickou zemědělskou výrobou na Orlickoústecku. V živočišné výrobě se zaměřuje na chov skotu a prasat, v jejichž případě si s počtem 14 000 kusů udržuje čelní postavení i v rámci celé republiky. Díky kompletně provedené rekonstrukci v podnikovém středisku Sázava, v němž Žichlínští prasata chovají, se pak dá i předpokládat, že se produkcí vepřového hodlají ještě nějakou dobu zabývat. Ostatně této alternativě napomáhá i provoz vlastních jatek, kde týdně porazí 400 kusů jatečných prasat. 

“V uzavřeném obratu chováme 1100 prasnic včetně prasniček, od nich letos plánujeme odchovat třicet tisíc selat. Tomu napomohla i kompletní rekonstrukce, o kterou se zasloužil zejména předseda představenstva Ing. Josef Rotter. Ve třech etapách jsme v roce 1998 zrekonstruovali nejprve odchovny, o pět let později porodny, včetně březáren, eros centra a odchoven prasniček. Poslední etapu, která zahrnuje modernizaci čtyř výkrmových hal, jsme zahájili v roce 2008. Zbývá nám dodělat ještě jednu halu. Dá se však říci, že zrekonstruovaná farma je již nyní připravena plnit podmínky welfare, které vstoupí v platnost od 1. ledna 2012 a které bude inspekce z veterinární správy kontrolovat,“ uvedl vedoucí střediska MVDr. Josef Vinduška.

 

Modernizace provozu

Během dvanácti let se ve středisku Sázava kompletně vyměnila technologie u všech chovaných kategorií zvířat. Zásadní proměnou prošly odchovny selat, kde se původní východo-německá technologie patrových klecí nahradila kotci s plastovou roštovou podlahou, vybavených samokrmítky (typu Verba) a s vyřešenou ventilací.

Razantní přestavbou poroden žichlínští dosáhli navýšení kapacity na 64 porodních míst. V porodních kotcích jsou plastové rošty, byla nainstalována technologie suchého krmení přes tubusy, dále nová ventilace a mlžiče, jež u prasnic účinně řeší problém teplotního stresu.

Stejně řešené jsou i eroscentrum a odchovna prasniček, ale rekonstrukce březáren spočívala „pouze“ ve výměně technologie krmení a ventilace. U výkrmových kapacit, respektive hal typu RD Jeseník, se použila původní konstrukce, na kterou se položily sendvičové pur panely. Dále se vybudovala roštová podlaha, vyměnilo se hrazení a zapojila ventilace. Zásadní novinkou výkrmových stájí je technologie tekutého krmení.

 

Výkonnější genetika

Současná užitkovost prasnic na farmě ZOD Žichlínek odpovídá 23,8 odchovaného selete. To však neodpovídá představám MVDr. Vindušky, který by tento ukazatel rád zvedl alespoň na 25 odchovaných selat na prasnici.

„S přechodem na nizozemskou genetiku na počátku letošního roku bychom se této představě mohli reálně přiblížit. Z dlouhodobých 75 % oprašení jsme se dostali na výrazně lepší výsledky, konkrétně od května do srpna byla březost po první inseminaci 87 % a oprašení v období květen až červenec pak na úrovni 86 %. Vychází nám to na 10,3 selat odstavených ve vrhu a při snížení ztrát úhynem máme více selat. Momentálně však máme problémy s jejich odbytem. Snad se ale situace brzy zlepší a my se dostaneme do lepších čísel. Tomu pomáhá i šikovný tým lidí, které mám k dispozici. Nemohu opomenout ani naši doktorku, která svou práci odvádí opravdu svědomitě, prochází si stáje, hlídá zvířata. Odpadají tak problémy s reprodukcí, s končetinami, což se ve finále odráží v nižších ztrátách, a to jsou peníze,“ pokračoval vedoucí střediska.

 

Chovatelská rutina

Zlepšování užitkovosti jde ruku v ruce i s úrovní chovatelské práce, kterou chovatelé ze Žichlínku mají bravurně zvládnutou. Plemenné prasničky vybírají v jedenácti týdnech, kdy dosahují hmotnosti okolo 30 kg a umísťují je do samostatné ustájovací prostorné kapacity s dostatkem světla. Od pěti měsíců věku jsou v každodenním kontaktu s prubířem. Inseminují je na druhé až třetí říji ve věku 7,5 měsíce při hmotnosti 140 kg (což odpovídá dennímu přírůstku od narození 640 g) a výšce hřbetního tuku 1,5–1,8 cm. Před inseminací se prasničky vakcinují a odčervují. Diagnostika březosti se provádí standardně ve 25 dnech. Po čtyřech týdnech se prasnice převedou z individuálních boxů do skupinových kotců, odkud jdou na porodnu týden před porodem.  

„U porodů asistujeme, v mnoha případech zabráníme zalehnutí nebo úhynu selat. Bezprostředně po porodu se selata usuší, zkrátí se jim a vydezinfikuje pupeční šňůra a přiloží se ke strukům. Čím dříve se sele napije mleziva, tím více nezbytných živin a protilátek, bez nichž by uhynulo na sepsi. Krácení ocásků lze provádět jen se svolením krajské veterinární správy. Během čtyřiadvaceti hodin provádíme standardizaci vrhů podle velikosti a počtu selat. Druhý den po porodu selatům aplikujeme přídavek železa, o dva dny později je ošetřujeme proti kocidiím, pátý den se tetují a o den později kastrují. Prasnici odstavujeme ve třech týdnech, kdy selata dosahují hmotnosti kolem sedmi kilogramů. Do výkrmových hal naskladňujeme selata ve 25 kg. Při průměrné hmotnosti jatečných prasat 110 kg dosahujeme přírůstku 750 g při konverzi 3 kg, což by podle mého soudu mělo být lepší. Líbil by se mi přírůstek nad 800 g při konverzi do 2,6 kg. Věřím, že s přechodem na tekuté krmení, se kterým se momentálně učíme pracovat, máme šanci. Výhody této technologie spočívají zejména v možnosti krmení podle optimální růstové křivky a dále v restrikci krmení ke konci výkrmu a zkrmování různých druhů krmných komponent, jako jsou například CCM a syrovátka. To nám potvrzují i první výsledky v podobě zlepšené konverze a parametrů zmasilosti,“ prozradil na závěr MVDr. Josef Vinduška.

 

Klíčové informace:

– ZOD Žichlínek obhospodařuje 6751 ha zemědělské půdy, z ní je 5776 ha orné.

– V rostlinné výrobě se zmiňovaný podnik zabývá pěstováním řepky, pšenice, ječmene, tritikale, máku, lupiny, čiroku a šťovíku. S plánovanou výstavbou bioplynové stanice východočeské družstvo současně rozšířilo i plochy kukuřice.

– Živočišná výroba podniku, kterou reprezentuje asi 1800 kusů českého strakatého a holštýnského skotu (v rámci podniku dosahovaná průměrná užitkovost odpovídá 7500 litrům na dojnici) a 14 000 prasat je rozdělena do tří středisek, a to Žichlínek (české strakaté plemeno), dále Luková (holštýnky) a Sázava (prasata). 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *