Pro větší ochranu zvířat v chovech

Od počátku ledna letošního roku je v platnosti vyhláška č. 464/2009 Sb., kterou se upravuje vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. Cílem novelizace je do našich právních předpisů transponovat zejména směrnici Rady 2007/43/ES, o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso.

Klíčovým bodem novelizované vyhlášky č. 464/2009 Sb. je problematika ochrany kuřat chovaných na maso. Obsahem novely jsou navíc i některá ustanovení zrušené vyhlášky č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.
O konkrétních změnách v novém znění předpisu vztahujícího se k ochraně zvířat v chovech jsme hovořili se specialistkou odboru živočišných komodit Ministerstva zemědělství ČR (MZe ČR) JUDr. Janou Traplovou. „Novinky jsou obsaženy především v ustanovení § 12d a § 12e zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 291/2009 Sb. a dále v § 11 až 11c vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. a č. 464/2009 Sb.
V zákonu na ochranu zvířat proti týrání se například upravují základní povinnosti chovatelů kuřat chovaných na maso, doplňují a vymezují se kompetence orgánů veterinární správy k vydávání a odnímání povolení chovu kuřat chovaných na maso se zvýšenou hustotou osazení. Případné sankce za delikty spáchané na úseku ochrany kuřat chovaných na maso však nabývají účinnosti až 30. června 2010.
Novela vyhlášky o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat upravuje podrobněji požadavky na hospodářství a požadavky na chov kuřat chovaných na maso, dále podmínky specifikující požadavky při vyšší hustotě osazení a sledování následných opatření na jatkách. Vyjmenovává také kritéria v případě zvýšené hustoty osazení a dále definuje obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso, požadavky na vybavení školicího pracoviště, kvalifikaci lektorů, podmínky a způsob vydávání osvědčení a jeho vzor,“ uvedla právnička odboru živočišných komodit MZe ČR.

Legislativa v souladu s doporučeními
Pokud jde o ostatní kategorie drůbeže, tak v ustanovení § 6 jsou nově formulovány základní podmínky pro chov kachen (kachen pižmových, kachen domácích a jejich hybridů), husí (husí domácích a jejích kříženců) a krůt. Stanovená legislativa ohledně prostředí a řízení jejich chovu je v souladu s přijatými doporučeními Stálého výboru Evropské dohody o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely. Základní požadavky na dostatečnou pohodu uvedených druhů drůbeže spočívají v dobrém ošetřování a metodách chovu, které odpovídají biologickým potřebám ptáků. V jejich rámci se pak sleduje nejen zajištění výživy a metody krmení, ale i to, zda je zvířatům umožněno vykazovat základní projevy chování (například při vstávání, ulehání, odpočinku a spánku, protřepávání křídel, čechrání peří, přijímání potravy a pití nebo udržování odpovídajícího sociálního kontaktu) a jsou adekvátně chráněna před nepříznivými klimatickými podmínkami.
V ustanovení § 7 stanovujícím minimální požadavky na ochranu nosnic došlo podle směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999 k formulačnímu upřesnění pasáží týkajících se technologií krmení a napájení. Drůbežáři stále diskutovaný požadavek na zákaz chovu nosnic v neobohacených klecových systémech byl již formulován ve vyhlášce č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství (byla zrušena 26. 8. 2009) a v novele není ničím novým. Stále tak platí, že od 1. 1. 2012 budou jedinou povolenou alternativou klecových systémů obohacené klece.

Minimální zásah do chovatelské praxe
U ostatních druhů a kategorií nová vyhláška o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat nepřinesla zásadní změny, přinesla však formulační upřesnění, která odstraňují aplikační a výkladové nedostatky původního předpisu. Nepatrně se změny v novelizovaném znění vyhlášky dotkly standardů pro ochranu skotu a ani pro chovatele prasat se praxe zásadně nemění. V jednotlivých ustanoveních §2 se například doplňuje a upřesňuje povinnost chovatele při základním ošetření matky a telete po porodu a legalizuje se používání ruční porodní páky. V příloze 1 se upravují požadavky na prostory pro ustájení skotu, jejichž velikost byla v rámci přípravy návrhu vyhlášky projednávána se zástupci chovatelských svazů. Zákaz použití poháněcího nástroje využívajícího elektrický výboj na mláďata je pak zakotven v dalším ustanovení.
„Oproti původnímu znění vyhlášky došlo podle směrnice Rady 2008/120/ES, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat, ke změně v § 3 odst. 16 písm. c), který se týká odstavu selat. Kromě případů, kdy jsou nepříznivě ovlivněny životní podmínky nebo zdravotní stav matky nebo selete tak selata nesmějí být odstavena dříve, než ve věku 28 dní. Dále byly stanoveny požadavky na limitní počet 16 prasat na jednu napáječku, upraveny podmínky venkovního chovu prasat a zajištění ochrany prasnic proti týrání přehřátím. Z důvodu zrušení vyhlášky č. 191/2002 Sb. se doplňuje příloha č. 2, která zohledňuje další požadavky ustájení prasat, a to o šířkové rozměry přeháněcích uliček a rozměry průlezů pro prasata,“ doplnila JUDr. Traplová.

Další doplnění
Veškerá doplnění k minimálním standardům malých přežvýkavců vycházejí z doporučení Rady Evropy týkajících se ovcí a koz. Pro chovatele jsou zásadní formulace v ustanovení § 4 specifikující kontrolu ovcí a koz, dále požadavky na jejich napájení při pastevním způsobu chovu nebo na minimální podlahovou plochu ve stájích.
V ustanovení pro koně jsou novinkou minimální rozměry prostor v nově budovaných zařízeních.
„Požadavky na prostory pro ustájení koní se od 1. 1. 2012 vztahují jen na nově budované stáje, nebo stáje, které budou poprvé uvedeny do provozu. Stanovením minimálních rozměrů se zlepší pohoda zvířat a předejde se konstrukčním chybám, které by mohly vést k poškození zdraví koní či jejich týrání. Šířka stájové chodby je stanovena s ohledem na bezpečnost při manipulaci se zvířaty a měla by mít zhruba stejný rozměr jako hlavní vstupní dveře. Musí umožňovat pohodlné a bezpečné otočení koně, vstup a pohyb s koněm ve stáji. Chodby v těchto zařízeních musejí být vždy volné. Ani v uličce nesmějí být žádné předměty, které by bránily volnému průchodu koní. Koně chovaní celoročně na pastvě musí mít možnost přístupu do přístřešku, haly k odpočinku nebo do stáje, která jim poskytne ochranu při nepříznivém počasí, suché a čisté místo k odpočinku a ochranu před predátory,“ prozradila na závěr specialistka odboru živočišných komodit MZe ČR.

Klíčové informace:
 Vyhláška č. 464/2009 Sb., ze dne 16. prosince 2009, kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. nabyla účinnosti od 1. ledna 2010.
 Klíčovým bodem novelizovaného právního předpisu je problematika ochrany kuřat chovaných na maso, která vychází ze směrnice Rady 2007/43/ES.
 – Případné sankce za delikty spáchané na úseku ochrany kuřat chovaných na maso nabývají účinnosti až 30. června 2010.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *