Pro zdraví je rozhodující prevence

Zdraví zvířat v ekologickém zemědělství se věnovala další konference na lednické bioakademii. I v této oblasti je základem prevence, léčiva, ať už jakéhokoliv typu, mohou nastoupit jedině v tom případě, kdy selže.

Dobrých výsledků v léčbě jednotlivých z zvířat i stád homeopatickými přípravky dosahují v Německu, kde tyto metody využívá 30 % veterinárních lékařů. Uvedl to Dr. Andreas Striezel z veterinární ordinace v Bräuningshofu. Mezi přednosti počítá šetrnost k životnímu prostředí, k pacientovi i ke spotřebitelům. Homeopatie je podle něj i ekonomicky výhodná, ale v některých případech je nezbytné ji kombinovat s klasickými metodami, protože má své hranice. Osvědčila se ale v léčbě neplodnosti, nemocí paznehtů, metabolických poruch a u nemocí telat. Omezené je však použití těchto metod například u parazitárních onemocnění, kde je mnohem efektivnější uplatnit například změny v režimu používání výběhů a strategické odčervování.
Pracuje se na omezení parazitů
Právě vnitřní i vnější parazité ale mohou mít negativní vliv na zdraví a pohodu zvířat, a mají proto velký ekonomický význam. Jak uvedla Dr. Veronika Maurerová ze švýcarského Výzkumného ústavu pro ekologické zemědělství FiBL, Frick, odhalilo mnoho studií, že problémy s parazity mohou být mnohem větší na ekologických farmách, než na konvenčních. Švýcarské výzkumy ale ukázaly jen nízké až střední hodnoty infekce vnitřními parazity u skotu, prasat a drůbeže chovaných na biofarmách.
Ochrana pak spočívá především v prevenci. Podle Dr. Mauererové se například ukázalo, že smíšená pastva telat a staršího skotu je efektivní prevencí nákazy některými gastrointestinálními hlísty. Jako slibná preventivní metoda se v tomto případě také ukázalo zkrmování rostlin s vysokým obsahem taninů a ve fázi vývoje je využití nematofágní houby Duddingtonia fragrans. Příznivé výsledky dávají také experimenty s využitím fytoterapeutických látek, nicméně je nejprve potřeba provést studie týkající se dávkování, způsobu použití a toxicity.
Další možností je využití biologické ochrany. Například proti mouchám existuje několik dostupných prostředků na bázi přirozených predátorů, parazitů či mikrobů. Mnoho přírodních látek je k dispozici také proti vnějším parazitům.
Často chyby z neznalosti
Například v Rakousku je ale rozdíl mezi ekologickou a konvenční léčbou zvířat jen velice malý, jak uvedla Dr. Elisabeth Stögerová z rakouského Výzkumného ústavu pro ekologické zemědělství ve Vídni. A to i přes to, že nařízení Evropské unie jednoznačně definují léčebný postup v EZ: nejvýznamnějším a prvním opatřením je prevence, následuje fytoterapie nebo homeoterapie a dále chemicky syntetizovaná alopatická léčiva. Jak ale připomněl Dr. Andreas Striezel, ve většině států unie má zkušenosti s homeopatií a použitím léčivých rostlin zkušenosti jen málo veterinářů a v některých státech jsou homeopatika zakázaná. Jejich registrace je navíc omezená, a proto je jich na trhu k léčbě hospodářských zvířat dostupné jen malé množství.
Dr. Elisabeth Stögerová také konstatovala, že velké problémy způsobují nedostatečné záznamy o léčbě, které farmáři nebo veterinární lékaři nejsou schopni vyplnit, nebo to odmítají. Často nejsou zaznamenávána homeopatická a podomácku vyráběná léčiva, proto se těžko odhaduje podíl konvenční a léčby a alternativních metod.
Někdy se také používají látky, které pro ekologické zemědělství nejsou povoleny. Šlo například o jódovou lázeň k ošetření vemene (v Rakousku není povolen pro farmy svazu Ernte), doplňky krmiv či konvenční krmiva (náhražky mléka). „Většina chyb je způsobena nevědomostí,“ konstatovala Dr. Stögerová a doporučila větší využívání preventivních opatření a alternativní léčby, ale také školení farmářů a veterinárních lékařů.
Podmínky se liší podle země
V Rakousku má chov zvířat, a především přežvýkavců, tradičně velký význam. Zhruba 14 000 chovatelů vlastní celkem 320 000 zvířat, což představuje 15 % veškerého rakouského skotu. Tamní farmy jsou ale velmi malé, v průměru obhospodařují 17 ha a mají osm dojnic, uvedla Dr. Stögerová.
Například u venkovních chovů prasat ale v Evropské unii dominuje Velká Británie s 25 % prasnic chovaných venku.Uvedla to Christine Leeb z rakouské Univerzity veterinárního lékařství ve Vídni s tím, že tento stát disponuje vhodnou rovnováhou mezi relativně nízkými srážkami (pod 750 mm/rok) a mírným klimatem. Ta je spolu s vhodným střídáním plodin a lehkou, propustnou půdou jedním z hlavních předpokladů pro venkovní chovy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *