Proč nepropadat panice z ptačí chřipky?

Ne všechny kmeny viru ptačí chřipky představují stejné riziko a reakce veřejnosti a trhu by měly být odpovídající. Během prvních měsíců roku 2017 bylo v několika zprávách uvedeno, že byla detekována nízkopatogenní influenza (LPAI) na drůbežích farmách v USA.

Ptačí chřipka se obvykle vyskytuje v určitém měřítku v přírodě. Během sezónní migrace ptáků v některé ze čtyř hlavních tras, když se stěhují do Kanady a zpět, se může rozšířit. V USA až do letošního roku nebyla významná ohniska ptačí chřipky, a to především díky přítomnému nízkopatogennímu virovému kmenu. I když ptačí chřipka není nic nového, zajímala veřejnost v roce 2009 po vzniku prasečí chřipky v USA a Mexiku. Chřipka přešla v celosvětovou pandemii, šířila se do 213 zemí a způsobila téměř 17 000 úmrtí lidí. Kmeny ptačí chřipky H5 a H7 zjištěné v Georgii a dalších státech USA jsou nízkopatogenní, a proto se nemohou šířit na člověka. LPAI se liší od vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) několika pozoruhodnými způsoby. HPAI má tendenci se šířit mnohem rychleji, snadněji  se může rozšířit na lidi a má mnohem vyšší úmrtnost u drůbeže. Ve skutečnosti ptáci nedávno pozitivně testování na LPAI v Georgii ani nevykazovali symptomy nemoci.

Amerika není jediná, kdo čelí ptačí chřipce
Jižní Korea zažila vůbec nejhorší epidemii ptačí chřipky s nejméně 38 milionů kusů utracené drůbeže od začátku loňského roku. Francie, která měla největší stavy drůbeže v Evropské unii, bojuje s vysoce nakažlivým virem H5N8.
Také Čína je velkým ohniskem ptačí chřipky. Je diametrálně odlišná od zkušeností ve většině ostatních zemí, pokud jde o nakažení lidí a jejich úmrtí. Infekce byly zjištěny ve více než 16 provinciích v Číně a nejméně 87 lidí údajně v jejich důsledku zemřelo. Mnoho provincií pak zakázalo obchod s živými kuřaty – v Guangzhou bylo zjištěno H7N9 u 30 % živých kuřat na trhu.

Reakce trhu
Přestože je ptačí chřipka velmi vážná, a pokračují obavy o drůbežářský průmysl, starosti veřejnosti jsou často zbytečné. Mediální zpravodajství může vést k nemístné obavě spotřebitelů a jejich negativním reakcím, což může mít vliv na spotřebu drůbežího masa i vajec. Spotřebitelé se obávají, že se nakazí, a to i v případě kmenů, u kterých nebyla dokázána schopnost přenosu na lidi ani mezi nimi. Tak je to i v případě protekcionismu, kdy spíše než o zdraví zvířat, jde o obchodní embargo.
Kdykoliv dojde k vypuknutí ptačí chřipky, reagují důležité trhy obvykle do určité míry uzavřením hranic. Někdy se zcela zakáže dovozu z určité země, ale omezení obchodu jsou založena na touze chránit místní odvětví a nikoli zastavit šíření nemoci.*

Poultry International, srpen 2017

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *