Proč přidávat kuřatům kyselinu askorbovou?

Viry způsobené infekční onemocnění burzy je akutní nakažlivé onemocnění kuřat, které zůstává důležitým zdrojem ekonomických ztrát drůbežářského průmyslu. Hlavní metodou kontroly infekčního onemocnění burzy je vakcinace během prvních tří týdnů po vylíhnutí. Avšak kuřata vakcinovaná klasickým sérotypem 1 nejsou chráněna proti infekci vyvolané odlišnými virovými kmeny. Dosud také nebyla vyvinuta ideální oslabená živá vakcína, která by chránila kuřata před infekcí všemi virovými kmeny.

Bylo demonstrováno, že kyselina askorbová zlepšuje imunitní odpověď a zvětšuje odolnost kuřat vůči onemocnění optimalizací funkcí imunitního systému. I když kuřata mohou syntetizovat kyselinu askorbovou, určité podmínky mohou vyvolat stres, který způsobí v těle pokles její hladiny. Mezi faktory, způsobující stres patří vystavení kuřat vysoké nebo nízké teplotě, hladovění a infekčním onemocněním. Podobně také i vakcinace je stresor, který může u kuřat ovlivnit biosyntézu kyseliny askorbové. Z těchto důvodů je užitečné ji doplňovat v dietě. Při zkoumání účinků takto ošetřené diety však byly dosaženy rozdílné, často sporné výsledky. Většina byla pravděpodobně zapříčiněna nestabilitou kyseliny askorbové. Po potažení kyseliny askorbové etylcelulózou, která brání oxidativní degradaci a udržuje bioaktivní potenciál kyseliny askorbové, bylo zjištěno, že účinnost doplňku kyseliny askorbové závisí na její dávce a schopnosti zvýšit hladinu kyseliny askorbové v plazmě a tělních tkáních. Dieta doplněná kyselinou askorbovou na 1000 ppm zvýšila její hladinu v séru a měla prospěšný vliv na přírůstky hmotnosti, zvýšení produkce protilátek a snížení mortality. U kuřat vystavených přirozeným infekcím může být kyselina askorbová prevencí vzniku onemocnění a může vést ke snížení jejich mortality.
Poultry Science, 79, 2000, č. 5
Vliv genotypu kuřat na potřebu vitamínu E
Zlepšení imunity drůbeže lze dosáhnout prostřednictvím vývoje vakcín, šlechtěním, výživou a řízením chovu. Pracovníci univerzity v Blacksburgu dlouhodobě prováděli selekci kuřat dvou linií leghornek na tvorbu protilátek vůči červeným krvinkám ovcí. Jedna linie kuřat se vyznačovala vysokou produkcí a druhá nízkou produkcí protilátek. Tyto linie se však nelišily jen v tvorbě protilátek vůči červeným krvinkám ovcí u rostoucích kuřat, ale i u dospělých jedinců. V průběhu procesu selekce projevovala kuřata se zvýšenou tvorbou protilátek vůči červeným krvinkám ovcí vyšší odolnost vůči Markově nemoci, pseudomoru drůbeže, prvoku Eimeria tenella způsobujícímu kokcidiózu a roztočům v peří. Na druhé straně však byla vnímavější k infekcím baktériemi Escherichia coli a Staphylococcus aureus. Před více než 20 lety bylo zjištěno, že přídavek vitaminu E do krmiva zlepšuje imunitní funkce a odolnost drůbeže vůči onemocněním. I když to řada nejnovější prací potvrdila, bylo také uveřejněno, že vysoká koncentrace vitaminu E nezmenšuje negativní účinky baktérie Escherichia coli. Nejnovější výsledky dosažené pracovníky univerzity v Blacksburgu naznačují, že genetická selekce může změnit imunitní kompetenci ve vztahu k odpovědi na obsah vitaminu E v dietě a že optimální koncentrace vitaminu E v krmivu závisí kromě jiných faktorů i na genotypu zvířat.
Poultry Science, 79, 2000, č. 6

Podle zahraničních materiálů zpracoval Ing. Petr Řezáč, CSc., MZLU, Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *