Produkce mléka v Evropě už nestačí

Budoucnost mléčných kvót, které určují produkci mléka v zemích Evropské unie již od roku 1984, je v současnosti jedna z nejžhavějších otázek. Odpověď na ni bychom měli znát už před koncem tohoto roku, tedy po ukončení zdravotní prověrky společné zemědělské politiky Evropské unie.

Na členském shromáždění ve Větrném Jeníkově o této problematice hovořil Ing. Stanislav Jas z Ministerstva zemědělství ČR. Mléčné kvóty se bezpochyby zasloužily o to, že z evropského trhu s mléčnými výrobky zmizela nadprodukce. Situace ale kvůli nim není tak příznivá, jak se plánovalo. „V posledních letech došlo v Evropě k razantní redukci zásob másla a SOM, přičemž poptávka na vnitřním trhu, zejména po sýru a čerstvých mléčných výrobcích, významně vzrostla,“ sdělil s tím, že snížení mléčné produkce lze připsat především změně výrobního zaměření zemědělských podniků. V původní EU-15 totiž na základě mléčných kvót vymizelo zhruba 75 % mléčných farem, a v EU-25 se počet podniků s produkcí mléka ročně snižuje o osm procent. Mléčné kvóty přitom nepomohly zastavit klesající ceny mléka, jak se předpokládalo. Ceny mléka dosáhly vrcholu v roce 2001, poté kvůli reformám začaly klesat, což trvalo až do červa 2007. Pak v celé Evropě začaly strmě stoupat. „Cena mléka meziročně (2006/2007) stoupla ve všech státech unie, mnohdy dokonce až dvojnásobně,“ informoval Ing. Jas.

Nejistá budoucnost Vedle snížené produkce mléka a zvyšování jeho ceny se mléčné kvóty negativně podepsaly také na stavech skotu. Počet dojnic v Evropské unii ročně klesá o 3,5 %. „Produkční potenciál evropských zemí již neodpovídá množství mléka obsaženého v kvótách. Například Velká Británie kvóty nenaplňuje již několik let,“ uvedl. Klesající stavy dojnic mají rovněž vliv na snížení produkce hovězího masa, země se v současnosti potýkají také s nedostatkem jalovic.
Mléčné kvóty, které byly zaváděny v době nadprodukce, mají nyní na produkci mléka a mléčných výrobků negativní dopad. V současnosti již v Evropské unii neexistují téměř žádné zásoby mléčných výrobků. Poptávka po nich narostla natolik, že jí produkce není schopna uspokojit.
Nyní se nabízí několik scénářů dalšího vývoje mléčných kvót. Scénář „měkkého přistání“ počítá s postupným navyšováním kvóty do roku 2009 do roku 2015 buď o jedno nebo dvě procenta ročně. Scénář „tvrdého přistání“ představuje radikální zrušení kvót.

Vakcinace proti katarální horečce ovcí Již na konci léta by se v České republice mělo začít s nouzovou vakcinací přežvýkavců proti katarální horečce ovcí, která se na našem území poprvé vyskytla v loňském roce. Státy, ve kterých se vyskytl alespoň jeden případ onemocnění, mají navíc nárok na finanční podporu z Evropské unie, která se bude vztahovat jak na dávku vakcíny, tak provedení očkování.
Katarální horečka ovcí byla poprvé zaznamenána v roce 1949 v teplých oblastech, jako jsou Kypr, Palestina, Turecko, Sýrie a Irán. Až o mnoho let později, v roce 2006, se virus přenášející toto onemocnění rozšířil také v západní Evropě. O rok později byly zaznamenány první případy onemocnění v České republice. Nyní postupuje od západu na východ. Jak sdělil MVDr. Zbyněk Semerád ze Státní veterinární správy České republiky, podle nejnovějších poznatků je virus přenosný z matky na plod, což situaci ještě více komplikuje. „Bluetongue způsobuje u skotu dvacetiprocentní ztráty na užitkovosti a přibližně pětiprocentní úhyn. U ovcí představují ztráty na užitkovosti zhruba 25 procent a úhyn činí až 20 procent,“ sdělil MVDr. Semerád s tím, že u bahnic navíc dochází ke zhoršenému zabřezávání a u beranů dokonce způsobuje celoživotní ztrátu plodnosti. O této problematice hovořil na členském shromáždění Svazu chovatelů holštýnského skotu, které se konalo koncem dubna ve Větrném Jeníkově.

Finanční podpora z Evropské unie Vzhledem k tomu, že téměř polovina všech okresů naší republiky spadá do uzavřeného pásma, stanovila Státní veterinární správa mimořádná veterinární opatření k řešení této situace a vyhlásila národní program vakcinace proti katarální horečce ovcí v České republice.
Podle MVDr. Semeráda by měla být již v druhé polovině tohoto roku (zřejmě na přelomu srpna a září) zahájena nouzová vakcinace, která bude prováděna inaktivovanou vakcínou u skotu, ovcí, koz a farmově chovaných zvířat na celém území republiky, popřípadě také u přežvýkavců žijících v zoologických zahradách. Nouzová vakcinace proti katarální horečce ovcí se podle národního programu vakcinace bude provádět u všech přežvýkavců starších tří měsíců s následnou revakcinací (ta se netýká ovcí, koz a farmových zvířat). V průběhu následujících let až do roku 2011 by se pak mělo pravidelně provádět povinné očkování bez následné revakcinace. Cílem národního programu je naočkovat minimálně osmdesát procent populace přežvýkavců chovaných na území České republiky, neboť se předpokládá rozšíření onemocnění i do zbývajících částí země.
Příznivou zprávou pro chovatele je, že každá země, ve které se vyskytnul alespoň jeden případ katarální horečky ovcí, má v roce 2008 nárok na finanční podporu při nouzové vakcinaci. Evropská komise pro tento účel schválila částku 1,2 milionu euro. Maximální příspěvek na dávku inaktivované vakcíny bude činit 0,60 eura, na dávku živé vakcíny 0,20 eura. Příspěvek se bude vztahovat také na provedení vakcinace. U skotu půjde o částku dvě eura na očkovaný kus, u malých přežvýkavců pak 0,75 eura na očkovaný kus.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *