Produkční farma s chovem fleckvieh

Manželé Geltingerovi hospodaří v Bavorsku na typické rodinné farmě s produkčním stádem sedmdesáti krav. K podniku patří 51 ha zemědělské půdy a šest ha lesa. „Úkoly máme rozdělené, Josef se stará o pole a krmení, já dojím a dělám vše kolem plemenářské práce,“ vysvětluje farmářka. Mají tři dcery ve věku od dvanácti do dvaceti let a farmu zdědí jediný patnáctiletý syn.

Z 51 ha zemědělské půdy je šest ha trvalých travních porostů. Na orné půdě pěstují jetelotrávu, kukuřici, ječmen a řepku. Celkem chovají 70 krav, 70 jalovic různého věku a 38 telat. Vše pro Bavorsko typicky v kombinované užitkovosti plemene fleckvieh. Průměrná dojivost krav dosahuje 6834 kg mléka s 4,23 % tuku a 3,73 % bílkovin. Telata jsou ustájená ve stlaných boxech a dojnice volně na betonových roštech s lehacími boxy. Celá stáj je průjezdná pro míchací vůz.
Mléčnou kvótu má podnik ve výši 480 000 kg za rok. Základní cena za mléko při 3,7 % tuku a 3,4 % bílkovin je již od počátku roku na úrovni 0,26 centů s klesajícím trendem. S dalšími kvalitativními ukazateli, kterých je celkem sedm, se může vyšplhat na maximálně 31,78 centů.

Kvalitní objemné krmivo
Od jednoho týdne věku krmí telata z napájecích automatů mléčnou krmnou náhražkou až do 110 dní. Jalovičky si nechávají pro obměnu stáda a býčky ve hmotnosti od 190 do 200 kg prodávají. Trží za ně 2,80 eur za kg živé hmotnosti. Spotřeba na jedno tele mléčné krmné náhražky dosahuje 75 kg za období.
Dojnice dostávají celoročně konzervovaná krmiva – kukuřičnou siláž a jetelotravní senáž. Vše výborné kvality, bez použití konzervačních přípravků, pouze ze stran ošetří krmivo ve žlabu kyselinou propionovou. Krmiva jsou uložena v betonových žlabech přikrytých fólií. Farmář ještě jezdí ve službě senážovat řezačkou i dalším zemědělcům.
Jetelotrávu na senáž sklízí ve čtyřech sečích řezačkou na počátku kvetení. „První den posekám, druhý den zavadá a tředí den uložím do žlabu.“ Travní senáž první den poseká a druhý již dává do žlabu. Třetí a čtvrtá seč je určená pro mladý dobytek a krávy stojící na sucho. Po každé seči porost přihnojí 60 kg ledku amonného. Denní příjem objemného krmiva dosahuje 40 kg na krávu.
Koncentrované krmivo dostávají dojnice z krmných automatů podle užitkovosti maximálně však 10 kg na kus.

Farmářka inseminuje sama
Hodinu ráno a hodinu večer farmářka dojí. Tandemová dojírna s vyhřívanou podlahou pro dvakrát čtyři kusy je umístěná přímo ve stáji.
Má na starost i plemenářskou práci ve stádě, absolvovala školení a i sama inseminuje ve stádě. Inseminační dávky nakupuje na stanici v Landshutu, tím šetří náklady. Získala i povolení k injekční aplikaci medikamentů.
„Krávy, které dojí denně méně než 20 kg, ze stáda vyřazuji,“ ochotně vysvětluje českým zemědělcům, kteří se přijeli na farmu podívatí. Některé z nich překvapil velký rámec plemenic fleckvieh. Na jejich otázky týkající se hmotnosti krav farmář odpověděl, že dokonce nedávno tři vyřazené krávy, které dal na jatky, vážily po tuně, „z nich pak bylo 630 kg masa na háku,“ dodává.
Rodina inkasuje z evropské kasy přímé platby na plochu ve výši 340 eur na ha obilí a stejnou částku na kukuřici, dále získávají porážkovou prémii 100 eur na krávu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *