Provozní slepota v chovech aneb pro stromy nevidíme les

Ve spolupráci s Regionální agrární komorou Jihočeského kraje a VÚŽV Uhříněves uspořádala firma VVS Verměřovice s.r.o semináře v Zárybniční Lhotě a ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi ve dnech 9. a 10. června na téma provozní slepota v chovu krav.

V úvodní přednášce semináře v Uhříněvsi Ing. Jiří Burdych hodnotil současnou ekonomickou situaci v chovu dojeného skotu. Stav dojnic k 1. dubnu 2010 je 383 523 kusů, meziroční pokles činil 4 %, tedy 16 tisíc dojnic. V EU dochází k pozvolnému nárůstu cen za mléko. V březnu letošního roku byla cena v EU-15 za kg mléka 29,08 centů v EU-27 to bylo 28,68centů. V České republice je současná průměrná cena 7,09 Kč za litr mléka. Ing. Burdych uvedl doporučení pro zemědělský podnik, která by měla spočívat v pravidelných hodnoceních výsledků podniku za pomoci zookonzulentů firmy. Vždy je třeba se zaměřit se na zlepšování ukazatelů reprodukce krav a jejich zdravotního stavu. Důležité je snížit procento brakace ve stádě a zvýšit počet laktací u dojnic. Úspory v nákladech na litr mléka lze dosáhnout pomocí zkvalitnění objemných krmiv.

Ing. Václav Jambor, CSc. se ve své přednášce zaměřil na hodnocení kvality siláží a posuzování vlivu fermentačních ztrát na ekonomiku chovu a obsahu NDF na příjem sušiny.

Současný systém hodnocení siláží v laboratořích je založen na systému zjišťování jednotlivých ukazatelů bez použití konzervačních přípravků. Zjišťuje se např. obsah sušiny, kyseliny mléčné, octové, propionové a máselné, čpavku, pH, proteolýza, alkohol. Ke ztrátám sušiny siláží dochází během zavadání píce (2–5 %), respirací (1–2 %), fermentační ztráty činí 3–8 %, ztráty silážní tekutinou 0–7 %, na čele žlabu mohou činit 1–10 %. U nejlépe připravené siláže jsou ztráty sušiny 8–10 %, ale u špatné siláže mohou být 30 a více procent a výrazně ovlivňují ekonomiku chovu.

Stravitelnost NDF (vláknina rozpustná v neutrálním detergentu) má vliv na příjem sušiny dojnicemi. Při každém zvýšení NDFD (stravitelnost NDF) o 1 % dochází ke zvýšení příjmu sušiny o 0,168 kg a nárůstu produkce FCM (fat corrected milk) o 0,249 kg. Obsah NDF v rostlině kukuřice ovlivňuje stupeň zralosti, ale také volba hybridu. Variabilita NDF v leguminózách kolísá od 34 do 57 %, v travních silážích je 41–70 % a v kukuřičné siláži od 45 do 64 %.

Zástupce VVS na Slovensku Roman Mokráň seznámil posluchače se systémem funkční úpravy paznehtů, kterou po skončení přednášek také prakticky předvedl a ukázal použití fixační klece TOP 5. Funkční úprava paznehtů podle něho spočívá v rovnoměrném rozdělení hmotnosti zvířete mezi paznehty v páru, její přesunutí do předních dvou třetin chodidla, vytvoření co největší nášlapné plochy a minimalizování tlaku na cm2, odlehčení úponu hlubokého ohýbače a vyčistění mezipaznehtní štěrbiny. Optimálně by se paznehty dojnic měly ošetřovat individuálně třikrát ročně, a to v období stání na sucho, do 100 dní po otelení a také vždy, když je třeba paznehty upravit nebo ošetřit. Jedno kulhání stojí chovatele minimálně 150 eur, ztráta je způsobena snížením užitkovost, brakací nemocných dojnic, náklady na léčení a náklady na nákup nových zvířat.

Příspěvek na téma spotřeby mléka a mléčné automaty připravil zástupce firmy TOKO (Ing. Luboš Rejfek), která také během semináře měla jeden ze svých automatů v provozu v areálu VÚŽV.

O managementu krmení dojnic přednášel doc. Ing.Oldřich Doležal, DrSc., podle kterého je nezbytné zahajovat operaci krmení vždy v přesně daný čas. Nesmí docházet k sekundární fermentacii krmiva na krmném stole např. intenzivním oslunění TMR v letních měsících, samozřejmostí musí být odklízení zbytků krmiv. Další chybou managementu je nedostatek napájecí vody a nedostatečné čištění napajedel od zbytků krmiva, příp. výkalů. Na příjem krmiva, resp. užitkovost dojnic a jejich zdravotní stav mají vliv faktory vnějšího prostředí jako jsou průvan, sluneční osvit krmiva, ale také hejna ptáků (holubů) či hlodavců v přípravnách nebo skladech krmiv. Provozní slepota snižuje vnímání chyb ve vlastním chovu či stáji na minimum. Proto doc. Doležal doporučuje pořádání tzv. kontrolních dnů, kterých by se měli kromě pracovníků daného podniku zúčastnit např. zootechnik ze sousedního družstva či farmy a specialista – poradce. Tak se dají zaznamenat problémové situace a snížení jejich četnosti se pak může posoudit na dalším kontrolním dnu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *