Průzkum WWF o sóji je prý zavádějící

Počet německých „odpovědných“ uživatelů sóji je vyšší než je uvedeno v průzkumuWWF (Světový fond na ochranu přírody). To uvádí VLOG, sdružení německých krmivářů a potravinářů bez genetického inženýrství. VLOG je webová stránka sloužící jako informační zdroj pro spotřebitele, kteří se chtějí dozvědět více o "Ohne Gentechnik" (GMO-free) potravinářských výrobcích.

Na konci května současně s výroční konferencí RTRS (Round Table on Responsible Soy – konference u kulatého stolu o odpovědném užívání sóji) zveřejnil WWF tzv. Soy Scorecard 2016. Bohužel jsou tyto výsledky zavádějící. Data od 133 producentů potravin jsou získány v devíti zemích a není tu ani zmínka o tom, že několik z největších evropských maloobchodních řetězců a producentů potravin je, jak to nazývá WWF odpovědní v používbání sóji.To uvedl na svém video blogu VLOG Jochen Koester.

Jak je to v Německu
V samotném Německu je více než 2500 potravinářských výrobků, zejména drůbežího masa, vajec a mléčných výrobků označeno pečetí „ohne Gentechnik“’poskytovanou německou federální vládou. Non-GMO sója použitá v surovinách je všeobecně považována za ústřední pilíř udržitelnosti. Obchodníci a producenti dávají přednost této značce a využívají ji i pro reklamu.

Jedenáct ze šestnácti německých spolkových zemí (mezi nimi tři městské státy) podepsalo Chartu z Florencie, a tím se připojily k síti evropských regionů bez geneticky modifikovaných organismů.
Do začátku srpna 2015 je tzv. GMO-free 215 regionů, 345 obcí a 31 960 farmářů, tj. 1 182 728 hektarů půdy v Německu.
V Německu nebyly geneticky modifikované organismy pěstovány od roku 2012 a k žádným úmyslným únikům nedošlo od roku 2013. Naposledy byly GM brambory (0,3 ha) a GM cukrová řepa (0,5 ha) vysazeny pro pokusné účely v roce 2012.
Komerční pěstování GM kukuřice MON 810 bylo zakázáno  14. dubna 2009. Pěstování BASF geneticky modifikovaných brambor Amflora schválené  2. března 2010, bylo staženo v prosinci 2013,  z důvodu procesních chyb v průběhu schvalovacího řízení. Do té doby byly pěstovány na 15 hektarech a nakonec na 2 ha v roce 2011.
Trh s potravinami  živočišného původu se značkou „Ohne Gentechnik“ se v Německu rozvíjí. Takto se vyrábí více než 10 % mléka a vajec. Kuřecí maso se prodává pod touto značkou téměř úplně a od letošního roku se tak budou prodávat i krůty.

 O VLOGu

Německá Verband Lebensmittel ohne Gentechnik e.V. (VLOG – Asociace pro potraviny bez genetického inženýrství) reprezentuje výrobce potravin a maloobchodníky a výrovce v navazujících odvětvích. Asociace byla založena v Berlíně v roce 2010. VLOG obhajuje potravinářské výrobky bez GMO, zabývá se vzděláváním spotřebitelů a přidělováním licencí pro označení „Ohne Gentechnik“. To se používá pro potravinářské výrobky s odpovídajícím způsobem výroby. Asociace zastupuje v současné době více než 350 členů a držitelů licencí, kteří jsou primárně z Německa a jejich kombinované roční tržby překračují 170 miliard eur.

Co například uvádí EU

Dne 8. července 2016 diskutovaly členské státy EU o tom, zda schválit či neschválit pěstování geneticky upravené kukuřice BT11 a 1507 a kukuřice MON. Všechny tři plodiny produkují insekticidní Bt-toxiny.
Nicméně, se uvádí, že ve světle nových důkazů se musel učinit závěr, že povolení k pěstování geneticky modifikovaných kukuřic nemůže být vydáno. Jak Evropská komise uvedla, v poslední době dochází k přemnožení teosintů ve Španělsku.
Pěstování GM kukuřic má má obrovské právní, ekonomické a ekologické důsledky. V roce 1998, kdy se pěstování MON 810 povolilo v Evropské unii poprvé ,bylo podmínkou to, aby nedošlo k žádnému šíření transgeneze a vzniku divokých odrůd. Ale okolnosti se změnily v roce 2009, kdy bylo zjištěno, že ve španělské kukuřici rostou teosintes. (Divoké taxony kukuřice se nazývají teosinte.) Od té doby se nenašla žádná účinná opatření, aby se zabránilo dalšímu šíření teosintes. Teosinte je divoký příbuzný kukuřice původem z Mexika. Crossing mezi teosintes a kukuřicí může způsobit  šíření transgenů z geneticky modifikovaných kukuřic, a tak přetrvávat v životním prostředí. Jakmile dojde k toku genů, může být pro zemědělce velmi obtížné a velmi nákladné zbavit se rostlin a kontrolovat škody na životním prostředí.*

Otázkou je, zda tento přístup je opravdu vědecký.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *