Ptačí chřipka postupně dobývá unii

Potom, co ptačí chřipka překročila hranice Asie a začala atakovat další kontinenty, konkrétně Afriku a Evropu, podniká Evropská unie další kroky eliminující její reálné nebezpečí. Dosavadní opatření, která měla zabránit zavlečení influenzy na území členských států, vystřídala na podzim loňského roku nařízení specifikující postupy v případě zjištění vysoce patogenního subtypu H5N1 u volně žijících ptáků a bez ohledu na patogenitu viru pak i u ptáků chovaných v zajetí.

V momentě, kdy se influenza dostala na území unie, se postupuje podle dvou nařízení, a to podle rozhodnutí Komise č. 115/2006 a podle směrnice Rady č. 94/2005.
„V prvním nařízení jsou stanoveny požadavky na opatření v případě, že se zjistí vysoce patogenní aviární influenza H5N1 u volně žijících ptáků. Přesně je stanoveno, které kroky je třeba podniknout v ohnisku výskytu ptačí chřipky, jaká opatření vymezit v ochranném pásmu se stanoveným poloměrem tři kilometry od ohniska nebo v pásmu dozoru, jehož hranice od ohniska zasahuje do okruhu deseti kilometrů. Zcela samostatnou kapitolou je směrnice Rady 94/2005, která hovoří o opatřeních v případě, že se influenza, a to bez ohledu na patogenitu, objeví v chovech drůbeže nebo ptáků chovaných v zajetí. Z tohoto pohledu směrnice již neodděluje velkochovy od hobby chovů,“ uvedl vedoucí ochrany zvířat Státní veterinární správy MVDr. Zbyněk Semerád.
Uvádí se, že ze známých 15 subtypů ptačí chřipky, které se liší svou patogenitou, jsou vysoce nebezpečné formy H5 a H7. Právě tyto subtypy se v chovech projevují až 100% mortalitou během jednoho až dvou dnů. Zkušený veterinář nemůže takovou infekci přehlédnout, ale perzistentní infekce nepatogenním kmenem se zjistí až laboratorním vyšetřením.
Vakcinace povolena
Ještě donedávna se influenza ve státech unie neléčila, veškerá opatření spočívala v karanténě nebo izolaci dovezených vodních, okrasných i exotických ptáků.
„Dnes je možné ptáky vakcinovat, a to preventivně nebo nouzově tam, kde již bylo zjištěno ohnisko. V rámci unie má preventivní vakcinaci povolenou Nizozemsko s vysokou hustotou drůbeže včetně chovů ve volných výbězích. Uvedenou prevenci ovšem nemohou uplatňovat ve všech chovech, vakcinovat mohou výhradně v zájmových chovech, kde nelze ptáky zavírat, a v komerčních chovech pak do tři sta ptáků. Přitom jsou stanoveny požadavky na přesun drůbeže a drůbežího masa, stejně jako na značení masa vakcinovaných ptáků, které není určeno k obchodování v rámci společného trhu. K nouzové vakcinaci v určitých vymezených oblastech přistoupili ve Francii, která již má na svém území ohnisko influenzy,“ upřesnil MVDr. Semerád.
V těchto dnech také Česká republika jako poslední ze středoevropských zemí nahlásila svůj první případ ptačí chřipky. U před týdnem nalezené uhynulé labutě v Hluboké nad Vltavou byl prokázán virus H5, ale až výsledky kontrolního testu z laboratoře v anglickém Weybridge, jež by měly být k dispozici do konce března, odpoví na otázku zda jde o nebezpečnou kombinaci H5N1.
Podle slov vedoucího ochrany zvířat SVS jsou dávky pro nouzovou vakcinaci určené pro ptáky v zoologických zahradách, dále pro zvláště chráněné druhy v záchranných stanicích nebo drůbež v prarodičovských a rodičovských chovech. „Ale to nejsou veškeré kroky, které jsme v souvislosti s hrozbou ptačí chřipky podnikli. Vybídli jsme jmenované subjekty, aby samy podnikly taková preventivní opatření, aniž by musely vakcinovat. S potěšením musím konstatovat, že k novému problému přistoupily velmi aktivně a zodpovědně. Je to i z toho důvodu, že vakcína proti viru H5N1 není stoprocentní a navíc i vakcinovaní ptáci mohou onemocnět. To by například zoologickým zahradám velmi komplikovalo výměnný obchod se zvířaty,“doplnil Zbyněk Semerád.
Rizikovou skupinou jsou vodní ptáci
Přirozeným rezervoárem nebezpečného viru jsou volně žijící migrující ptáci. Virus, který se šíří přímým kontaktem, ale i očním sekretem, hlenem, exkrementy, krmivem či vodou byl zjištěn zejména u divokých vodních ptáků – kachen (kachny divoké, kopřivky obecné, ostralky štíhlé, lžičáka pestrého, hvízdáka euroasijského, čírky obecné, čírky modré, poláka velkého, poláka chocholačky) a husí (husy běločelé, husy polní). Kromě nich byl virus H5N1 diagnostikován i u některých druhů bahňáků, například čejky chocholaté, jespáka bojovného, racka chechtavého nebo racka bouřního.
U infikované drůbeže je prvním příznakem pokles příjmu krmiva a zastavení snášky. Postižená drůbež je netečná, má otoky hlavy, zmodralé hřebínky a lalůčky, vodnatý nazelenalý průjem. Následují hromadné úhyny. Při pitevním vyšetření jsou patrné krváceniny na serózách, srdci, žlaznatém žaludku, játrech a slezině; častá je také tekutina v dutině břišní.
Stejně jako v předchozích letech jsou i letošní výsledky plošného šetření u poražené drůbeže v ČR, tj. brojlerů, nosných a masných slepic, krůt, kachen a husí, zaměřené na zjištění protilátek nebezpečných subtypů H5 a H7, negativní. „Pokud jde o výsledky kontroly uhynulé drůbeže v Národní referenční laboratoři Státního veterinárního ústavu Praha, bylo do začátku března s negativním výsledkem vyšetřeno přes 100 kusů,“potvrdil tiskový mluvčí SVS Ing. Josef Duben.
Tři specializovaná pracoviště
„K vyšetřování volně žijících ptáků je třeba hned v úvodu říci, že se uskutečňuje v rámci monitoringu druhů naší avifauny, který byl nastaven v roce 2005 a bude pokračovat i nadále. Metodika sledování divoké populace ptáků je postavena na plošném monitorování. Například pro letošek plánovaný počet vyšetření kolem tisíce kusů volně žijících ptáků jsme překročili již v těchto dnech. Ve vyšetřovaných vzorcích bylo zastoupeno široké spektrum druhů včetně labutí nebo kachen divokých, u kterých se nebezpečný virus na území unie již zjistil. U nás je ale zatím všechno negativní,“ doplnil MVDr. Semerád.
Podle vedoucího ochrany zvířat SVS se nákazová situace u nás bude ještě vyvíjet, nejdříve ale po jarních tazích ptáků, které odstartovali v polovině února skřivani. Pěvci ale nepatří mezi rizikovou skupinu potencionálních nositelů viru a na vodní ptáky a bahňáky si budeme muset ještě počkat. Minimálně do rozmrznutí stojatých vodních ploch, které jsou jejich další zastávkou na cestě k vyvedení nové populace.
„Od ornitologů máme informace, že se na našem území pohybuje kolem 10 až 20 miliónů divokých ptáků, z nichž asi polovina každý rok uhyne. Na tomto přirozeném koloběhu v přírodě se podílí zejména krátký životní cyklus některých druhů. Legislativa unie ve vazbě k ptačí chřipce hovoří o vyšetřování hromadných úhynů. My jsme stanovili počet pěti kusů, ale vždy je třeba posoudit konkrétní situaci,“ uzavřel Zbyněk Semerád.
Pro účely vyšetřování podezřelých uhynulých volně žijících ptáků na ptačí chřipku byla vedle Národní referenční laboratoře SVÚ Praha v Lysolajích nově zřízena ještě další dvě pracoviště, a to v Jihlavě a Olomouci. Přestože se i na těchto pracovištích postupuje podle metodiky OIE (Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat), při zjištění viru ptačí chřipky by musel proběhnout ještě kontrolní test v pražské Národní referenční laboratoři SVÚ.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *