Ptačí chřipka udeřila počtvrté

S odstupem několika měsíců se chovatelé drůbeže opět musejí potýkat s aviární influenzou. Zatímco na jaře se s jejími následky museli vyrovnávat v komerčním chovu husí v Jihomoravském kraji, dosud poslední, referenční laboratoří pro aviární influenzu SVÚ Praha – Lysolaje potvrzený případ je z voliérového chovu divokých kachen na Českobudějovicku. V obou letošních případech však jde o nízcepatogenní subtyp, který neohrožuje zdraví člověka.

Společným jmenovatelem letošních záchytů obou subtypů ptačí chřipky (H7N9 na jaře, H5N3 na podzim) je skutečnost, že k jejich odhalení přispěla přijatá preventivní opatření, která jsou v rámci evropského Programu sledování aviární influenzy u drůbeže a volně žijících ptáků povinná pro všechny členské státy.
V metodice kontroly zdraví a povinné vakcinace se uvádí, že monitoring prováděný na základě rozhodnutí Evropské komise č. 2007/268/ES ze dne 13. dubna 2007 zahrnuje:
 sérologické vyšetření na výskyt protilátek proti viru aviární influenzy subtypů H5 a H7 u všech druhů chované drůbeže – nosnic na konci snášky, krůt, kachen, husí,
 virologické vyšetření volně žijících ptáků v případě hromadných úhynů a v indikovaných případech,
 kloakální a tracheální výtěry u drůbeže určené k zazvěření.

Ohnisko nákazy

Třebín na Českobudějovicku je prozatím posledním ohniskem aviární influenzy, který na základě výsledku vzorků odebraných v rámci monitoringu ve voliérovém chovu 280 kachen divokých Krajská veterinární správa pro Jihočeský kraj vyhlásila.
„Virus aviární influenzy subtypu LPAI H5N3 byl Národní referenční laboratoří pro aviární influenzu SVÚ Praha zjištěn v jednom ze čtyřiceti kloakálních, respektive tracheálních výtěrů odebraných v rámci monitoringu na aviární influenzu. V této souvislosti Krajská veterinární správa pro Jihočeský kraj vydala nařízení určené zejména chovatelům a dále obcím, soukromým veterinárním lékařům, soukromým veterinárním technikům, plemenářským pracovníkům a asanačním firmám. V rámci mimořádných veterinárních opatření se kolem hospodářství v Třebíně zřizuje pásmo s omezením o poloměru jednoho kilometru. Bez souhlasu krajské veterinární správy se v tomto vymezeném prostoru zakazuje pořádat výstavy, přehlídky, soutěže a jiné svody drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí. Současně obecní úřad, do kterého Třebín spadá, musí do 13. listopadu 2009 provést soupis veškeré drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí v pásmu s omezením a předat jej Krajské veterinární správě pro Jihočeský kraj. Zákaz volného pohybu drůbeže a její držení v uzavřených prostorách je tak stejně jako přesun drůbeže a vajec do pásma s omezením nebo naopak je tak dalším ze standardních kroků specifikovaných v mimořádných veterinárních opatřeních. Samozřejmostí pak je neškodné odstraňování kadáverů a dodržování opatření biologické bezpečnosti každou osobou, která vstupuje nebo opouští hospodářství s chovem drůbeže. Uvedená opatření musejí být uplatňována nejméně po dobu 21 dnů do doby, než příslušná veterinární autorita na základě posouzení rizik usoudí, že riziko rozšíření nízcepatogenní aviární influenzy je zanedbatelné,“ sdělila referentka oddělení ochrany zdraví zvířat Státní veterinární správy MVDr. Jana Houdková.

Opatření přijatá chovatelem
V souvislosti s potvrzenou ptačí chřipkou musí chovatel na farmě vyvěsit výstražnou tabuli s nápisem Nebezpečná nákaza – vstup zakázán. Pokud jde o samotné ptáky, tak kachny divoké musejí zůstat uvnitř chovatelského zařízení do doby jejich utracení. Obdobně je zakázáno přemísťovat také kadávery kachen divokých, krmivo, nástroje, nářadí a další materiály, včetně odpadů a použité podestýlky, tedy nic, co by mohlo přispět k přenosu aviární influenzy. Zaměstnanci mají být poučeni o možnostech přenosu nákazy na člověka a způsobu prevence. Do vymezeného ohniska se zakazuje přemísťovat jakoukoli drůbež nebo jiná zvířata.
„Podnik musí prostřednictvím svého veterinárního lékaře pod úředním dohledem Krajské veterinární správy pro Jihočeský kraj zajistit utracení všech kachen divokých v ohnisku, nejpozději do 7. listopadu 2009. Kadávery bezprostředně uložit do nepropustných plastových pytlů do doby odvozu k neškodné likvidaci v asanačním podniku. Po depopulaci provést účinnou dezinfekci prostředí, ve kterém byla zvířata chována a dále veškerého zařízení, které by mohlo být kontaminováno stejně jako dopravních prostředků používaných k přepravě kadáverů, krmiva, hnoje nebo podestýlky jednoprocentním přípravkem Virkon. Tento přípravek se použije také ve všech vstupních a výstupních částech ohniska v dezinfekčních rohožích,“ doplnila specialistka Státní veterinární správy ČR.

Postup při dezinfekci
Pro maximální efekt se doporučují dvě fáze dezinfekce. V rámci předběžné dezinfekce, u níž se předpokládá, že všichni ptáci a jejich těla jsou již z farmy odstraněni, se provádí sprejová dezinfekce celého areálu, kde mohlo dojít k přímému či nepřímému styku s nakaženými ptáky (dezinfekce staveb, cest, dopravních prostředků atd.). V rámci těchto prvotních kroků je důležitá také důkladná dezinfekce hnízd, podestýlky a trusu, stejně jako vnitřních stěn, podstřešních prostor a ostatních dutin (ventilačních šachet atd.). Podmínkou účinnosti je, aby dezinfekční prostředek v roztoku působil na všechny povrchy přibližně 24 hodin. Po této době se přistupuje k následné dezinfekci. Zahrnuje odstranění veškerých organických materiálů z chovatelského zařízení na vymezené místo, jehož okolí je důkladně dezinfikováno postřikem (vyvezený hnůj se doporučuje zlikvidovat až po uplynutí 42 dní). Další opatření obnášejí vysušení, vyčištění a vydezinfikování technologických linek krmení a napájení. K důkladnému vyčištění podlah, stěn, stropů, podstřešních prostor, snáškových hnízd, krmítek se doporučuje využít tlakového čištění. Stavební části farem, nakládací rampy, cesty a další se po ošetření dezinfekčním roztokem oplachují vodou nejdříve po třiceti minutách. U nezpevněných podlah či výběhů se povrchová vrstva musí seškrábat, rozmělnit a smísit s tekutým dezinfekčním prostředkem. Teprve potom se spálí nebo přidá k ošetřené podestýlce. Dřevěné podlahy lze zachovat tehdy, pokud se rozeberou a vydezinfikují. Půda pod podlahou se musí rozrušit a ošetřit dezinfekčním roztokem. Volně ložený materiál (sláma, seno, papír, dřevo) se po dezinfikování sprejem spálí nebo přiloží k dekontaminované podestýlce. Po sedmi dnech se dekontaminace opakuje.
Žádost o náhradu nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření chovatel podává na Ministerstvo zemědělství ČR nejdříve den po utracení nebo poražení zvířat, nejpozději však do šesti týdnů možného podání.
„Ochranná a zdolávací opatření budou zrušena po splnění všech stanovených opatření a epizootologická situace po šetření v ohnisku i v pásmu s omezením bude příznivá. Některá opatření však mohou být podle okolností zmírněna, případně zrušena ještě před prohlášením nákazy za zdolanou,“ konstatovala na závěr MVDr. Houdková.

Klíčové informace:
– Poprvé byla aviární influenza (subtyp H5N1) odhalena při vyšetření uhynulých krůt na farmě v Tisové 21. června 2007. Stejný, vysoce virulentní subtyp viru ptačí chřipky byl zjištěn v rámci standardní veterinární kontroly před porážkou brojlerů z farmy v Noříně.
– Podruhé byl nebezpečný subtyp H5N1 zjištěn v rámci přijatých opatření v rozmnožovacích chovech nosnic pro produkci násadových vajec v Kosoříně a Netřebech.
– Také poslední dva případy – z konce února v Jihomoravském kraji (nízcevirulentní subtyp H7N9) a z počátku listopadu na Českobudějovicku (nízcevirulentní subtyp H5N3) byly potvrzeny povinným monitoringem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *