Ptačí chřipka v chovech

V rámci rutinního monitoringu na aviární influenzu v chovech drůbeže byl koncem února ve společnosti Rybářství Hodonín, s. r. o., zjištěn virus ptačí chřipky. Během posledních dvaceti měsíců to je potřetí, co se influenza v komerčních chovech drůbeže objevila. V posledním případě z Jihomoravského kraje však šlo o nízkovirulentní subtyp, který neohrožuje zdraví člověka.

Na jedné z mnoha přednášek věnované zdravotní problematice v chovech drůbeže zaznělo od představitelů Státní veterinární správy (SVS ČR), že aviární influenza se za posledních čtyřicet let stala nejhorší nákazou, kterou zmiňovaná státní instituce musela řešit. Samozřejmě, že tomuto prvenství dopomohl i fakt, že vysoce patogenní subtyp chřipkového viru H5N1, který byl u nás poprvé zjištěn v roce 2006 na jaře u uhynulých labutí v jižních Čechách a na jižní Moravě a o patnáct měsíců později v komerčních chovech drůbeže na Orlickoústecku, je nebezpečný i člověku.
Díky přijatým opatřením na eradikaci aviární influenzy v chovech, které si tehdy vyžádaly likvidaci bezmála 200 000 ptáků a 580 000 kusů násadových vajec byla tato nebezpečná nákaza poměrně brzy pod kontrolou. Ovšem často hlášené záchyty viru ptačí chřipky z některých sousedních států nabádaly domácí chovatele drůbeže ke stálé obezřetnosti.

Preventivní opatření jsou účinná
V poslední době je z mnoha míst Evropy, například z Německa, Francie, Belgie nebo Itálie hlášená méně nebezpečná nízce patogenní ptačí chřipka. Od konce února se mezi státy s výskytem influenzy řadí i Česká republika, když v rámci monitoringu byl v chovu husí společnosti Rybářství Hodonín, s. r. o., zjištěn subtyp H7N9.
„Nízce patogenní aviární influenza není nebezpečná člověku, ale v chovech drůbeže působí nepříjemné ztráty. Je však třeba mít na zřeteli, že u nízce patogenní ptačí chřipky subtypů H5 a H7 existuje riziko zmutování na vysoce patogenní formu. Proto je nezbytné důsledně dodržovat preventivní opatření, jejichž smyslem je zabránit zmutování a šíření obávaného onemocnění. Právě případ hodonínského chovu, kde nedošlo k žádnému úhynu a husy nebyly klinicky nemocné, je názornou ukázkou toho, že preventivní monitoring prováděný jak v komerčních chovech vodní a hrabavé drůbeže, tak i u volně žijících ptáků má smysl,“ řekla v úvodu pracovnice oddělení ochrany zdraví zvířat Státní veterinární správy MVDr. Jana Houdková.

Zdolávání nákazy má svá pravidla
Poté, co 24. února národní referenční laboratoř pro aviární influenzu SVÚ Praha – Lysolaje z kloakálních a tracheálních výtěrů potvrdila, že jde o nízce patogenní subtyp H7, Krajská veterinární správa pro Jihomoravský kraj provedla v postiženém hospodářství epizootologické šetření. V té době bylo na zmiňovaném hospodářství tvořeném třemi rybníky (Písečný, Dvorský a Lužický) celkem 2952 husí rozdělených do tří hejn. Součástí zmiňovaného hospodářství je i voliérový chov kachny divoké (350 kusů) a líheň, kde bylo tou dobou nasazeno 6173 vajec.
„Krajská veterinární správa pro Jihomoravský kraj v souladu s vyhláškou č. 36/2007 Sb. v chovu vyhlásila mimořádná veterinární opatření. Ta spočívají ve vymezení ohniska, z něhož se nesmí přemísťovat žádná drůbež ani kadávery, dále krmivo, chovatelské pomůcky nebo podestýlka. Bez písemného souhlasu příslušné krajské veterinární správy nesmí opustit brány chovatelského zařízení tedy nic, co by mohlo přispět k přenosu aviární influlenzy. Všechny vstupní i výstupní části ohniska se musí opatřit dezinfekčními rohožemi napuštěnými jednoprocentním přípravkem Virkon. Součástí opatření je i likvidace nejen veškeré drůbeže, ale i násadových vajec a krmiva v ohnisku. Konkrétně šlo o utracení 679 hus, znehodnocení 7523 kusů násadových vajec a 1450 kg krmiva. Po depopulaci byla provedena účinná dezinfekce obou hal, a to včetně zařízení a prostředků používaných k přepravě možných zdrojů infekce jako jsou například kadávery, krmivo nebo podestýlka. V týdenních intervalech se v chovu vodní drůbeže společnosti Rybářství Hodonín budou odebírat vzorky krve k sérologickému vyšetření a kloakální i tracheální výtěry k virologickému vyšetření. Jestliže budou výsledky vyšetření vzorků negativní, lze přijatá mimořádná veterinární opatření po 21 dnech odvolat,“ prozradila na závěr specialistka Státní veterinární správy.

Klíčové informace
– poprvé byla aviární influenza v domácích chovech drůbeže potvrzena 21. 6. 2007 ve východních Čechách
– v prvních dvou případech v roce 2007 referenční laboratoř pro aviární influenzu SVÚ Praha – Lysolaje potvrdila virus subtypu H5N1
– letos jde o třetí případ záchytu ptačí chřipky v tuzemských komerčních chovech drůbeže, na rozdíl od roku 2007 jde však o nízce virulentní kmen H7N9

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *