Půl roku provozu robotické farmy

Ve Žďáru nad Metují byla v loňském roce uvedena do provozu ojedinělá robotická stáj pro 320 až 400 dojnic, kde funguje nucený pohyb stáda. Celková investice byla 58 milionů, podnik splácí čtyři sta padesát tisíc korun měsíčně. Podle předsedy družstva se ušetří až tři miliony korun za lidské zdroje.

Vedení Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku se zhruba před dvěma lety rozhodlo pro úplnou rekonstrukci chovu skotu. Podle zásad welfare, ale i pro pohodu obsluhy byla na klíč postavena moderní stáj, do které vstoupily první dojnice v dubnu minulého roku. Po více než půlroce plného fungování jsme s předsedou ZD Ostaš Ing. Jaroslavem Ládem mohli hodnotit první zkušenosti.

Stan pro dojnice
Stáj ZD Ostaš je v České republice jedinečná. Kromě podezdívky jsou stěny a střecha z průhledných plastů, takže stáj se dá s trochou nadsázky považovat za jeden velký stan. Všechny prvky ocelové konstrukce jsou žárově pozinkované.
Hala je dlouhá 114 metrů a 35 metrů široká, ustájit v ní lze maximálně 400 dojnic. Střechu pokrývá plastová krytina s antireflexním povrchem. Hřeben je ve výšce 15 metrů a okap 4,5 metru. Nad železobetonovou podezdívkou je umístěn nafukovací obvodový plášť. Nafukovací stěny jsou jako novinka na českém trhu vyrobeny v tuzemsku. Jednotlivé komory neustále přifukují malé ventilátory. V letním období se dají stěny spustit dolu, takže krávy jsou pouze pod přístřeškem. V zimě vzduch vstupuje do stáje nasávací štěrbinou, ohřívá se a ven jde hřebenovou štěrbinou na závětrné straně.
Robotická dojírna rozděluje stáje na dvě stejné poloviny. Dva čtyřmístné roboty RMS Zenith tvoří mezi sebou uličku pro obsluhu, nad nimi je řídicí věž s kanceláří a počítačem. Každý robot obsluhuje polovinu stáje. V současnosti je tam ustájeno 2 x 160 krav. Na roboty navazuje v samostatném zděném objektu mléčnice, z druhé strany stáje je kejdové hospodářství s dvěma krytými lagunami. Hnojné chodby uklízí hydraulická lopata. Krmivo se zakládá po obvodu stáje po třech stranách do písmene U.

Splátka 450 000 Kč
Celková investice na robotickou stáj činila 58 milionů korun, z toho 48 milionů korun byl úvěr. Měsíčně ZD Ostaš splácí 450 000 korun plus úroky. Úvěr je na deset let s pětiprocentní úrokovou sazbou, přičemž čtyři procenta dotuje PGRLF.
„Loni jsme utrpěli těžké ekonomické ztráty v rostlinné výrobě. Nejdříve jsme přišli o úrodu vymrznutím asi 550 ha a v srpnu ještě jednou nevhodným deštivým počasím při sklizni. Žádné obilí jsme neprodali jako potravinářské a ostatní v problematické kvalitě. Cena mléka se snížila o korunu, což představuje při naší produkci ztrátu 4,5 miliónu. Nepodařilo se proto vybudovat tréninkovou stáj s porodními kotci, kterou jsme plánovali jako nezbytnou součást systému robotické stáje. Úvěr splácíme z depozitního účtu, na který ukládáme dotace,“ odpovídá předseda na otázku týkající se finančního hospodaření družstva. „Každý se stále ptá na ekonomickou návratnost, ale já říkám zeptejte se mě raději na ekonomickou přežitelnost. Náš podnik je dlouhodobě specializován na výrobu mléka. Přežili bychom se starou technologií ve vazných stájích rok 2010? Určitě ne! Museli jsme investovat, míní Jaroslav Lád.
Z devatenácti dojičů jsme dnes na deseti ošetřovatelích. K tomu je nutné přičíst úspory energie, vody, na ochranných pomůckách i ztráty na zvířatech ze špatné technologie i zacházení. Na lidském faktoru se ušetří tři miliony ročně, odhaduje předseda.
Užitkovost klesla, což Ing. Lád přičítá převodům dojnic ze starších kombiboxů a vazných stájí, nákupu méně výkonných zvířat, které museli koupit spolu s kvótou. Celý podnik dosahuje průměru asi 8000 litrů za rok na kus, v robotické stáji je to 9200 litrů. „Před dvěma lety mělo naše holštýnské stádo užitkovost i 10 000 litrů a k tomu směřujeme,“ dodává.

Non-stop fungování stáje
Celkem se na stáji střídá šest lidí. Hodinu po půlnoci začíná noční hlídač, který dohlíží na chod stáje, ale zároveň by si dovedl poradit s případným problémem či porodem. V pět ráno přichází ranní směna, která má za úkol krmení telat, obsluhu porodny, úklid a zároveň hlídají, aby se zvířata aspoň jednou za dopoledne podojila. Společně se zootechnikem spolupracují při veterinárních zákrocích, inseminaci, ošetření paznehtů a podobně. Ranní směna odchází v 11 hodin, do 13 hodin je celá stáj v rukou pouze robotů.
Odpolední „hlídač“ (13 až 17 hodin) prohlédne telata, porodnu a pouze hlídá korektnost dojení podle údajů počítače. Odpolední směna (17 až 23 hod.) mimo jiné zaučuje nováčky – na stáj se převádí zvířata třetí až pátý den po porodu podle zdravotního stavu.

Nucený pohyb stáda
Stáj je rozdělena na tři sektory – zóna krmení, zóna dojení a zóna klidu. Vše je založeno na jednosměrných brankách, které jsou v každém průchodu. Když se dojnice nažerou a dostanou pocit žízně nebo chtějí v klidu a pohodlí přežvykovat, jdou do zóny klidu.
Každá kráva má na krku aktivometr poskytující mimo jiné identifikaci pro systém. Ze zóny klidu prochází první identifikační a preselekční branou – ta třídí dojnice, jestli mají systémový čas dojení a vpouští je do prostoru k robotům nebo je pouští dále ke krmnému stolu a krmení. „Princip spočívá v tom, že každé zvíře musí aspoň jednou za dvanáct hodin projít celou smyčkou, což je obrovská výhoda při managementu velkých stád. Osobně si nedovedu představit organizaci velkých stád bez nuceného pohybu stáda,“ dodal k tomu předseda družstva.

Zaučení nováčků
Když nově otelená kráva vstupuje poprvé do stáje, zadá se do počítače jako „extra mléko“, což znamená, že robot vyčlení mlezivo pro telata do konve. Ošetřovatelé musí přivedené dojnice sledovat a dohlédnout na jejich seznámení s brankami, hydraulickými lopatami i sociální zapojení do stáda. Do pěti hodin by nová dojnice měla projít celou stájí (všemi brankami řízeného pohybu stáda) a přijít k dojicím automatům, kde se pod kontrolou ošetřovatele manuálně podojí. Ošetřovatelé nesmí při provádění nového zvířete použít ani náznak násilí.
„Nejvíce nás v současné době zajímají mladé dojnice. Pokud do stáje přivedeme prvotelku, sledujeme její zapojení do systému řízeného pohybu stáda. Mladá zvířata si zvykají velice dobře a rychle upraví biorytmus. Další ukazatele související s ekonomikou, které u zvířat zejména sledujeme, jsou užitkovost, nástup říje, zabřezávání i závěsný vaz vemene. Pokud se totiž kráva dojí například čtyřikrát denně, jsou závěsné vazy méně namáhány. Tento ukazatel je velice důležitý pro robotické dojení v dalších laktacích,“ vykládá předseda družstva.

Využití robotů
Na každé z půlek stáje je ustájeno 160 dojicích a zhruba 20 až 25 krav stojících na sucho. Průměrné se každá kráva dojí 2,66krát. „Máme cíl minimálně 400 dojení na jednom čtyřmístném robotu za den. Zatím jsme na 380 dojení, někdy již dosahujeme 390 i 402 dojení za den. Jsem přesvědčen, že čtyři sta a více dojení je reálně v silách tohoto robotu, ale až po výměně stáda za robotické dojnice, s plně biorytmickým využitím nuceného pohybu ve stáji,“ říká s optimismem Ing. Lád.
V produkční stáji se podle předsedy snaží zvířata v první fázi laktace dojit čtyřikrát denně (zhruba 15 krav), když mají vyšší užitkovost, tak třikrát denně (zhruba 80 krav). Zásadou je, že všechny krávy musí být podojeny dvakrát denně. Bohužel, zatím v Ostaši nemají přebudované stáje a krávy stojící na sucho není kam ustájit. Zbytečně tloustnou a z toho pak mají zdravotní komplikace. Jsou to zejména české strakaté krávy, které se nepodařilo družstvu rozprodat.
Podrobnější informace z robotické farmy Ostaš přináší Náš chov 2/2007, který právě vychází.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *