Radostín se specializuje na mléko

Vedení podniku Zeras, a. s., Radostín nad Oslavou, vidí perspektivu ve specializaci na výrobu mléka a všechny ostatní aktivity, jako například chov prasat, společnost opustila. Chov v Radostíně je důkazem toho, že když se něco dělá pořádně, úspěch se dostaví a podnik může přečkat i nepříznivé období.

Současné holštýnské stádo vzniklo převodným křížením, které začalo kolem roku 1990. Rychlejšímu přechodu na čisté holštýnské plemeno pomohl v minulosti embryotransfer, ale i dnes se ve stádu najde určitý malý podíl krve českého strakatého. V devadesátých letech postupně docházelo k navyšování stavů dojnic a v roce 2003 byla ve středisku Radostín uvedena do provozu volná stáj pro 412 dojnic.

Kvalitní ustájení – základ úspěchu
Přestože v roce 2009 panovala v sektoru mléka hluboká krize, podařilo se radostínským dostavět ještě jednu moderní halu o kapacitě 380 dojnic plus 30 míst na porodně. „Jsem rád, že se tuto stáj povedlo dokončit a uvést do provozu, přestože cena mléka byla a stále je dost nízko. Při návrhu a výběru technologií jsme se poučili z chyb z předchozí stavby – například dnes již víme, že jakékoli matrace, počínaje důlními pásy a konče těmi nejlepšími, do boxových loží nejsou dobré řešení. Podle mne to byla cesta slepou uličkou. Do nové stáje jsme proto navrhli na dno boxů speciální gumové žebrování s komůrkami (Blister), které se plní po okraj jemným pískem, na povrch se stele dostatkem řezané slámy,“ vysvětluje hlavní zootechnik a člen představenstva Ing. Jaroslav Dvořák.
Tato italská technologie tedy zachovává kejdové hospodářství se shrnovacími lopatami a řezaná sláma v přeronových kanálech nevadí. Pokud jsme porovnali vzhled a kondici dojnic na matracích ve vedlejší stáji a dojnice z nové haly, byly rozdíly patné na první pohled.
Ve stáji je použita řada zahraničních technologií – např. shrnovací lopaty jsou od výrobce z Francie, napáječky a mléčné krmné automaty pro telata z Německa, napáječky pro dojnice a větrací systémy jsou tuzemské. Také hrazení mezi boxy bylo vyrobeno na zakázku s prodlouženou spodní zábranou tak, aby si krávy nelehaly šikmo do boxů a nekálely do nich. Projekt stavby nové haly navrhla v úzké spolupráci se zootechniky a investičním technikem Zerasu firma AG Komplet Pardubice, stavbu provedla společnost Jastav Jičín.
Celou produkci, která je nyní 33 tisíc litrů denně, dodává podnik mlékárně Pribina Přibyslav, která drží podle zootechnika cenu jen mírně nad průměrem a platební morálka je dobrá.

Stavy budou zvyšovat
Jaké jsou tedy záměry podniku? Současných 1280 dojnic je ustájeno ve dvou střediscích – v již zmíněných dvou stájích v Radostíně a také v rekonstruovaných stájích v nedalekém Pavlově.
„Stavy budeme ještě navyšovat, protože koncentrace výroby a vyšší produkce nám přináší rozředění nákladů. Pro tento rok plánujeme dosáhnout 1300 dojnic, příští rok 1350. Pak budou naše kapacity plně využity,“ říká Jaroslav Dvořák. „Jedna komodita je sice riziko, ale já to vidím jinak. Při specializaci je třeba se naučit optimalizovat výrobu – ve všech parametrech dosahovat dobrých výsledků, zkrátka být na špici,“ dodává.
Servis perioda je 112 dnů, mezidobí je 393 dnů, průměr za první dva měsíce roku 2010 je 11 660 kg mléka, při 3,8 % tuku a 3,3 % bílkovin.

Zvyšování dojivosti již není hlavním cílem
„Nelze říci, že nejsou problémy, ale podařilo se nám tak nějak dostat vše pod kontrolu. Jsme IBR prostí, nedávno jsme úplně ozdravili od BVD. Samozřejmě, že optimální cena mléka by byla kolem osmi korun, ale i za současného stavu jsme na hranici rentability a krizi vydržíme. Loni jsme „očesali“ náklady – krmíme pouze to, co se musí. Užitkovost šla sice o jeden litr níže, ale cílem již není ji šponovat,“ říká Jaroslav Dvořák.
Krmná dávka je založena tradičně na kukuřičné siláži, jetelových a travních senážích. Kvalita objemu je rozhodující jak pro produkci a zdraví, tak hlavně ovlivňuje ekonomiku. Celoročně mají v Radostíně zajištěny dodávky pivovarského mláta, jadrné směsi vyrábějí z vlastního obilí, řepkové a sójové šroty nakupují.
„Co se týká kondice krav ve vztahu k výživě – posypání nějakým zázračným práškem problém nevyřeší. Je to o té každodenní práci zainteresovaných lidí,“ vysvětluje hlavní zootechnik. Zvlášť velký důraz klade Jaroslav Dvořák na řádné napájení telat mlezivem, které je kontrolováno odběry krve. Vyšetření celkové bílkoviny v krvi telat se při ceně 25 Kč/vyšetření mnohokrát vyplatí.
V živočišné výrobě dnes pracuje kolem 35 lidí. „Pro ošetřovatele nabízíme za kvalitní práci solidní mzdu, o lidi nemáme nouzi a hlásí se sami, že by chtěli u nás pracovat,“ říká Ing. Dvořák. Dojení třikrát denně je organizováno na dvě směny. Veterinář je placen paušálně a provádí mimo jiné diagnostiku reprodukce ultrazvukem a synchronizační program (Ovsynch, Presynch). Rovněž se praktikuje přirozené vyhledávání říjí. „Vyplatí se vše udělat proto, aby kráva byla březí v optimálním čase,“ dodal hlavní zootechnik.

Klíčové info:
• Zeras Radostín, a. s., hospodaří na 2000 ha v nadmořské výšce 550 až 650 m.
• Podnik chová bezmála 1300 dojnic holštýnského plemene.
• Průměrná užitkovost je 11 660 kg, tuk 3,8 %, bílkoviny 3,3 %.
• V minulém roce byla naskladněna nová stáj pro 380 dojnic.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *