Realizace nových zákonných opatření v praxi

Plemenářský zákon a korespondující vyhláška MZe ČR zmíněné v předchozím příspěvku přináší řadu nových změn zejména organizační povahy, které je třeba přenést od Nového roku do každodenního života. V tomto příspěvku bych chtěl informovat čtenáře o konkrétních opatřeních v oblasti plemenné knihy a šlechtění prasat realizovaném v rámci uznaného chovatelského sdružení a změn týkajících se hodnocení plemeníků, výběru chovů za chovy šlechtitelské, evidence v plemenné knize, vydávání potvrzení o původu plemenných prasat a stanovení genetického typu kanců používaných ve šlechtitelských chovech. Zákon a z něho vycházející předpisy v plné míře implementují směrnice Evropské unie platné pro tuto oblast.

Podstatná část zmíněné problematiky je zahrnuta do tzv. Řádu plemenné knihy. Ten se od 1. ledna tohoto roku stává základním praktickým předpisem, podle kterého bude postupováno. Řád plemenné knihy je veřejný dokument a proto je v následující části otištěn v plném znění.
Metodické postupy týkající se kontroly užitkovosti a testování jsou obsaženy v příloze k Vyhlášce MZe. Metodické postupy pro odhad plemenné hodnoty a hodnocení plemenných prasat, jak je obsahuje ČN 46 61 50 včetně vydaných příslušných pokynů plemenné knihy, platné od 1. 1. 1999 se nemění. Nemění se rovněž zásady pro uznávání a přezkušování šlechtitelských chovů prasat platné od 1. 7. 1997. Pravomoc delegovaná dříve na výběrové komise při MZe ČR přechází ze zákona na uznané chovatelské sdružení.
Chovné cíle do roku 2010 pro jednotlivá plemena, které reagují na nové trendy v chovu prasat, byly nově formulovány a jsou platné od 1. 7. 2000. Neuvádím je vzhledem k tomu, že již byly široké veřejnosti dostatečně prezentovány.
Na okraj příspěvku je třeba poznamenat, že v uplynulém „popřevratovém období“ došlo v chovatelské veřejnosti ke značnému poklesu vědomí toho, že tak důležitá oblast, jakou šlechtění hospodářských zvířat bezesporu je, se musí řídit určitými kvalifikovanými a jednotnými zásadami, určitými „pravidly hry“. Jejich neexistence by směřovala ke značné anarchii a úpadku úrovně chovaných populací. Je dost málo pochopitelné, že například existenci potřeby fotbalových pravidel uznává téměř každý, ale jednotné zásady postupu šlechtění v populacích jsou řadou lidí chápány často spíše negativně jako zásah do svobody osobního rozhodování. Přitom u šlechtění populací nejde jen o hru a zábavu lidí jako ve zvoleném příkladu, ale o další zvyšování genetického potenciálu jako předpokladu efektivní a konkurenceschopné živočišné produkce, tedy o významný výrobní faktor.
Každý z nás může mít k novému plemenářskému zákonu připomínky, ale zákony jsou od toho, abychom je dodržovali. Na tuto potřebu přišlo lidstvo už před několika tisíci lety. Obnovme tedy respekt k platným zákonům.

Řád plemenné knihy prasat

1. Vymezení pojmů
Plemenná kniha (PK) je tvořena souborem jedinců – čistokrevných plemenných prasat splňujících kritéria předepsaná pro jejich registraci, kteří jsou předmětem šlechtění daného plemene orientovaného k předem stanovenému cíli. Uvnitř každého jedince se plemenná kniha sestává ze souborů informací (dat) o:
– identifikaci zvířete
– původu
– užitkovosti
– plemenné hodnotě
Plemenná kniha se vede pro každé plemeno samostatně. Zahrnuje samčí i samičí část populace. Plemenná kniha a data v ní obsažená jsou vedena na elektronických nosičích informací.
K řízení a vedení plemenné knihy je určen odborný útvar při uznaném chovatelském sdružení, který garantuje vedení plemenné knihy podle platných legislativních opatření.
Řád plemenné knihy (ŘPK) je úplný soubor podmínek a pravidel pro zápis, vedení, funkci, kontrolu a financování plemenné knihy. ŘPK vychází z ustanovení zákona č. 154 o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ze dne 17. 5. 2000 (plemenářského zákona) a z prováděcí vyhlášky MZe ČR vydané k tomuto zákonu. V plné míře implementuje všechny předmětné a platné směrnice EU vydané za účelem harmonizace legislativy v rámci členských zemí .
Čistokrevné plemenné prase je každé prase, jehož rodiče a prarodiče jsou registrováni v plemenné knize téhož plemene a jedinec sám splňuje podmínky registrace.
Hybridní prase je každé prase, které pochází z plánovitého křížení mezi:
– čistokrevnými plemennými prasaty, která jsou příslušníky různých plemen, popř. různých původových linií
– prasaty, která sama pocházejí z křížení různých plemen nebo původových linií
– prasaty, která přísluší do jedné nebo druhé výše uvedené kategorie

2. Členství v plemenné knize
Členem plemenné knihy může být každý chovatel prasat (fyzická nebo právnická osoba), který chová plemena, pro které je vedena plemenná kniha za předpokladu, že splní platné požadavky, které jsou plemennou knihou stanoveny.
Členství chovatele vzniká registrací prvního plemenného prasete. Členství v plemenné knize je bezplatné. Zpoplatněna je registrace zvířat a další služby poskytované plemennou knihou v souladu s finančním řádem PK.
Členství zaniká na základě písemné žádosti chovatele, popř. zrušením nebo zánikem chovu.
Práva člena plemenné knihy:
– být delegován do komisí plemenné knihy
Povinnosti člena plemenné knihy:
– dodržovat Řád plemenné knihy v souladu s právními předpisy,
– umožnit kontrolu údajů a informací poskytovaných pro potřebu vedení plemenné knihy.

3. Podmínky pro zápis čistokrevných plemenných prasat do plemenné knihy
Termín (čas) zápisu
Do plemenné knihy se zapisují (registrují) živá plemenná prasata po ukončení zkoušek vlastní užitkovosti a před zahájením jejich využívání k plemenitbě (u prasnic prvním zapuštěním, u kanců před zápisem do státního registru – SR I ).
Výjimečně (dovozy spermatu, embryí apod.) mohou být zapsána zvířata starší.

Způsob zápisu
Zápis je proveden elektronickou formou v centrálním počítači, ve kterém je vedena evidence plemenné knihy. Vlastnímu zápisu předchází kontrola plnění podmínek pro zápis, kterou provádí počítač. Impuls k provedení zápisu dá chovatel (vlastník zvířete) sám, nebo prostřednictvím oprávněné osoby. Impuls k zápisu je podáván prostřednictvím vstupních dokladů nebo elektronických nosičů dat.

Kritéria zápisu čistokrevných plemenných prasat do plemenné knihy
Pro zápis do hlavního oddílu plemenné knihy musí plemenné prase splňovat následující podmínky:
a) zvířata s původem v tuzemsku
– musí pocházet od rodičů a prarodičů, kteří jsou registrováni v plemenné knize téhož plemene, narodilo se v uznaném šlechtitelském chovu, popř. v chovu, který je k uznání připravován,
– po narození bylo označeno podle pravidel plemenné knihy,
– má původ zjištěný v souladu s pravidly plemenné knihy,
– bylo na něj vystaveno potvrzení o původu (POP),
– má zjištěny a evidovány předepsané užitkové, popř. neužitkové vlastnosti,
– má odhadnutou plemennou hodnotu a splňuje minimální požadavky dané programem šlechtění plemene,
– v případě kanců musí mít stanoven genetický typ.
b) zvířata s původem v zahraničí
– populace, ze které je dovoz uskutečňován, i konkrétní zvířata, odpovídají typem, užitkovými, popř. neužitkovými vlastnostmi našemu chovnému cíli a standardu platnému pro plemena, do kterých se s imigrací počítá,
– na dovážená zvířata bylo vystaveno oficiální potvrzení o původu, které vydá a potvrdí organizace pověřená v zemi původu vedením plemenné knihy v souladu s platnými směrnicemi EU, popř. zemí původu,
– v případě kanců musí být stanoven genetický typ,
– plemenná kniha je oprávněna stanovit doplňující podmínky dovozu v souladu s aktuálním vývojem a potřebou populace.
Pozn.: v případě dovozu spermatu, vajíček či embryí platí výše uvedené požadavky na jednotlivé dárce gamet či oba rodiče

Zápis plemenných kanců do plemenné knihy a státní registr plemeníků (SR)
V chovu prasat je zápis do plemenné knihy a zápis do státního registru prováděn v jednom a témže kroku. Vzhledem k tomu, že se do státního registru zapisují všichni kanci působící v plemenitbě (tedy i v produkční sféře), je státní registr v chovu prasat diferencován na 3 oddíly. Do státního registru (SR1- čistokrevní plemenní kanci působící ve sféře šlechtění) jsou zapisováni pouze kanci zapsaní do plemenné knihy. Podrobnosti jsou řešeny pokyny pro vedení evidence na počítači.

4. Ověřování a osvědčování původu
4.1 Potvrzení o původu (POP)
Za plemenná lze považovat pouze prasata, na která bylo vydáno potvrzení o původu (POP). K vydávání potvrzení o původu je kompetentní plemenná kniha uznaného chovatelského sdružení. Potvrzení o původu je základním dokladem plemenného prasete.
POP na plemenná prasata pro tuzemský trh je českém jazyce a obsahuje následující údaje:
– označení plemenné knihy (název uznaného chovatelského sdružení)
– registrační číslo v plemenné knize
– datum vystavení
– způsob označení
– označení (identifikační číslo)
– datum narození
– plemeno
– pohlaví
– jméno a sídlo chovatele (z jehož chovu zvíře pochází)
– jméno a sídlo vlastníka (chovatele, kde je zvíře ustájeno)
– původ s registračním číslem plemenné knihy nejméně ve dvou generacích předků
– výsledky zkoušek užitkovosti a výsledky odhadu plemenné hodnoty v době tisku prodejního katalogu
POP na plemenná prasata pro vývoz je v jazyce anglickém.

Plemenná kniha vydává POP na všechna prasata pocházející ze šlechtitelských chovů, tj. i na případná hybridní, popř. chovná prasata. Z těchto důvodů je na POP uveden statut skýtající informaci, o jaké zvíře se jde. Může jít o následující kategorie:
– plemenný kanec čistokrevný
– plemenná prasnice čistokrevná
– plemenný kanec hybridní
– chovná prasnice čistokrevná
– chovná prasnice hybridní

4.2 Evidence a kontrola původu
4.2.1 Evidence připáření a vrhu
Za správnost původu (evidenci připáření) odpovídá chovatel. Za správné zaevidování a kontrolu v počítači odpovídá oprávněná osoba, která provádí kontrolu užitkovosti.
Chovatel je povinen vést evidenční karty plemenic. Evidenční karta plemenice se zakládá při zařazení prasničky do chovu, nejpozději však před prvním zapuštěním. Evidenční karta plemenice musí obsahovat:
– identifikační údaje (označení zvířete trvalé i dočasné)
– údaje o původu
– datum posledního zapuštění, po kterém prasnice zabřezla. V případech, kdy je v průběhu jedné a téže říje provedeno opakované zapouštění (reinseminace), musí být připařován jeden a tentýž kanec. Pokud se tak nestane, původ nemůže být uznán (nahlášen do počítače);
– údaje o výsledku vrhu (počet všech a živě nar. selat, počet odchovaných selat).
Evidenční karta může být vedena formou tiskopisu nebo databázové evidence v počítači, popř. obojí formou. V případě vedení pouze formou databázové evidence musí být zabezpečeno zálohování informací pro případ jejich ztráty z pevného disku. Chovatel si může podle potřeby obsah evidenční karty rozšířit nad rámec předepsaných údajů, tyto však nesmí být dotčeny.

4.2.2 Evidence selat při přikládání
V případě potřeby odchovu většího vrhu, je v zájmu odchování selat účelné přiložit přebytečná selata jiné prasnici s nižším počtem selat. Před přiložením selat jiné prasnici musí být přikládaná selata řádně označena, aby do doby trvalého označení byla zajištěna nezpochybnitelná identifikace jejich původu.

4.2.3 Kontrola evidence původu při přenosu do počítače a ve výstupech z počítače.
Pracovník organizace, která zabezpečuje předání informace o původu vrhu (jedince) do počítače, je povinen vždy osobně prověřit totožnost údajů v evidenční kartě plemenice. Rovněž je povinen provádět namátkové porovnání údajů o původu s evidenční kartou ve výstupech z počítače (sestava pro ultrazvuk, katalogy apod.) Zjistí-li ve vedení evidenčních karet nedostatky, je povinen to nahlásit (sám, nebo prostřednictvím své organizace, která má oprávnění k provádění kontroly užitkovosti) plemenné knize.

4.2.4 Ověřování původu metodami molekulární genetiky
Před zápisem do PK (do SR I ) musí mít všichni kanci stanovený genetický typ. Pod pojmem genetický typ v chovu prasat rozumíme genotyp ve vybraných sekvencích DNA použitelný:
– pro ověření původu
– ke stanovení citlivosti na stres
– k detekci jiných márkrů využitelných při šlechtění prasat (MAS).
Výběr znaků, pro které je stanovován genetický typ provádí plemenná kniha.
Při stanovování genetického typu je současně otestována správnost původu uváděného na POP.

5. Orgány plemenné knihy
Plemenná kniha je samostatným organizačním útvarem v rámci uznaného chovatelského sdružení. V jejím čele stojí ředitel, který řídí činnost podle zásady jediného odpovědného vedoucího.

5.1 Ředitel plemenné knihy
– odpovídá za vedení a dodržování zákonných opatření a Řádu plemenné knihy Ministerstvu zemědělství České republiky a valné hromadě chovatelského sdružení.
– odpovídá za systematické získávání, udržování a přenos informací o všeobecném vývoji a vědecko-technickém pokroku v chovu prasat u nás i ve světě zejména s ohledem na vývoj šlechtitelských programů. Za tímto účelem udržuje potřebné kontakty s korespondujícími pracovišti, popř. konkrétními osobami u nás i v zahraničí
– odpovídá za odbornou úroveň pracovníků celého útvaru.

5.2 Šlechtitelská komise
Šlechtitelská komise je poradním orgánem ředitele plemenné knihy. V této komisi se projednávají závažnější opatření týkající se plemenné knihy a šlechtitelského programu. Závěry komise mají doporučující charakter. Šlechtitelskou komisi jmenuje a odvolává ředitel plemenné knihy po předchozím projednání v předsednictvu chovatelského sdružení. Do šlechtitelské komise mohou být jmenováni přední odborníci z oblasti vědy, výzkumu, státních orgánů, oprávněných osob a chovatelské praxe.
5.3 Osoby způsobilé pro hodnocení chovů a plemeníků
Uznané chovatelské sdružení zajišťuje podle § 8 odst.(3) zákona č. 154/2000 hodnocení plemeníků při jejich výběru do plemenitby, dále plemenných prasat a chovů při jejich uznávání za chovy šlechtitelské. Hodnocení chovů provádějí odborné komise, hodnocení plemeníků hodnotitelé, popř. komise.
5.3.1 Komise pro uznávání (přezkušování) šlechtitelských chovů
Hodnocení chovů při jejich uznávání za šlechtitelské provádí odborná komise. Komise je vybraná skupina zkušených odborníků z praxe. Komise je nejméně tří-, maximálně pětičlenná. Je tvořena předsedou a členy komise. Předsedou konkrétní komise v uznávaném ŠCH může být zásadně odborník, který v daném chovu běžně nepracuje (cizí). Předsedové komisí jsou stanoveni jmenovitě ředitelem plemenné knihy po předchozím schválení v předsednictvu chovatelského sdružení a to na dobu určitou, popř. neurčitou. Předsedové komisí postupují podle příslušných podmínek pro uznávání šlechtitelských chovů, které tvoří součást šlechtitelského programu uznaného chovatelského sdružení, se kterými musí být dobře obeznámeni. Předsedy komisí i konkrétní komise pro jednotlivá uznávání či přezkušování jmenuje ředitel plemenné knihy. Výsledkem práce komise je písemné (protokolární) doporučení na uznání, změnu statutu, popř. zrušení šlechtitelského chovu, na jehož podkladě vydá MZe ČR oficiální stanovisko o tomto aktu.
5.3.2 Výběr a hodnocení plemeníků pro plemenitbu
Výběr a hodnocení plemeníků pro plemenitbu provádí:
1. hodnotitelé, popř. komise před uskutečněním prodeje plemeníků, nebo
2. hodnotitelé jako součást zkoušek vlastní užitkovosti
5.3.2.1 Hodnotitelé
Hodnotitelé jsou zkušení odborníci z praxe, kteří jsou dobře obeznámeni s chovným cílem a plemenným standardem hodnocených plemen, jakož i se současným stavem populace. Plemenní kanci mohou být hodnoceni od věku 6 měsíců. Hodnotitelé postupují podle platných pokynů pro hodnocení, které jsou součástí šlechtitelského programu. Hodnotitel postupuje při své práci nezávisle, objektivně a nezaujatě. Ve své práci se řídí pouze odbornými kritérii. Hodnotitel nesmí zneužít svého postavení k upřednostnění zájmů organizace, ve které pracuje (střet zájmů), ani k poškozování zájmů chovatele-majitele hodnocených plemeníků. Chovatel má právo po ukončení hodnocení jednotlivá zvířata reklamovat. V těchto případech hodnotitel reklamovaná zvířata znovu posoudí a rozhodne s konečnou platností. Výsledek hodnocení zaznamená hodnotitel do katalogu, který na závěr hodnocení vlastnoručně podepíše. Je-li chovatel z různých důvodů nespokojen s prací hodnotitele, má právo se obrátit na plemennou knihu se žádostí o posouzení práce, popř. změnu hodnotitele. Tyto případy jsou před zaujetím stanoviska projednány ve šlechtitelské komisi .
Počet hodnotitelů je pokud možno co nejmenší, aby produkovaní kanečci byli hodnoceni nejvýše možným jednotným pohledem.
Hodnotitele jmenuje a odvolává ředitel plemenné knihy po předchozím projednání v předsednictvu uznaného chovatelského sdružení. Spolu se jmenováním je každému hodnotiteli stanoven region (popř. konkrétní výčet chovů), ve kterém bude hodnocení vykonávat. Stanovený region může být po určitém časovém období (nejméně jednoho roku) změněn.
Hodnotitel je povinen, je-li k tomu ředitelem plemenné knihy vyzván, podrobit se praktické i teoretické zkoušce z posuzování prasat a ze znalostí souvisejících metodických pokynů.

Spoluúčast chovatelů při hodnocení plemeníků
Ředitel plemenné knihy může, po projednání v předsednictvu Svazu, rozhodnout o účasti zástupce(ů) chovatelů při hodnocení plemeníků. Hodnocení je pak prováděno ve dvoučlenné komisi, při čemž platí zásada, že chovatel nehodnotí vlastní plemeníky.
Neúčast chovatele je přípustná, účast a práce pověřeného hodnotitele je nezastupitelná. Ve výjimečných případech (dovolená, nemoc apod.) si hodnotitel dohodne zastoupení jiným pověřeným hodnotitelem.
Přenos informací o provedeném hodnocení do počítače zabezpečí oprávněná osoba, provádějící v daném chovu KU.
Hodnocení plemenných kanců se provádí ve dnech předem stanovených na celý rok (kalendář nákupních trhů). Kanci pro domácí trh nesmí být mimo tyto dny hodnoceni. Výjimku tvoří pouze kanci určení na vývoz. Hodnocení se provádí ve stájích chovatelů. Za účelem efektivního využití pracovního dne hodnotitele je do jednoho hodnotícího dne seskupováno více chovů.

5.3.2.2 Výběr a hodnocení plemeníků jako součást kontroly vlastní užitkovosti
V případech rozšíření kontroly vlastní užitkovosti o hodnocení vybraných ukazatelů zevnějšku přechází hodnocení plemeníků na vybrané pracovníky zabezpečující kontrolu vlastní užitkovosti. Pracovníci jsou v pravidelných intervalech speciálně školeni a kromě testování vlastní užitkovosti plní i funkci hodnotitelů. Při práci úzce spolupracují s chovatelem-majitelem zvířat.
Na výstavách je pro hodnocení plemenných prasat jmenována zpravidla tří- až pětičlenná komise z řad hodnotitelů a chovatelů.
Ve šlechtitelských chovech musí být pro hodnocení vytvářeny objektivní podmínky, ke kterým patří zejména vhodné předvadiště s pevnou podlahou, aby bylo možné dobře posoudit utváření a funkčnost končetin. Předvadiště má zpravidla obdélníkovitý tvar s poměrem stran 2 : 3. Pro návštěvníky je přístupné zpravidla z vnějšku areálu, aby hodnotitel a případní kupující nevstupovali do areálu chovu. Hodnotitel hodnotí zvířata zpravidla vsedě, přičemž úroveň podlah místa hodnotitele a předváděného zvířete je stejná. Pohledu na zvíře nebrání hodnotiteli žádné překážky (hrazení apod.). Předváděná zvířata musí být čistá, musí být předváděna zkušeným ošetřovatelem, znalým manipulace a zacházení se zvířaty.

Plemenná kniha může v případě potřeby ustanovit pro dlouhodobou, popř. krátkodobou činnost i jiné odborné pracovní komise, jako orgány plemenné knihy.

(Pozn.: Přechodné období: Od 1. 1. 2001 budou na genetický typ testováni všichni kanci s působností pro šlechtitelské chovy. Požadavek na otestování správnosti původů u těchto kanců ve výše uvedeném smyslu vstoupí plně v platnost od 1. 1. 2003)
Tento Řád vstupuje v platnost dnem 1.1.2001
Ing Čestmír Pražák, CSc., Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *