???????????????????????????????

Regenerace porostů víceletých pícnin a trvalých travních porostů formou přísevů

V mimořádně suchém roce 2015 patřily pícní porosty k těm nejpostiženějším kulturám na velké části území ČR. Se suchem a vysokými teplotami se přidali ještě hraboši, kteří zejména porosty jetelovin téměř zdecimovali. Dlouhý podzim a nezamrzlá půda po deštích nahrála divočákům, kteří mnohde devastaci trvalých travních porostů doslova nasadili korunu.

Ing. Ivan Houdek, šlechtitelská stanice DLF Seeds, s. r. o., Hladké Životice

Části zemědělců chybí konzervovaná píce, cena sena závratně stoupá a chovatelé budou čekat, až porosty, které přežily, narostou natolik, až na nich bude co sklidit. Zkrmením na zeleno si ale sníží množství píce ke konzervaci na další období. Pokud se nepodařilo založit v loňském roce dostatek nových porostů nebo náhradních jednoletých pícnin, mají ještě možnost brzy zjara po oschnutí povrchu půdy poškozené porosty přisít. K přísevům víceletých pícnin na orné půdě se může přistoupit tehdy, kdy je ještě do čeho přisívat. Tedy v prořídlém a poškozeném porostu by ještě mělo být 40, lépe 50 % původních rostlin jetelovin či trav a neměl by být silně zaplevelen vzrostlými vytrvalými pleveli, jako je šťovík nebo pampeliška. Vzcházející nebo na podzim vyklíčené rostlinky plevelů lze utlumit nebo zničit intenzivním smykováním (v případě rozrytých porostů od divočáků), lépe však rozvláčením. Provzdušnění povrchu napomůže klíčení přísevu. Pro přípravu porostu před přísevem i volbu přisetých druhů je třeba si rozdělit: na požadavky pro přísev jetelových či jetelotravních porostů a na porosty s vojtěškou. Výpadek sklizně z porostů, které přisívat již nemá smysl, a musejí se zaorat, se dá částečně nahradit výsevem nových jetelovinových porostů do jílku jednoletého jako krycí plodiny a po dvou měsících sklízet travní hmotu, ať už na zeleno, nebo k silážování. Takový porost vedle startovací dávky dusíku je potřeba ještě jednou přihnojit na list dusíkem. Tak jako na víceletých pícninách, i na TTP se loňské sucho výrazně podepsalo a hraboši společně s divočáky z mnohých porostů vytvořili něco podobného oranisku. Plochy s totálně zničeným drnem a trsovité porosty plošně provrtané norami hrabošů zřejmě bude nejvhodnější obnovit s využitím diskového nářadí nebo rotačních bran. Porosty poškozené suchem a místy zničené hraboši a divočáky bude možné přisívat. Je ale třeba posoudit u porostů konvenčně obhospodařovaných, jak silné a jakými druhy je na těchto plochách zaplevelení. Zemědělec hospodařící ekologicky nemá jinou možnost, pokud porost rovnou neobnoví, než intenzivně drn před přísevem rozvláčet; menší plevele zničí, vytrvalé v porostu bohužel zůstanou. Silněji zaplevelené louky a ty, které jsou určeny pro produkci píce pro bioplynové stanice,  je třeba přisít jen travními druhy. Jako náhradní řešení, aby nedošlo k dalšímu rozšíření plevelů a udržela se dostatečná výnosová úroveň porostu, přisít v prvním kroku po převláčení rychle vzcházející jílkovité trávy (festulolia) umožňující po vzejití použít herbicidy k potlačení plevelů. Po druhé nebo třetí seči v srpnu, popřípadě v dalším roce do bezplevelného porostu přisít vytrvalé trávy a jetel luční.*

Podrobněji v časopisu Náš chov 3/2016.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *