Reprodukční užitkovost prasnic

Odborníci uvádějí, že v posledních deseti letech došlo ke zkrácení intervalu od porodu do dalšího zabřeznutí a ke snížení mortality selat do odstavu, ale průměrná velikost vrhu se od počátku 90. let nezměnila. Jako hlavní příčinu, kromě infekčních nemocí, uvádějí časnou embryonální mortalitu selat. Jestliže dojde v prvních týdnech březosti k úplné ztrátě embryí ukazuje se výrazný rozdíl mezi počtem připuštěných prasnic a počtem prasnic, které porodí. Při částečné ztrátě embryí zůstává počet rodících prasnic relativně vysoký – 80 až 85 %, ale mortalita selat může dosáhnout 30 až 35 %. Zjištění, že plodnost prasnic kolísá podle ročního období a je nižší v letních měsících je významné při venkovním chovu, kdy jsou prasnice vystaveny vlivu přirozených změn ve fotoperiodě a okolní teplotě. V rozsáhlém retrospektivním průzkumu provedeném ve Velké Británii zjistili u prasnic ve venkovním chovu významně vyšší ztráty raných embryí v období červenec až září a menší velikost vrhů asi o 0,5 selete u prasnic připouštěných v srpnu až říjnu.

Ve Velké Británii zkoušeli také možnost ovlivnit reprodukční užitkovost prasnic aplikací hormonu GnRH. Výsledky ukázaly, že počet prasnic s pokračující březostí se po aplikaci GnRH buď v den připuštění, nebo 12 dní po připuštění zvýšil o 16 a 20 %. Odborníci se domnívají, že GnRH se projevuje ve zlepšení kvality nebo životaschopnosti embryí a plodů buď zlepšením synchronnosti mezi připuštěním a ovulací (při aplikaci v den připuštění), nebo zvýšením produkce progesteronu (při aplikaci 11. nebo 12. den) a doporučují dále stanovit fyziologické a farmakologické vlivy GnRH při aplikaci prasnicím v různých obdobích.
Veterinary Record, 147, 2000, č. 23

Nové postupy a zařízení zlepšují využití spermatu kanců
Na výstavě konané u příležitosti SPACE ve Velké Británii byla představena řada nových výrobků a uvedeny nové inseminační postupy prasat, které mají zlepšit využití ejakulátu kanců. Nový postup Kobideep vyvinula společnost Landata-Cobiporc během dvouletého výzkumu ve spolupráci se společností IMV. Postup využívá úzký flexibilní katetr, který se vkládá do běžně užívaného katetru a umožňuje zavedení spermatu za krček až do dělohy prasnic do hloubky 15 až 20 cm. Podle Cobiporc je možné snížit koncentraci spermií v inseminační dávce o polovinu a zdvojnásobit počet inseminací z jednoho ejakulátu. Také další technologie vyvinutá společností IVM – Deepgolden Pig – je založená na využití dvou soustředných katetrů, z nichž vnitřní umožňuje zavedení spermatu přímo do dělohy prasnic. Společnost uvádí, že aplikací postupu se zvýší velikost vrhu o 0,51 selete. Deepgolden Pig má být ve Velké Británii komerčně dostupná na počátku tohoto roku (2001) a náklady na soupravu dvou katetrů budou asi 5 GBP (asi 274 Kč). Společnost dále představila inseminační postup Innovia, jehož součástí je nerezový pás připevněný na hřbet prasnice a regulovatelné rameno držící sáček s inseminační dávkou. Zařízení umožňuje, aby inseminační technik inseminoval více prasnic než dříve. Další inovací je ředidlo Safecell, první tekuté ředidlo spermatu kanců, umožňující jeho uchování po dobu 6 dní.
Fmrs Wkly, 133, 2000, č. 12

Kulhavost prasat
Kulhavost mnoha živočišných druhů vzbuzuje značnou pozornost odborníků. Například průzkum u vykrmovaných prasat naznačuje výskyt poškození končetin v 93,8 %. Bylo zjištěno, že selata s poškozeným chodidlem a odřenou kůží tráví více času ležením a méně času stáním, chozením, hraním a zápasením. Hodnotící systém pro kulhavost prasat, který je například u brojlerů, skotu a ovcí založený na sledování abnormalit v držení těla při pohybu, nebyl zatím pro prasata vytvořen. Předmětem studie provedené ve Velké Británii bylo zjistit opakovatelnost výsledků při stanovení kulhavosti u vzorku prasat a možnost využití postupu pro klinické nebo vědecké účely. Ve studii byla sledovaná kulhavost ve stádě 600 rostoucích a vykrmovaných prasat o hmotnosti mezi 40 a 100 kg, ustájených na částečně zaroštované betonové podlaze ve skupinách po 12 až 18 kusech, krmených tekutými dávkami založenými na syrovátce. Hodnotící systém byl založen na sledování chování, postoje a chůze v nerušeném stavu a při vstupu do neznámého prostředí.
Veterinary Record, 2000, č. 11
Podle zahraničních materiálů připravila Ing. Pavla Schneiderová, ÚZPI, Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *