Řízení reprodukce masného skotu

Jedna z přednášek Chovatelského fóra, které bylo jedním z bodů programu národní výstavy v Brně, se týkala také využití biotechnologií v reprodukci masného skotu ve Spojených státech. Správné řízení je klíčem úspěchu v chovu skotu a má dvě hlavní složky – správné rozhodování a dále plnění úkolů, které přinesou dobré výsledky těchto rozhodnutí

Jedním z možných přístupů, jak splnit požadavky na reprodukci ve stádě masného skotu, je použití synchronizace říje a umělé inseminace všech krvav na začátku sezóny. Když se říje krav synchronizuje, lze dosáhnout podílu 60–70 % inseminovaných krav z celkového počtu a cílem by mělo být zabřeznutí 95 % z inseminovaných krav.

 Inseminace masných krav

Jak uvedl Prof. Dr. W. Dee Whittier, DVM z Virginia-Maryland Regional College of Veterinary Medicine se odhadovalo (podle údajů USDA –Ministerstvo zemědělství USA), že podíl inseminací u masného v roce 1998 činil13,3 % masných chovů, ale podíl inseminovaných masných krav z veškerých masných krav byl pouze pět procent. V posledních deseti letech však došlo ke zvýšení využívání inseminace. Pokračuje kolísavý trend jejího používání u masných krav, který je dán vývojem cen inseminačních dávek.

 Využití reprodukčních technologií

V roce 1997 byla v rámci amerického Národního systému sledování zdraví zvířat (National Animal Health Monitoring System, NAHMS) shromážděna data, která zahrnovala 85 % všech masných krav ve Spojených státech. Chovatelé byli dotazováni, jak využívají diagnostiku březosti palpací, hodnocení kvality semene u býků, umělou inseminaci, synchronizaci říje (spolu s umělou inseminací nebo bez ní) a měření pánve jako nástroj pro omezení výskytu dystokií u prvotelek.

Podle těchto údajů 13,3 % chovů nikdy nepoužilo umělou inseminaci. V chovech se 100 až 299 kravami byla inseminace používána dvakrát častěji než v chovech s méně než 100 kravami a více než 300 kravami.

 Důvody pro nepoužívání umělé inseminace

Nejčastějšími odpověďmi na otázky NAHSM bylo, že chovatel má pocit, že daná technika nepřináší dobré výsledky, že je nadměrná časově a pracovně náročná, že chov nemá vyhovující podmínky ustájení k použití dané techniky a že náklady na ní jsou neúnosné a je příliš komplikovaná.

Zhruba 38,8 % chovatelů uvedlo obavy z časové a pracovní náročnosti jako hlavní důvod, proč krávy neinseminují. Druhým hlavním důvodem je její „přílišná komplikovanost”, následně vysoké náklady a nevyhovující podmínky ustájení. Pouze tři procenta respondentů uvedla, že nepoužívají inseminaci, protože nefunguje.

 Výhody inseminace

Na otázku, jaké výhody má inseminace v porovnání s přirozenou plemenitbou, lze odpovědět, že existují „negenetické” odpovědi, jako jsou přísnější kontrola reprodukce ve stádě, ochrana před onemocněním, snížení nákladů na býky a nejvýznamnější je možnost získání vynikající genetiky. Z genetického hlediska je jedním z velkých přínosů inseminace možnost volby individuálního připařovacího plánu. Hlavními „genetickými“ důvody pro inseminaci jsou lepší růst, snadné telení a jatečná hodnota. Genetická selekce umožnila například u plemene aberdeen angus výrazně zlepšit snadnost porodu a přitom zvýšení hmotnosti v jednom roce věku o 25 kg.

 Cena inseminace a přirozené plemenitby

Přednášející ve své prezentaci uvedl, že cena za inseminační dávku býka masného plemene v USA je průměrně 12 USD. Za 5 ml dávky prostaglandinu chovatel zaplatí 2,15 USD, za dvě dávky GnRH po 1,25 ml je to 4 USD. Detekce říje se započtením fixace a třídění krav přijde na 6 USD a samotný inseminační úkon 2,5 USD na krávu. Celkem je to tedy 26,65 USD. Protože zabřezávání dosahuje asi 65% úspěšnosti, činí hodnota inseminace 41 USD na zabřezlou krávu.

Jedním z nákladů pro přirozenou plemenitbu je cena nakoupeného býka (asi 3000 USD). Býk zůstává ve stádě asi čtyři roky a ročně připustí asi čtyřicet krav. Vypočtený poměr ceny býka a připuštěné krávy je 13,13 USD, další náklady se vynaloží na krmení, ustájení a ošetřování býka (asi 450 USD za rok, respektive přepočtených 11,25 USD). Celková částka na jednu krávu je tedy asi 24,38 USD. Zabřezávání po přirozené plemenitbě by mělo být minimálně 90 %, na jednu březí krávu je tedy cena v průměru 27,09 USD.

Při použití synchronizace říje dochází ke zkrácení připouštěcího období a celého mezidobí. Zvyšuje se zabřezávání asi o dvě procenta, což znamená úsporu asi 11, 6 USD. Protože se používá inseminační dávky býka s optimální plemennou hodnotou, snižuje se podíl pomoci při porodu (1,3 % u inseminace proti 2,9 % při přirozené plemenitbě). Snižují se také ztráty na mortalitě telat z 5,5 % při přirozené plemenitbě na 3,5 % při použití inseminace. Zkracuje se také samozřejmě období telení, neboť 87 % krav se otelí v prvních třiceti dnech tohoto období.

 Zásady využití inseminace

Přednášející shrnul, že je třeba nakupovat a využívat inseminační dávky od nejkvalitnějších prověřených býků, jedině tak se dá dosáhnout vyššího denního přírůstku u telat, zlepšit kvalitu jatečně upraveného těla a také mít ty nejkvalitnější jalovice do obratu stáda.

Na závěr své přednášky citoval slova Tima Sutphina, jednoho z předních chovatelů masného skotu v USA, který řekl, že používáním inseminace ve stádě dosáhl ve svém stádě nejen vysokého a rychlého genetického pokroku, ale inseminace a synchronizace říje přinesla také vyšší zisk na krávu ve stádě (o 50–70 USD) než přirozená plemenitba. Tim Sutphin říká: „Rozčiluje mne, když slyším, že se říká, že průměrný chovatel masného skotu nevydělává žádné peníze. Neplánuji být průměrný!“

 Klíčové informace:

·        Chovatelské fórum 2011bylo součástí programu na Národní výstavě hospodářských zvířat a zemědělské techniky v Brně.

·        Probíhaly semináře o rentabilitě chovu prasat, chovatelské a zdravotní problematice v chovech skotu, ovcí a koz a také o výživě a zdraví koní.

·        O reprodukci dojeného a masného skotu přednášel Prof. Dr. W. Dee Whittier, DVM  z Virginia-Maryland Regional College of Veterinary Medicine.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *