Roboty a nejlepší siláž roku

Robotické dojení si v České republice získalo nemálo příznivců. Průkopníkem v tomto směru byla společnost Selekta Pacov hospodařící na Vysočině, která instalovala roboty do svých stájí již před šesti léty. V loňském roce navíc vyhrála soutěž Siláž roku, kterou pořádá krmivářská firma Medipharm CZ – Chr. Hansen.

Selekta Pacov, a. s., hospodaří na 917 hektarech zemědělské půdy, z nichž je 787 ha orné a 130 ha zabírají louky a pastviny. Věnují se klasické zemědělské výrobě a také šlechtění a množení brambor. Stěžejní plodinou jsou v Pacově také obilniny – pšenice, ječmen a nahý oves. Dále na jejich plochách lze nalézt již zmiňované brambory a krmné plodiny na orné půdě. Z této plochy připadá zhruba jedna třetina na kukuřici, jedna třetina na jetelotravní směsku a jedna třetina na kombinaci ječmene s hrachem.

Holštýnský skot

Ve stájích akciové společnosti je umístěno 620 kusů skotu plemene holštýn, z nichž 250 je krav. Za rok 2009 dosahuje průměrná užitkovost 9773 kilogramů mléka s obsahem bílkovin 3,41 % a tuku 3,7 procenta. Počet somatických buněk je do 230 000 na mililitr mléka.
Akciová společnost Selekta zavedla do své produkční stáje jako první v České republice robotické dojení. Před šesti lety koupila čtyři automaty Lely Astronaut, které umístila na krajích renovované stáje. „Hlavním důvodem pro zavedení robotů byl nedostatek kvalitních pracovních sil,“ informuje ředitel podniku Ing. Josef Diviš. Ze systému Astronaut získávají také velké množství informací o stádě, které se dají následně využít pro chovatelskou práci.
Po zavedení robotů se v podniku mírně zvýšila brakace: „Je to další technologické hledisko,“ poukazuje ředitel firmy. Býci se vybírají s ohledem na znaky vemene, především musí být podle Josefa Diviše kvalitní závěsný vaz.
Z hlediska ekonomiky se sice zvýšily odpisy – na jeden litr mléka vychází zhruba 1,2 až 1,3 Kč, na druhou stranu klesly pracovní náklady o 0,5 až 0,6 Kč na litr mléka.

Pacovská stáj

Produkční stáj v Pacově vznikla před šesti lety z bývalého čtyřřadého kravína K-174. Dnes by dal ředitel přednost novostavbě – podle jeho slov jsou náklady srovnatelné a podnik se obejde bez kompromisů. Do stáje se postupně instalovaly čtyři roboty Astronaut. Na každý z nich připadá zhruba 60 dojnic v uzavřené skupině. V boxu mají krávy k dispozici jadrné krmivo a glycerol jako motivační prvek.
Při naskladňování zvířat se podle ředitele podniku musela provést zhruba 50% selekce, nyní vše funguje bez problémů. „Ze 22 zaměstnanců na farmě zůstalo osm,“ popisuje Ing. Diviš další výhodu robotického dojení.
V produkční stáji se krmí krmná dávka pro krávy v laktaci podle stadia laktace a užitkovosti. Pro krávy stojící na sucho a sekci příprava na porod je připraven zvláštní mix. Telata se do dvou hodin po narození musí napít čerstvého nebo zamraženého mleziva. Do pátého dne života pak dostávají mlezivo od vlastní matky. Ve venkovních individuálních boxech, kde jsou do jednoho měsíce věku, pijí kromě nezbytné vody nativní mléko okyselené kyselinou mravenčí a přijímají startér. Poté se seskupí do skupinového ustájení, kde dostávají mléčnou krmnou směs prostřednictvím automatu. Ve stáří 2,5 až 3 měsíců jsou telata převedena na rostlinnou výživu do střediska Hrádek, kde se odchovávají odděleně podle pohlaví. Jalovice mají k dispozici pastvu. Mladé holštýnky se poprvé zapouštějí zhruba ve 13 až 14 měsících věku. Ve stádě vydrží zhruba 2,5 laktace.

Kvalitní krmivo

Na kvalitu objemných krmiv se v Pacově podle Ing. Diviše soustřeďují již dlouho. Na vítězství v soutěži má podle jeho slov značný podíl podnikový agronom Petr Bártů. Zaměřil se hlavně na stravitelnost siláže, preferuje 30% podíl sušiny při sklizni.
Porosty se hnojí výhradně kejdou a používá se na ně běžný sortiment herbicidů. Při sklizni se pacovským osvědčilo nechávat delší strniště: „Ve spodní části stonku je nejvíce vlákniny, která je obtížně stravitelná. Vyšším podílem zrna v celkové hmotě pak stoupá stravitelnost celé masy,“ vysvětluje Josef Diviš.
Od roku 2008 funguje v podniku nový silážní žlab typu A s výškou 3,6 metru. Je tedy dostatečně kapacitní. Podle slov ředitele podniku se naskladňuje zhruba tři dny, rozhrnuje a dusá pomocí vhodné mechanizace. Do hmoty se přidává konzervant Microsil vyráběný společností Medipharm CZ – Chr. Hansen. Siláž se zakrývá dvěma plachtami a zatíží pneumatikami. Podle Ing. Diviše se nesmí zapomínat na zakrytí hmoty v mezičase mezi navážením od večera do rána.
Šířka žlabu zaručuje denní odběr okolo třiceti centimetrů, což je podle slov ředitele optimální. Odebírá se frézou, což znamená minimální narušení stěny siláže, a tím znemožnění sekundární fermentace. V podniku se zkrmí zhruba šest tun siláže denně, dojnicím se zakládá třikrát a přihrnuje čtyřikrát denně, ostatní kategorie skotu dostanou svoji krmnou dávku jednou za den.
Kromě kukuřičné siláže se v podniku vyrábí také jetelotravní senáže, jež se konzervují biologickými prostředky, a polobílkovinná směs ječmene s hrachem, která se sklízí na přímo.
Specialitou podniku jsou bramborové zdrtky, které se krmí v dávce deset kilogramů na kus a den. Obsahují asi 13 procent sušiny a vysoký podíl stravitelné vlákniny, a proto se jimi podle slov Ing. Diviše dá nahradit více než kilogram jadrného krmiva.

Klíčové informace

• Selekta Pacov, a. s.
• Hospodaří na Vysočině v nadmořské výšce 480 až 615 metrů.
• Chová 250 dojnic plemene holštýn.
• Pořídila dojicí roboty jako první v republice.
• Vyrobila nejlepší siláž roku 2008.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *