Rozdíly vybraných ekonomických ukazatelů v chovu českého strakatého a černostrakatého skotu

Jeden z diskutovaných problémů, které se objevují v souvislosti se změnami v našem zemědělství, je porovnání předností a nedostatků chovu mléčných a kombinovaných užitkových typů skotu. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem každé podnikatelské činnosti je dosahování zisku, je nutné vzít v chovu skotu rozdílných užitkových typů za rozhodující ukazatele ekonomické. Pro potřebu chovatelů je důležité odhadnout ekonomické výsledky chovu obou dojených plemen skotu a určit hlavní faktory, které je ovlivňují.

Tématem tohoto článku je proto orientační porovnání rozdílů vybraných ekonomických ukazatelů v chovu českého strakatého a černostrakatého skotu v podmínkách uzavřeného obratu stáda jednoho podniku.

Materiál a metodika
Pro zpracování byly použity údaje z účelového hospodářství Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze z let 1994 až 1999. Dojnice obou plemen jsou v tomto podniku chovány ve shodných podmínkách ve stejných stájích.
Sledovány byly pouze ukazatele mléčné a masné užitkovosti, reprodukce a výživy a krmení zvířat. Jako podklad pro hodnocení sloužila účetní a chovatelská evidence vedená v rámci podniku.
U mléčné užitkovosti byl sledován počet laktací, množství nadojeného mléka za laktaci a obsah tuku a bílkovin v mléce u všech sledovaných zvířat včetně matek býků a zvířat využívaných k přenosu embryí.
Pro vlastní výpočet tržeb za mléko byl kalendářní rok rozdělen na několik období, neboť v průběhu jednotlivých let docházelo ke změnám užitkovostí, změnám ekonomického prostředí a za dodané mléko byly vypláceny rozdílné ceny kvůli systému vyplácených příplatků. Do jednotlivých období byly všechny laktace včetně neúplných dostupné z plemenářské evidence zařazeny podle data otelení. Realizační cena mléka pak byla stanovena podle vzorce používaného pro výpočet ceny mléka podnikem vykupujícím mléko.
Pro stanovení rozdílů v produkci masa bylo pro výpočet tržeb použito faktur z jatek VÚŽV. Sledován byl počet vyřazovaných zvířat v jednotlivých kategoriích, hmotnost masa a cena za maso. Pro vyhodnocení výkrmu býků bylo použito pouze údajů o části zvířat, u kterých bylo možné spolehlivě zpětně zjistit jejich plemennou příslušnost. Ostatní zvířata s nedostatečnými údaji musela být z vyhodnocovaného souboru vyřazena.
U reprodukce byl sledován počet inseminací a cena inseminační dávky a provedeného zákroku. Pro výpočet nákladů na inseminaci byly použity průměrné ceny inseminačních dávek používané v podniku pro každé plemeno. Při výpočtu rozdílů v nákladech na reprodukci mezi plemeny byl použit soubor zvířat bez matek býků a přenosu embryí, neboť u těchto špičkových jedinců se záměrným využíváním jsou odlišné náklady.
Pro výpočet nákladů na krmení byly vzaty ceny komponentů krmné dávky v jednotlivých letech sledovaného období a složení použitých krmných dávek. Náklady na jeden krmný den byly vypočteny na základě krmných dávek, užívaných v jednotlivých stadiích laktace. Náklady na krmný den se pak lišily podle užitkovosti dojnic, která ovlivňovala délku užívání jednotlivých krmných dávek.
Obdobně byly vypočteny náklady na krmení vyřazených jalovic a jatečných býků. V těchto případech byla pro obě sledovaná plemena použita shodná krmná dávka a stejné ceny komponentů KD v jednotlivých sledovaných obdobích, protože pro obě plemena nebyla používána diferencovaná krmná dávka.
Rozdíly mezi plemeny pro každý ukazatel byly stanoveny uvnitř jednotlivých sledovaných období a následně pak byl vypočten průměr rozdílů. Průměrné hodnoty uváděné v jednotlivých tabulkách jsou stanoveny jako vážené průměry. Protože v jednotlivých sledovaných obdobích byl různý počet hodnocených zvířat a také se měnily ceny produktů nebo náklady u jednotlivých ukazatelů, je rozdíl mezi plemeny v tržbách nebo nákladech vypočten jako průměr odchylek uvnitř období vážený efektivním počtem případů. Pro výpočet byl použit následující vzorec:

D je celkový rozdíl daného ukazatele mezi plemeny
di je rozdíl daného ukazatele mezi plemeny uvnitř období
wi je efektivní počet případů
v1 a v2 jsou počty zvířat plemene C a N uvnitř období.

Výsledky
Samostatné hodnocení nákladů není u sledovaného souboru zcela objektivní, neboť závisí na způsobu účtování meziproduktu v zemědělském podniku. Základem jsou proto rozdíly mezi plemeny chovanými za stejných podmínek, kdy konstantní položky – stejné pro obě plemena – se při rozdílech uvnitř každého období vyruší.
V tabulkách uváděné průměrné hodnoty jsou váženými průměry přes jednotlivá období 1994 až 1999 a rozdíl mezi plemeny v tržbách nebo nákladech je vypočten jako průměr odchylek vážený efektivním počtem případů.
Dojnice českého strakatého skotu dosahují vyšší realizační ceny mléka – mají vyšší procentický obsah bílkovin v mléce, ale mají nižší dojivost (viz tab. 1). Dojnice černostrakatého skotu dosahují vyšší tržby za mléko díky vyšší dojivosti. Vážený průměr rozdílů odchylek v tržbách za mléko je -8960,20 Kč v neprospěch českého strakatého skotu (tabulka 2).
Tržby za produkci masa jsou v této práci uvedeny pro vyřazované dojnice a jalovice a výkrm býků. Vyšší průměrné tržby za vyřazované dojnice byly dosahovány u českého strakatého skotu v průběhu celého sledovaného období. Důvodem byl vyšší podíl nutných porážek u černostrakatého skotu a podíl konfiskátů (i celých zvířat), který významně ovlivnil průměrně dosahovanou cenu. Obdobně lze vysvětlit i rozdíly v tržbách za vyřazované jalovice. Průměrný rozdíl v tržbách za maso mezi plemeny je u vyřazovaných krav a jalovic 1714,70 Kč a 463,40 Kč ve prospěch českého strakatého skotu. Přehled tržeb se u vyřazovaných jalovic týká pouze zvířat, která se chovatel neúspěšně pokoušel zařadit do chovu a u řady případů docházelo k tomu, že hmotnost vyřazovaných jalovic byla vyšší než hmotnost jatečných krav.
U výkrmu býků je rozdíl mezi plemeny 491,00 Kč ve prospěch českého strakatého skotu. Býci byli vykrmováni stejně bez rozdílu plemen. Především u býků je menší počet případů v důsledku nedostatečné evidence o plemenné příslušnosti porážených jedinců. Rozdíl v ceně naznačuje, že býci jednotlivých plemen nejsou vykrmováni s cílem využít jejich individuální růstové schopnosti a dosažení optimální porážkové hmotnosti, ale je se všemi zvířaty zacházeno stejně. Zde je rozdíl proti mléčné užitkovosti, kde se s každou krávou pracuje v podstatě individuálně. Jsou zde proto chovatelské rezervy ve využití růstových schopnosti českého strakatého skotu v masné užitkovosti (výkrm do vyšších porážkových hmotností, intenzita růstu). Kromě rozdílu v tržbách za celé období byl stanoven i průměrný rozdíl v tržbách za maso býků za poslední období 1997 až 1999, kdy byl vyšší počet sledovaných případů. V tomto období činil rozdíl mezi plemeny 538,60 Kč ve prospěch českého strakatého skotu.
Tržby na krávu a rok černostrakatého skotu (ve sledovaném souboru více zastoupené plemeno) a českého strakatého skotu jsou souhrnně uvedeny v tabulce 2. V případě černostrakatého skotu dosáhly 62 376,99 Kč a z této částky 80 % je tvořeno tržbami za mléko. U českého strakatého skotu byly dosaženy tržby ve výši 52 918,30 Kč a podíl tržeb za mléko tvořil zhruba 75 %.
Náklady byly vyčísleny za provedené inseminace a krmení zvířat. Vyšší náklady byly vynaloženy na reprodukci černostrakatého skotu – jedním z důvodů je zde ale také vysoká cena inseminačních dávek používaných v podniku a dalším důvodem je rozdílná úroveň reprodukce. Náklady na inseminaci krav u černostrakatého skotu činily 1805 Kč, zatímco u českého strakatého skotu pouze 647,70 Kč. Rozdíl v nákladech za reprodukci mezi plemeny u krav činí v průměru -1237,90 Kč ve prospěch českého strakatého skotu včetně matek býků a zvířat používaných pro přenos embryí. Při vypuštění nákladů ze záměrných ET byl rozdíl mezi plemeny menší -1158,00 Kč ve prospěch českého strakatého skotu.
Náklady na inseminaci jalovic byly vypočteny pouze pro vyřazené jedince. U jalovic, které se podařilo zařadit do krav, jsou náklady na reprodukci započteny do krav. Náklady na inseminaci u vyřazených jalovic činily 2018,60 respektive 705,60 Kč (po přepočtu na obrat stáda 100,90, respektive 35,20 Kč).
Výše nákladů na krmení u krav se odvíjela od ceny krmiv, složení krmné dávky (tři druhy krmné dávky podle dosahované užitkovosti) a dosažené mléčné užitkovosti. U dojnic černostrakatého skotu jsou vyšší náklady na krmení v souvislosti s vyšší užitkovostí. Rozdíl v nákladech na krmení činí -9965,50 Kč za rok ve prospěch českého strakatého skotu. Po přepočtení na 1 KD činí rozdíl -27,30 Kč. Na základě předchozích výsledků (Kudrna a kol., 1998) lze předpokládat, že uvedený výpočet nákladů na krmení podle dosahované užitkovosti je přibližně platný. Příjem krmiva úzce souvisí s dosahovanou užitkovosti. Předpokládá se také ale, že český strakatý skot více využívá krmivo na tělesné rezervy. Z proběhlých krmivářských pokusů (Kudrna a kol., 1998) vyplynulo, že rozdíl mezi plemeny v produkci kg mléčných bílkovin 9,5 % a v produkci FCM 12 % byl doprovázen rozdílem mezi plemeny v příjmu krmiva 9,5 %. Bylo by tedy možno případně korigovat rozdíl v příjmu krmiva mezi plemeny o 0 až 20 %. Při maximální korekci 20 % je potom rozdíl v nákladech na krmení krav nižší a dosahuje -7972,40 Kč opět ve prospěch českého strakatého skotu. U odchovu jalovic a výkrmu býků jsme předpokládali v průměru stejné náklady u obou plemen na kus a rok.
Průměrná velikost vybraných ukazatelů chovu je uvedena v tabulce 1. Porovnání tržeb pro mléčný a kombinovaný užitkový typ je uvedeno v tabulce 2.

Ze zjištěných tržeb a nákladů byl stanoven rozdíl částečného “zisku“ pro vybrané sledované ukazatele mezi plemeny.
Pro výpočet rozdílu „zisku“ byly nejprve stanoveny celkové odchylky nákladů mezi plemeny a celkové odchylky tržeb mezi plemeny. Tyto náklady a tržby jsou pouze částečné, stanovené z dostupných údajů. Celkové náklady a tržby jsou vztaženy na jednu dojnici a rok s modelovým propočtem obratu stáda. Koeficient 0,33 vyjadřuje intenzitu vyřazování – dojnice zůstávají ve stádě zhruba po tři laktace, koeficienty 0,4 a 0,05 vyjadřují podíl jatečných zvířat (býků a jalovic) připadajících na jednu krávu a rok. Nejvíce souhrnný výpočet ovlivňuje mléčná užitkovost a krmení krav.

Odchylka nákladů = odchylky nákladů na krmení krav + odchylky nákladů na inseminace krav + 0,05*odchylky nákladů na inseminaci vyřazených jalovic
(náklady na inseminaci krav jsou uvedeny bez matek býků a zvířat používaných pro ET)

Odchylky tržeb = odchylky tržeb za mléko + 0,33*odchylky tržeb za maso krav + 0,4*odchylky tržby za maso býků + 0,05*odchylky tržeb za maso vyřazených jalovic

Rozdíl „zisku“ = odchylky tržeb – odchylky nákladů

Jde o dílčí rozdíl „zisku“ mezi plemeny na základě vybraných (variabilních) ukazatelů tržeb a nákladů. Rozdíl „zisku“ byl vypočítán z průměrů odchylek tržeb a odchylek nákladů vážených efektivním počtem případů přes sledovaná období. Rozdíly mezi tržbami a náklady a rozdíl „zisku“ mezi plemeny jsou uvedeny v tabulce 3.
Výsledný rozdíl částečného zisku na základě sledovaných (variabilních) rozdílů tržeb a nákladů mezi plemeny je 3096,60 Kč ve prospěch českého strakatého skotu. V porovnání k celkovému objemu tržeb u černostrakatého skotu tento rozdíl činí 4,96 % tržeb.
V případě korekce rozdílu spotřeby krmiva rozdíl “zisku“ mezi plemeny činil 1103,50 Kč opět ve prospěch českého strakatého skotu, což v poměru k tržbám je 1,77 %.
Uvedené výsledky naznačují, že rozdíl v ekonomice chovu obou plemen je poměrně malý a pohybuje se v rozmezí od 1,77 do 4,96 % tržeb. Pokud k nějakému rozdílu dochází, projevuje se za současných podmínek chovu a ekonomické situace ve prospěch českého strakatého skotu. U českého strakatého skotu jsou dále rezervy v lepším využívání výkrmových schopností vykrmovaných zvířat.
V hodnocení rozdílu obou plemen jsme se neobešli bez určitého zjednodušování skutečnosti, hodnocení není proto zcela přesné a poskytuje pouze orientační pohled na vzájemné porovnání ekonomiky obou základních dojených plemen skotu v ČR. Získané výsledky vymezují prostor, ve kterém se ekonomické rozdíly mezi plemeny mohou pohybovat. Přesné vyhodnocení by vyžadovalo podrobná rozsáhlá sledování ve více podnicích se zastoupenými oběma plemeny ve shodných chovatelských podmínkách. V těchto podnicích ale nejsou v běžném účetnictví dostupné všechny nutné podklady.

1) Rozdíl „zisku“ mezi plemeny vyjádřený formou rozdílu mezi plemeny u tržeb a nákladů ve stejných obdobích jako průměr vážený efektivním počtem případů činí 3096,60 Kč ve prospěch českého strakatého skotu, což je 4,96 % z celkového zisku. Při zvýšené spotřebě krmiva u českého strakatého skotu na tělesné rezervy je rozdíl “zisku“ mezi plemeny 1103,50 Kč ve prospěch kombinovaného užitkového typu skotu, což je 1,77 % z objemu tržeb na krávu.
2) Výši nákladů na reprodukci u černostrakatého skotu významně ovlivňuje cena inseminačních dávek.
3) Tržby za maso za všechny sledované kategorie skotu se mezi plemeny liší ve prospěch českého strakatého skotu. Jedním z důvodů byl vyšší podíl nutných porážek a konfiskátů u černostrakatého skotu.
4) Mléčná užitkovost se u černostrakatého skotu podílí na tržbách 80,31 % a u českého strakatého skotu ze 74,95 %.
Petr Šafus, Josef Přibyl
Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha – Uhříněves

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *