Rozhovor na téma Chov prasat

Ing. Jan Stibal je ředitelem Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Tento svaz je profesním sdružením chovatelů prasat. Zastupuje přibližně dvě třetiny chovatelů prasat v České republice a momentálně má 140 členů, mezi nimiž nechybí prakticky nikdo z významných chovatelů prasat. Jako profesní uskupení hájí zájmy svých členů ve vztahu ke státním organizacím i dalším profesním svazům. Mezi největší úspěchy svazu patří v posledních letech spolupráce s MZe na přípravě dotačních titulů na repopulaci stád prasnic a ozdravení předvýkrmů. V této oblasti poskytuje svaz svým členů také poradenství. Kromě toho je svaz uznaným chovatelským sdružením, které zodpovídá za vedení plemenné knihy a metodicky zastřešuje Národní šlechtitelský program CzePig.

Ceny jatečných prasat jsou stále nízké. Můžete zhodnotit jejich vývoj v posledních letech?

Vývoj cen jatečných prasat v Unii se již tradičně odvíjí od schopnosti exportovat. Je to dáno nadvýrobou v EU. Každoročně je totiž třeba vyvézt 10% produkce (více než 3 mil. tun).

Od roku 2014 kdy byly ceny ochromeny zákazem vývozu do Ruska se až do prvního pololetí letošního roku nepodařilo cenu zvýšit. Výpadek celého tamějšího trhu se sice z hlediska objemu podařilo relativně rychle nahradit – již v roce 2015 byl objem exportu stejný jako v roce 2013. Přesto zůstal celý trh pod tlakem a nízké ceny přetrvaly. Až další zvyšování exportu do jihovýchodní Asie a především do Číny, kam se vývoz zvýšil za poslední dva roky na dvojnásobek (1,5 mil tun), způsobil změnu. Ve druhém pololetí letošního roku se tak cena konečně zdvihla. I přes to, že od té doby jsou jatečná prasata prodávána za relativně dobré ceny (nad 40 Kč/kg) je průměrná cena od počátku roku stále velmi hluboko pod dlouhodobým průměrem.

 

Co chovatele prasat drží nad vodou? Pomáhají dotace?

Ceny jatečných prasat byly v posledních dvou letech většinu času pod výrobními náklady. Dotace jsou proto v tomto okamžiku rozhodujícím faktorem. Bez nich by byla ekonomika chovů hluboko v červených číslech.

 

Více si přečtete ve Farmáři č. 1/2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *