Růst a jatečná hodnota mléčných kůzlat plemene bílá krátkosrstá při tradičním odchovu

I když má chov koz v rámci živočišné výroby své nezastupitelné postavení v současnosti však v našich podmínkách spíše patří do kategorie alternativních odvětví. Tomuto konstatování odpovídají i početní stavy tohoto druhu když konkrétně, dle oficiálních statistik, bylo v roce 2000 chováno na našem území 31 988 kusů koz. Co se týká stability početních stavů koz u nás zde je možno konstatovat, že tyto jsou v posledním období relativně stabilní a co se týká výhledu do blízké budoucnosti, zde je předpokládán mírný nárůst.

Tento předpoklad je založen především na tendenci postupně se zvyšující se poptávky domácích spotřebitelů o především produkty z kozího mléka, respektive o kozí mléko samé a v poslední době také o tendenci zvyšující se poptávky po kvalitním kůzlečím mase. Z pohledu tendence postupně se zvyšujícího zájmu po kvalitním kůzlečím mase je však nutno připomenout především faktor sezónnosti zvýšeného zájmu, když vrchol poptávky po tomto artiklu je situován do období před Velikonocemi. Na každý pád však z ekonomického pohledu je nutno říci, že stoupající zájem příznivě ovlivňuje prodejní cenu tohoto artiklu což pozitivně přispívá ke zlepšení ekonomiky chovu koz. Ideálem však zůstává, aby poptávka po tomto artiklu byla co možná nejvíce konstantní v průběhu celého roku a aby se kůzlečí maso stalo častější potravinou a ne pouze kuriozitou ve vybraných restauracích.
Produkce mléčných kůzlat plemene bílá krátkosrstá koza je v našich podmínkách, tak jak již bylo výše řečeno, zaměřená především na jejich tržní realizaci v období před Velikonocemi. Vlastní odchov kůzlat určených k jatečným účelům je v současnosti realizován převážně polointenzivním způsobem, na bázi mateřského mléka, kvalitního sena a různých jadrných směsí, a to především z toho důvodu, že období porodů kůzlat má v našich chovech sezónní charakter s vrcholem v měsících leden a únor. Aplikace umělého odchovu kůzlat s využitím mléčných krmných směsí je doposud v našich podmínkách ojedinělá a má spíše charakter experimentu, což však neznamená, že tento způsob není perspektivní a to především z pohledu prodloužení mléčné produkční sezóny, což je jistě další významný faktor který v konečném důsledku může příznivě ovlivnit rentabilitu konkrétního chovu. Přesto však tradiční odchov kůzlat pod matkami v rámci našich chovů zůstává prioritním a je preferován především z důvodu dlouhodobé pozitivní zkušenosti chovatelů.
Šošůvka
Jednou z nejvýznamnějších farem v oblasti Jižní Moravy zaměřených mimo jiné i na produkci jatečných kůzlat, je farma dojných a kašmírových koz v Šošůvce která se nachází v CHKO Moravský kras a kde chov koz má již několikaletou tradici. Primární je zde produkce mléka, respektive jeho zpracování především na kvalitní kozí sýr přičemž však produkce jatečných kůzlat zde má své významné postavení a tržní realizace tohoto artiklu vhodně doplňuje zdejší produkční sortiment. Vzhledem k této skutečnosti zde bylo v roce 1998 provedeno detailnější sledování růstu a jatečná hodnoty kůzlat plemen koza bílá krátkosrstá (BK) při aplikaci tradičního odchovu – pod matkami. Toto sledování se taktéž stalo výchozím pro aplikaci umělého odchovu, který se zde experimentálně prováděl v následujících letech. V rámci hodnocení růstu bylo do sledování zařazeno 14 kusů kozlíků z dvojčat tohoto plemene. Kozlíci z dvojčat byli zařazeni do tohoto sledování proto, že průměrná plodnost se zde již dlouhodobě pohybuje na úrovni 180 až 190 % a jedináčci se zde rodí pouze ojediněle. Porody kůzlat zde probíhají již tradičně v poslední dekádě měsíce ledna, respektive v prvé polovině měsíce února, když z pohledu řízení reprodukce chovatel respektuje především požadavek zákazníků a to dosažení optimální tělesné hmotnosti, respektive kvality jatečného trupu při jejich tržní realizaci. Kůzlata byla po celou dobu sledování ponechána pod matkami, když jejich přístup k matkám nebyl nikterak regulován. Predikovaná spotřeba mateřského mléka na kus a den u kůzlat se vzhledem k užitkovosti zdejších koz pohybovala v rozmezí od 1,50 do 2,00 litrů mléka. S regulovaným příkrmem sena, respektive jadrné směsi bylo u kůzlat započato od 4 týdne věku a od 6 týdne věku bylo započato s příkrmem senáže travní. Průměrná spotřeba sena, respektive jadrné směsi od 4 týdne věku do konce sledování růstové schopnosti činila na kus a den 0,075 kg, respektive 0,05 kg a průměrná spotřeba senáže, od 6 do 9 týdne věku, byla 0,050 kg (viz krmný návod v tabulce 1). Složení krmné směsi bylo následující: ječmen jarní 60 %, pšenice ozimá 10 %, oves 25 % a hrách krmný 5 %. Pro doplnění informací, krmná dávka koz se v průběhu odchovu kůzlat skládala z 1 kg siláže z cukrovkových kořínků, 1,5 až 2 kg travní senáže, 1 kg sena lučního, 0,5 kg slámy krmné a 0,75 kg jadrné směsi.
Sledovaná kůzlata byla pravidelně vážena a průběžně byla evidována spotřeba všech předkládaných krmiv. Sledovaná kůzlata byla odprodána na jatka v průměrném věku 58 dnů. Při prodeji na jatka bylo vybráno 5 průměrných kusů u kterých později, konkrétně v průměrném věku 68 dnů, byla provedena kontrolní porážka. Denní krmná dávka na kus u vybraných jedinců ke kontrolní porážce pak v intervalu 58 až 68 den věku byla: 1,50 l mléka (predikovaná spotřeba), 0,100 kg sena, 0,075 kg směsi a 0,050 kg travní senáže.
Vychlazené jatečně opracované trupy (JOT) byly po kontrolní porážce experimentálně posouzeny a zatříděny dle hmotnosti, barvy masa a protučnělosti do příslušné třídy v rámci systému SEUROP. Následné bourání JOT bylo redukováno na stanovení podílů kýty a plece, především vzhledem k hmotnosti a velikosti jatečně opracovaných těl, avšak v souladu s příslušnou normou, když nedílnou součástí tohoto hodnocení bylo i stanovení podílů jednotlivých tkání v levé pleci.
Výsledky sledování
Přehled vybraných ukazatelů růstu je uveden v tabulce 2. Jak z této tabulky vyplývá průměrná živá hmotnost kůzlat při narození, v rámci celého sledovaného souboru, byla 2,71 kg. Průměrný věk na počátku kombinované výživy byl 20 dnů, přičemž průměrný přírůstek za období kdy jediným zdrojem výživy kůzlat bylo mateřské mléko byl 0,234 kg což je hodnota srovnatelná i s úrovní jehňat. Následně, v období kombinované výživy, se průměrný přírůstek mírně snížil přesto však stanovenou hodnotu tohoto přírůstku (0,208 kg) je možno označit za nadstandardní. V rámci zhodnocení růstu všech sledovaných kusů v intervalu od narození do průměrného věku 58 dnů činil průměrný přírůstek 0,213 kg.
Z přehledu vybraných ukazatelů růstu u kůzlat určených ke kontrolní porážce (taktéž v tab. 2), vyplývá že průměrná hmotnost těchto kůzlat při narození činila 2,76 kg. Průměrný denní přírůstek za období mléčné výživy byl u této skupiny 0,238 kg, když konkrétní doba této fáze u těchto kůzlat opětovně v průměru trvala cca. 20 dnů. Následně, v období kombinované výživy, byl u těchto kůzlat stanoven průměrný denní přírůstek 0,213 kg. Celkový přírůstek pak za celé sledované období, tj. v intervalu od narození do kontrolní porážky, činil 0,218 kg, když celková doba tohoto intervalu byla v průměru cca. 68 dnů.
Z vyhodnocení základních ukazatelů jatečných analýz (tab. 3) vyplývá, že průměrná živá hmotnost při porážce byla u kozlíků, po 5 % srážce na nakrmenost, 16,61 kg přičemž výtěžnost JOT byla 48, 26 %. Co se týká průměrné hmotnosti ledvinky, respektive ledvinového tuku tyto činily 0,066 kg, respektive 0,09 kg. V rámci této fáze sledování byly JOT experimentálně posouzeny, přičemž všichni kozlíci byli zatříděni do třídy B 1, když ve všech případech byla barva masa posouzena jako světle růžová, respektive růžová a protučnění bylo klasifikován jako velmi slabé.
Jak již bylo výše prezentováno dělení JOT bylo omezeno pouze na stanovení podílů partií kýta a plec (tab. 4), přičemž podíl kýty byl stanoven na úrovni 31,80 % a podíl plece v průměru na úrovni 21,37 %. V rámci hodnocení podílů jednotlivých tkání z partie pravá plec, je možno konstatovat že v této partii je poměrně vysoký podíl svaloviny (68,68 %), a velice příznivý, tzn. nízký podíl tuku (6,51 %), přičemž tuk byl výrazně bílý a měl příznivou konzistenci.
Závěrem k tomuto sledování je možno konstatovat, že v rámci hodnocení růstu byly u kozlíků genotypu BK stanoveny poměrně vysoké hodnoty přírůstku a to jak ve fázi mléčné tak kombinované výživy, což se následně odrazilo v možnosti je v poměrně krátkém termínu tržně realizovat a následně začít dříve s dojením. Z dalších hodnocení pak vyplývá, že při tržní realizaci kůzlat o průměrné živé hmotnosti 17 – 18 kg, respektive po 5 % srážce na nakrmenost, v průměrné hmotnosti 16 – 17 kg, je dosahováno poměrně vysoké výtěžnosti JOT, velmi dobrého zatřídění JOT dle systému SEUROP, přičemž protučnění JOT je velmi nízké. Dále je nutné konstatovat, že při tomto způsobu odchovu, nedocházelo k žádným zdravotním problémům.
Zpracováno s podporou MSM 4321 00001
Dr. Ing. Jan Kuchtík,
Ing. M. Hošek
MZLU Brno
MVDr. Jan Sedlák
farma Šošůvka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *