Rybářství není a nebude zlatý důl

Platí to také o Školním rybářství Protivín, které je zřízeno krajským úřadem Jihočeského kraje. Přestože hospodaří ve stejném podnikatelském prostředí jako ostatní rybářské firmy v České republice, jako účelové zařízení a příspěvková organizace nemůže čerpat státní dotace zaměřené na podnikatelské subjekty.

Školní rybářství Protivín hospodaří na 1450 ha vodní plochy. Přibližně 260 rybníků se nachází na poměrně rozsáhlém území čtyř bývalých okresů Písek, Strakonice, Prachatice a České Budějovice. V převážné části rybníků ležících v nadmořské výšce 350 až 500 metrů probíhá polointenzivní chov ryb. Celková roční produkce firmy se pohybuje na úrovni 700 tun, což školní rybářství řadí na deváté místo v žebříčku největších producentů sladkovodních ryb v České republice. Hlavní chovanou rybou je kapr (tvoří 80 až 85 % celkové produkce). Vedlejšími druhy jsou pak lín, štika, candát, sumec, amur, tolstolobik a bílá ryba. U kapra se rybáři z Protivína zabývají především chovem linií, které odpovídají našim klimatickým podmínkám. Jeho chov, stejně jako ostatních druhů ryb, je pod stálou veterinární kontrolou. Školní rybářství Protivín má tři samostatná výrobní střediska s vlastními sádkami a technickým zázemím a středisko služeb. Mezi další předměty činnosti patří zajišťování dopravy, sportovní rybolov a provozování poplatkového odstřelu zvěře ve firemní honitbě. Tyto činnosti vylepšují ekonomiku firmy.
Kromě produkce ryb zajišťuje Školní rybářství v Protivíně také výuku mladé rybářské generace. Studenti Střední rybářské školy ve Vodňanech zde absolvují převážnou část praxe. „Naší devizou a předností je právě rozlehlost a počet rybníků. Odpovídající podmínky pro výuku můžeme tak poskytnout v plném rozsahu po celý školní rok,“ řekl ředitel Školního rybářství Protivín Ing. Václav Šrámek. „Během roku se u nás vystřídají všechny čtyři ročníky, tedy kolem 120 studentů.“

Základem odbytu export
Školní rybářství Protivín vyváží téměř 80 % celkové produkce ryb do zemí EU. Největšími odběrateli jsou Německo a Francie, následuje Polsko, Slovensko a okrajově i Rakousko a Maďarsko. „Naši největší zahraniční partneři odebírají rybu v průběhu celého roku, což je pro nás velice důležité,“ vysvětluje ředitel Šrámek. „V průběhu vegetace odchytáváme ryby na plné vodě, neboť k tomu máme uzpůsobené rybníky i obsádky. Ne všechny české firmy to umějí a jsou na to vybaveny. Odchyty ryb mají také velký význam pro výuku studentů, protože ti mohou dělat po celý školní rok činnosti, které jim stanovují osnovy. Nehledě na to, že i letní cena ryb je o trochu lepší. Bohužel tento rok se dostala, vzhledem k nepříznivému posilování koruny, do opačných čísel. Ač jsme ceny v eurech navýšili, v korunách to bylo v porovnání s loňským rokem výrazně méně.“
„Odbyt naší produkce je založen na vývozu, a tak na nás dopadají, stejně jako na všechny exportéry, problémy s vývojem kurzu koruny vůči euru,“ postěžoval si Václav Šrámek. Z obchodního hlediska by bylo samozřejmě pro nás výhodné rychlé zavedení eura v České republice. Naší určitou výhodou je však v současné době to, že obchodní vztahy se zahraničními partnery máme založené na seriozních osobních kontaktech a ryby prodáváme přímo, bez zprostředkovatelů.“

Český kapr má světě dobrý zvuk
Podle ředitele Šrámka je v zahraničí zájem především o menší a hladkou rybu. Na rozdíl od českého konzumenta, který upřednostňuje kapra o hmotnosti kolem 2 až 3 kg, chtějí spotřebitelé v Evropě rybu o hmotnosti do 2 kilogramů. Česká ryba je skutečně zdravá, kvalitní a ekologická, dvě třetiny přírůstku tvoří přirozená potrava (drobná vodní zvířena), zbylý přírůstek je zajišťován přikrmováním a to především obilovinami, tedy opět přírodním krmivem. Nepoužívají se u nás žádné krmné směsi neznámého původu. Zahraniční odběratelé to velice dobře vědí a proto je v Evropě po rybách z Čech tak velká poptávka.
„V našich rybnících je hlavní chovanou rybou kapr,“ říká Ing. Šrámek. „Je to výborná ryba, nicméně někteří naši zahraniční obchodní partneři by uvítali větší podíl vedlejších, zejména dravých ryb. Ekonomika jejich chovu je však méně efektivní. Chceme-li být tedy ekonomicky úspěšní, musíme ctít naší hlavní rybu, a tou je kapr. Jednak máme pro tuto rybu vhodné rybníky, převážná většina z nich je mělkých, takže svým charakterem vyhovují kaprovitým rybám. Druhým hlediskem je již zmíněná ekonomika. Abychom mohli být rentabilní, potřebujeme produkovat velké množství ryb, což nám zajistí zase především kapr. U něj jsme schopni docílit poměrně velké produkce, i když existují určité bariéry z hlediska životního prostředí. Právě ochránci přírodního prostředí nás tlačí k nižší intenzitě hospodaření, takže v budoucnu bude produkce ryb spíše klesat.“

Co s predátory a pytláky?
„Na českém trhu, kde nachází uplatnění zbylých dvacet procent naší produkce, dokážeme zpeněžit rybu, vzhledem ke stále silnému kursu koruny, o něco lépe než v zahraniční,“ popisuje domácí situaci ředitel. „Vzhledem k tomu, že máme vlastní dopravu s veškerým nezbytným vybavením, nemáme problém zavážet ryby na jakékoli místo v České republice. Bohužel ryby se v tuzemsku ve větší míře prodávají pouze o Vánocích a Velikonocích. Do značné míry k tomu přispěla rychlá a plošná likvidace specializovaných prodejen, tak zvaných rybáren. Přibližně čtyřicet procent naší produkce realizujeme v průběhu roku a zbytek na Vánoce. Mým přáním je tento poměr vyrovnat.“
Ředitele Šrámka netíží jen silná koruna či malý zájem domácích spotřebitelů o ryby, ale také predátoři. „Velké problémy máme s kormoránem, vydrou a volavkou, jejich četnost roste a zásadním způsobem nám komplikují život,“ dodává. „Od státu sice dostáváme určité náhrady, ale poměr ke způsobené škodě je jedna ku čtyřem až pěti v náš neprospěch. Nejsme proti tomu, aby byl v přírodě kormorán či vydra, ale jsme přesvědčeni o tom, že se jejich stále stoupající stavy musejí regulovat. Vydra ani kormorán nemají v přírodě přirozené nepřátele a pokud člověk nebude udržovat jejich stavy na přijatelné úrovni, tak se zákonitě přemnoží a způsobené škody budou ještě větší. Dále nám vadí organizované pytláctví. A s ním je to dnes stejné, jako s predátory. Prakticky je tento druh činnosti velice obtížně postižitelný, nám však výrazně snižuje produkci, na níž jsme bytostně závislí.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *