Rychnovský chov zdobí několik titulů šampióna

Ovce společně s masným skotem jsou téměř ideálními uživateli horských a podhorských pastvin. Jejich počet ovšem v posledních deseti letech v České republice rapidně poklesl. Příčinou bylo i to, že místo dříve preferované produkce vlny je již několik let kladen důraz na masnou a mléčnou užitkovost, ale i na plodnost.

Do naší republiky bylo v rámci urychlení transformačního šlechtitelského procesu na masnou užitkovost dovezeno v letech 1991 až 1999 více než 4100 plemenných ovcí 11 plemen masných i s kombinovanou užitkovostí . Mezi chovatele, kteří vsadili na masné plemeno ovcí, patří i manželé Sokolovi z Rychnova u Jablonce nad Nisou. „Úplně původně jsme chovali merinky a berana plemene kavkazské merino,“ říká Pavel Sokol. „Ale vlna se po roce 1990 stala takřka neprodejná, a tak jsme se přibližně před sedmi lety rozhodli pro masné plemeno suffolk.“
V roce 1995 se tedy sem, do podhůří Jizerských hor přivezlo z Nizozemska 15 připuštěných bahnic a jeden mladý beran. Tento beran ale před dvěma lety uhynul a tak místo něj přišel do stáda suffolský beran linie Hanibal, původem z Dánska. S ním je v současné době v dnes již šlechtitelském chovu 46 ovcí. Ovce jsou prakticky celoročně venku, i v zimě pokud není sníh. „Máme tu kopcovitý terén a pokud napadne sníh, ovce často kloužou a vrší se nám výrony. Takže je v tomto období zavíráme do ovčína.I z tohoto důvodu letos musíme už některé starší ovce vyřadit, protože jsme limitováni právě kapacitou ovčína. Základní stádo by mělo zahrnovat maximálně 27 bahnic a jednoho berana,“ vysvětluje Věra Sokolová.
Základ krmné dávky tvoří v letním období pouze pastva, jehňatům se přikrmuje i malá dávka sena. V zimě se krmí bahnicím seno až do obahnění, po obahnění se ovcím, aby měly
dostatek mléka, přikrmuje mačkaný ječmen, vojtěškové úsušky a strouhaná krmná řepa, jehňata dostávají mačkaný ječmen. Jehničky zůstávají s matkami přibližně do září, kdy se prodávají, beránci se přibližně ve čtyřech měsících odstavují a jdou do samostatného oplůtku, protože v pozdějším věku by na společné pastvě působili „rozruch“. Průměrný přírůstek u jehňat se pohybuje kolem 350 g kus a den, dvojčata přirůstají trochu méně, ale podle slov Věry Sokolové se to pak na pastvě zcela srovná.
Všechna jehňata – beránky i jehničky – prodávají Sokolovi jako plemenný materiál. „Necháváme si někdy jehničky pro obnovu vlastního stáda, ale letos prodáváme všechno.Velký zájem o ovce se vzedmul hlavně po loňské výstavě PragaAgro, i kydž už předtím jsme měli zamluvené všechny jehničky na tři roky dopředu,“ usmívá se chovatel. Ostatně na letňanskou výstavu mají Sokolovi ty nejlepší vzpomínky. Beran z rychnovského stáda se stal šampiónem výstavy PragaAgro, dvě ovce a tentýž beran získali ocenění jako nejlepší kolekce, a jedna bahnice z této dvojice se stala i druhou nejlepší ovcí výstavy. „Jsme rádi, že zájem o ovce mezi lidmi zase stoupá, vždyť my se jim věnujeme již více než 25 let,“ dodávají jednohlasně Sokolovi. „A kromě toho, sem do této oblasti ovce určitě patří. Je jenom zarážející, kolik je třeba na Frýdlantsku neobdělávané půdy na místech naprosto ideálních pro chov ovcí. Snad si to lidé uvědomí a nenechají pastviny ležet ladem.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *