Šampióni na Agrokomplexu

Největší výstavou pro slovenské zemědělce je veletrh Agrokomplex v Nitře, který se koná každoročně v srpnu. Zároveň jde i o velkou chovatelskou událost díky přehlídce velké kolekce skotu, prasat, ovcí i drobných zvířat.

Holštýnský den
Den před oficiálním zahájením letošního ročníku výstavy patřila předváděcí plocha přehlídce holštýnského skotu. Ocenění za nejlepší půlroční jalovičku nakonec získalo družstvo PD Zavar za dceru po SIR–001 Monday. Mezi ročními plemenicemi vybrali jako nejlepší dceru Emperora (EMY–002) a osmnáctiměsíčními Macassara (BW–013), obě z chovu ZOO Divízia, s. r. o., Selice. Šampiónku výstavy mezi dojnicemi přivezli do Nitry z PD Prusy. Tato dcera Formationa narozená 4. 12. 2001 za prvních 106 dní laktace nadojila 3251 kg mléka s 2,85 % bílkovin a 3,41 % tuku. Nejlepší kolekce jalovic patřila PD Smolenice.
Titul šampióna výstavy si odvezli Slovenské biologické služby, a. s., Ivánka při Dunaji za holštýnského býka BW–010 Kupid.

PD Zavar
Předsedou úspěšného PD Zavar je ing. Miroslav Belanský, CSc., který zároveň působí již dvě období jako předseda holštýnské asociace. Měli jsme možnost s ním hovořit o zemědělské výrobě i aktuální situaci v zemědělství na Slovensku.
PD Zavar hospodaří na 2100 ha půdy v oblasti Trnavské tabule, která je mimořádně úrodná. Nyní však v sousedství vyrostla továrny na vozy Pegeaut. „To je rarita, 300 ha nám zabrali a další se zabírá a dále se staví,“ komentuje Belanský.
Před 12 lety měli 380 lidí a nyní jich zaměstnávají 120. Letos byla dobrá úroda, sklidili 6,2 tuny pšenice z hektaru, 5,8 tuny sladovnického ječmene. Úrodu všaj dosud jen uložili na
skladištní listy.
Hlavní zdroj příjmů pro podnik je prodej mléka – 5,150 mil. litrů ročně a 1000 tun vepřového masa. Cena za vepřové byla počátkem roku hluboko pod náklady, nyní je lepší. Nechceme nemožné, jen by měla je minimálně krýt náklady. Nyní vědomě vyrábíme na vepřovém ztrátu.ů Produkci drží, protože hodně zainvestovali a hlavně by lidé přišli o práci.

Holštýni na Slovensku
Holštýnizace během uplynulých patnácti let na Slovensku znamenala skutečný obrat v mléčné užitkovosti. Zpočátku využívali zušlechťovací křížení, protože jiné možnosti nebyly. „Potom se dovážela embrya a inseminační dávky od špičkových býků, nakonec jalovice z Nizozemska, Německa, Itálie,“ vzpomíná předseda Miroslav Belanský. Konkrétně do Zavaru dovezli 150 kusů z Německa a z Itálie, špičkového původu. „Proto se dnes blížíme v užitkovosti k 10 000 kg mléka za laktaci u 600 chovaných krav,“ upozorňuje. Ve zušlechťovacím procesu nešetřili slovenští chovatelé na nákupu embryí od špičkových býků, až nastal zvláštní úkaz: „Biológia predbehla technológiu“, říká Miroslav Belanský. „Za úplně jiných a dražších podmínek jsme začali budovat dojírny, modernizovat ustájovací prostory, nakupovat techniku na sklizeň krmiv. Znamenalo, že v chovu skotu nastal prudký obrat ve snižování stavů lidí a stále platí čím méně lidí se kolem zvířat pohybuje, tím je větší úspěch, protože potřebují dobrou výživu, obsluhu a nikoliv rozruch.“ (To je i důvod, proč je každoročně problém dostat na Agrokomplex, který trvá celý týden, špičkové krávy.) „Všechno nakupujeme v tvrdých měnách. Velmi se investovalo do chovů i farmáři zvenku obdivují naše chovy až na to, že jsme očekávali vstupem do EU zvýšení ceny mléka, ta nejen, že nepřišla, ale snížila se. Měli jsme 1,05 Sk dotace na litr kvalitního mléka. Prodávali jsme tak zy více než 10 Sk. V květnu jsme očekávali, že nás odběratelé mléka zavolají na dodatky nebo předělání smluv a nejen že se to nestalo, ale dostáváme méně než jsme měli předtím – 9,30 Sk, objevuje se však nedostatek másla na trhu, máme proto naději, že by nákupní cena mléka mohla vzrůst“ komentuje aktuální problém na trhu Belanský. Čeští výrobci mléka sice podle něho přicházejí a nabízejí o korunu více za litr, ale většina slovenských zemědělců se bojí odpojit od domácích mlékáren, protože v případě nějakého nařízení odbytového místa by nastal problém, kam se vrátit. „To je menším zklamáním. Ti, kteří se zasloužili za holštýnizáci, ale mohou být hrdí, protože se tu udělal velký pokrok. Kdysi jsme měli na Slovensku u Bratislavy družstvo, kde dosahovali užitkovosti kolem 6000 kg mléka a podnik z té slávy žil patnáct let, dnes jsou tu již čtyři chovy přes 9000 kg a asi padesát nad 8000 kg mléka za laktaci.“
„Užitkovost je na slušné úrovni, úroda a kvalita obilí letos také, ale zemědělci na Slovensku nemají peníze, proto i na Agrokomplexu se ztrácí jiskra,“ míní Belanský.

Strakaté plemeno perspektivní
Den 20. srpna vyhlásili na nitranském výstavišti dnem simetálského skotu. Mezi téměř čtyřicítkou zvířat slovenského strakatého plemene, především jalovic, získala ocenění šampiónky kráva narozená 23. 9. 2000, po otci Director DIK–003, na první laktaci nadojila 6273 kg mléka s 5,42 % tuku a 3,57 % bílkovin. Patří chovateli PD Kozárovce.
Chovu slovensképo strakatého plemene byl námět rozhovoru s Ing. Richardem Rusnakem, ředitelem Zväzu chovatelov slovenského strakatého dobytka. Podle jeho názoru je Agrokomplex určený pro laicpou veřejnost, aby měli možnost vidět plemennou skladbu. Týden však mít zvířata na výstavě je namáhavé. Letos mohli návštěvníci shlédnout kolekci 37 kusů strakatého dobytka, kterou doplnila kolekce pěti březích jalovic fleckvieh po otci Ress RSS–001 dovezená z Rakouska.
„Na Slovensku je po 1. květnu 2004, tedy vstupu do unie, příznivá situace,“ míní ředitel. Stouply nákupní ceny mléčných telat, zástavového dobytka, jatečných krav i býků. Zástav o hmotnosti kolem 250 až 350 kg putuje do Nizozemska, Chorvatska i Itálie za cenu 85 až 90 Sk za kg živé hmotnosti (do 1. 5. byla cena kolem 60 Sk). Mléčná telata slovenští chovatelé prodávají ve hmotnosti kolem 80 kg za 150 Sk za kg ž. h. ceny jatečných krav si polepšily z 22 Sk na 40 Sk , býků ze 44 na 60 Sk za kg ž. h. Znamená to oživení trhu pro slovenské strakaté plemeno, přesto, že ceny mléka poklesly.
V současné době ze všech inseminaci na Slovensku připadá 28 % na slovenské strakaté. To šlechtí ze 40 % na maso a 60 % na mléko. „Přizpůsobili jsme se EU z hlediska uznání čistého plemene do 12,5 % podílu cizí krve mimo černého holštýna,“ vypočítává změny ředitel. Ve šlechtitelském porgramu na Slovensku rychleji přešli na bavorská a rakouská kritéria. V současné době slovenské strakaté dojnice produkují v průměru 4800 kg mléka. Evidují již tři chovy s užitkovostí nad 7000 kg mléka. „Zaměřili jsme se na rakouskou a bavorskou genetiku, poklesem stavů došlo i k poklesu užitkovosti, proto jsme se vrhli na špičkové býky z těchto zemí,“ popisuje Rusnak. Tím, že skončila podpora odchoven a stanic výkrmnosti, došlo k jejich zrušení a údaje z jatek nejsou hodnověrné. „Proto používáme prověřené býky z Rakouska a Německa. Z domácí populace se nakupují dva až tři býčky ročně a firmy se vrhli na testanty z Rakouska a Německa. Výsledky testace se pak používají ze zemí původu.“ Takto se ročně testuje na Slovensku celkem 15 až 20 strakatých býků. Bez objektivních podkladů se nedá šlechtění dělat. „Pokrok se snažíme zajistit i tím, že býk zapsaný do plemenné knihy musí splňovat stanovená kritéria. Například mít vyšší FW než 105, matky býků GZW nad 120.“
Tři nejlepší chovy na Slovensku jsou SHR sikán Medzibrod, PD Vrbové a na hranici 7000 kg se dostávají i PD Kozárovce.

Masná plemena
Titul šampiónky výstavy získalo PD Modrý Dunaj za krávu plemene charolais narozenou 9. 5. 1997 po francouzském prověřeném otci Exedenovi. Plemenice dosahuje aktuální hmotnosti 1060 kg a na výstavě byla společně s teletem jalovičkou, narozenou 3. 5. 2004. K výčtu ocenění, která putovala do Modrého Dunaje, ještě patří zlatý kosák za kolekci šesti kusů krav plemene charolais.
Podle ředitele Zväzu mäsového dobytka na Slovensku Ing. Jozefa Poláčka je na Slovensku zapojeno do kontroly užitkovosti 32 000 krav bez tržní produkce (všech plemen). Celkem chovají 1000 čistokrevných krav masných plemen. Tento nízký počet přičítá ředitel krizi s BSE. Za deset let bylo dovezeno na Slovensko celkem 303 čistokrevných jalovic. Chovají zde sedm různých masných plemen, nejvíce charolais, následuje limousine. „Budoucnost staví svaz na rozvojových programech u okolo 600 slovenských chovatelů, z toho je polovina sokromě hospodařících rolníků.“ Jen 5 % tvoří chovy se stavy nad 150 kusů.

Farmáři od Lúčence
Ocenění z Agrokomplexu si přivezli i chovatelé od Lúčence, Mária Laššáková z Kokavej nad Rimavicou dovezla do Nitry kolekci čtyři zvířat plemene charolais. Mária Laššáková je původně učitelkou mateřské školy, manžel elektrikář. Rozhodli se vrátit k rodinné tradici zemědělství, nyní jim pomáhají o prázdninách i dva synové. Hospodaří na 50 ha zemědělské půdy v nadmořské výšce 920 metrů, kde půl roku leží sníh. Celá rozloha jsou louky a pastviny. Významným zdrojem příjmů jsou dotace na trvalé travní porosty.
Stav skotu ve stádě dosahuje 48 kusů, z toho je 35 charolais (13 krav charolais). Pro chov plemene se rozhodli po návštěvě Francie. Koupili plemeníka ze Šamorína a v Čechách deset vysokobřezích jalovic.
Celkem už šest plemenných býčků z vlastního chovu prodali do plemenitby. „Byly to první peníze, které se začaly vracet,“ vzpomíná farmářka. Jalovičky si totiž nechávali do vlastního chovu. Do budoucna by se chtěli dostat na stav 15 krav charolais.

Pincgavské plemeno méně
Tradičně je možné v Nitře obdivovat kolekci pincgavského plemene. Letos si titul šampiónky odvezli chovatelé z PD LČV se sídlem v Čimhovej za krávu narozenou 11. 4. 1998 po otci MVL–001Nobelovi, která na maximální druhé laktaci nadojila 5011 kg mléka s 3,11 % bílkovin a 3,71 % tuku.
Na Slovensku je zapsáno v plemenné knize již jen 2444 kusů . Přitom je plemeno uznáno jako genová rezerva a na kus se vyplácí státní podpora 3500 Sk. Podmínkou je po dvě generace čistokrevná plemenitba a připuštění rovněž čistokrevným plemeníkem. Tajemnice svazu chovatelů plemene Ing. Mária Ruseková však upozornila, že i přesto stavy klesají. Hlavními chovatelskými oblastmi zůstává Liptov, Orava a Spiš. Průměrná užitkovost se pohybuje na úrovni 3544 kg mléka s 3,99 % tuku a 3,32 % bílkovin. „Máme i chovy kolem pěti tisíc litrů mléka,“ dodala tajemnice. Na Slovensku je aktuálně jedenáct šlechtitelských chovů. Ve světě je pincgavské plemeno značně rozšířené v rámci chovů bez tržní produkce mléka. Pouze na Slovensku, v Rakousku, Itálii, části Bavorska a v Rumunsku jej dojí.
„Mléko je komodita číslo jedna, protože umožňuje pravidelné tržby.“ říká Ruseková. Pincgavská kráva je pevná, odolná, odolná proti úpalu, s vynikajícími mateřskými vlastnostmi, výbornýma nohama. Nejlepší dojnice plemene na Slovensku dosahuje průměrné užitkovosti kolem 7000 kg mléka za laktaci. „Na tom je vidět, jaký má plemeno genetický potenciál, když se dobře krmí, konečně se nažral i pincgavský dobytek,“ říká s nadsázkou Mária Ruseková. Na pincgavkách se totiž vždycky šetřilo.
Každý rok první květnový týden se koná chovatelský den plemene a je možné shlédnout kolem stovky zvířat. Zároveň probíhá i nákupní trh býčků. Nyní praktikují chovatelé zásadu: využívat v chovu co nejvíce mladých plemenných býčků, minimálně 30 %. Na Slovensko jsou dovezené i inseminační dávky dvou pincgavských býků z Kanady. O nákup zvířat projevují zájem obchodníci ze Španělska, Itálie a Nizozemska.

Kosák za národní program
Ocenění zlatým kosákem získal v Nitře i chovatel Ing. Miloš Supuka, soukromě hospodařící rolník z Vyšného Žipova, za prezentaci národního programu chovu prasat.
Miloš Supuka hospodaří soukromě už 14 let a dvanáct vystavuje v Nitře, je největším producentem plemenných kanců na Slovensku. Mezi držiteli zlatého kosáka není žádným nováčkem, letos si jej z Agrokomplexu přivezl již popáté. Miloš Supuka začal v roce 1990 s bílým ušlechtilým, v roce 1991 dovezl pietraina, 1993 založili chov yorkshira maného typu a před čtyřmi lety přivezl stádo landrase. Pro všechna čtyři plemena má uznaný šlechtitelský chov. Hospodaří na dvou menších farmách a produkuje kance všech uvedených plemen a prasničky dvou mateřských plemen. Celkem chovají 900 kusů prasat všech kategorií.Zásadní je důsledná selekce a chovná zvířata, kterých je méně třetina, pak prodává nebo využije pro vlastní chov, zbytek jde na výkrm Jako terminální kance prodává pietraina a yorkshire, případně jejich kombinace, pokud je ze strany odběratelů zájem. To jsou plemena využívaná ve všech světových programech. Naopak podle něho není velký zájem o barevná plemena. „Nemám dobré zkušenosti s durocem, protože jeho potomstvo velmi variabilní.“
Co se za označením národní program, za který si Miloš Supuka odvezl ocenění, skrývá? „Na Slovensku byl původně hybridizační program Slov-hyb 1,“ vysvětluje Supuka. Šlo o v mateřeké pozici prasničky BU x L a terminální kanec byl slovänské mäsovvé. Šlechtit se však začalo ještě v době, kdy nebyly tak vysoké požadavky na zmasilost. Následoval program Slov-hyb 2, kdy se na syntetickou linii BU x L připouštěl duroc a jako koncové plemeno využívali yorkshire otcovského typu. Vzhledem k tomu, že je na Slovensku jen jeden šlechtitelský chov duroca s minimální produkcí, program využívalo jen do 10 % chovatelů. Naopak drtivá většina pouštěla na prasničky BU x L nebo L x BU pietraina, yorkshira nebo jejich křížence. Oficiálně to však nebylo zastřešené . „My jsme dospěli do stadia, kdy můžeme nabídnout dostatek kanců všech těchto plemen,“ tvrdí Supuka. Tak vznikl Slovenský hybridizační program na bázi čistokrevných plemen testovaný svazem chovatelů, do kterého mohou vstupovat všechny šlechtitelské chovy.
Pokud jde o šlechtitelskou práci považuje Miloš Supuka za významné využívat v čistokrevné plemenitbě přilití krve prostřednictvím genetiky z Německa, Francie, Velké Británie či Dánska. Parametry s testují na stanicích výkrmnosti a jsou veřejně deklarované. „Je mi líto, že zahraniční společnosti produkující hybridy nemusí deklarovat kvalitu, dosažené znaky a přitom prodávají za vysoké ceny,“ postěžoval si farmář. Hodnocení SEUROP se zavedlo na Slovensku dříve než v Česku, proto selekce na zmasilost byla velmi silná. Hodně prasat prodávají do Maďarska. Vztahy s masokombináty příliš dobré nejsou: „Výrobní maso dovážejí lacino, naše maso potřebují jen do výseku, přitom na Slovensku je jedna z nejlepších zmasilostí v rámci Evropy.“

Stavy prasat klesají
Ocenění šampióna si za kance plemene bílé ušlechtilé 4011 Danhur odvezli chovatelé z Družstva Agrospol Boľkovce. Jak uvedl Ján Filipiak dužstvo hospodaří na 1500 ha. Fungují od roku 2001, kdy zakoupili úpadkový podnik a zrekonstruovali jej, vybavili moderními technologiemi z Nizozemska a Dánska. Chovají tisíc prasnic landrase, kance bílé ušlechtilé a produkují prasničky F1 generace, které připouštějí hybridními kanci Y x P (z chovu Miloše Supuky). Stav ve výkrmu dosahuje 11 000 kusů, průměrný denní přírůstek 0,75 kg, spotřeba krmiva na kg přírůstku je 2,75 kg, zmasilost se pohybuje kolem 58 %, přitom 95 % produkce připadne do S, E a U.
Stavy prasnic na Slovensku poklesly na 88 000, hodně chovů se zrušilo. Aktuální cena prasat v živém je 45 až 46 Sk za kg, to však je podstatně více než v první polovině roku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *