Sele a běhoun: klíč k ekonomice

Stavy chovaných prasat v ČR klesly ke konci minulého roku pod tři milióny a stavy prasnic dosáhly 237 227 kusů. Úroveň samozásobení českým vepřovým masem pravděpodobně letos klesne pod devadesát procent. Perspektivy chovu prasat však nejsou špatné, Evropská unie předpokládá růst produkce. Šanci mají farmy, které jsou schopny vyrábět kilogram vepřového při nízkých nákladech kolem jednoho eura.

Letošní již dvanáctá celostátní konference chovu prasat pořádaná každoročně na půdě České zemědělské univerzity (ČZU) v Suchdole měla podtitul: Sele a běhoun – klíčový faktor ekonomiky chovu prasat. Téma zvolili organizátoři z katedry speciální zootechniky z toho důvodu, že v realizačních cenách prasat již nelze očekávat nějaké zásadní změny a k dosažení rentability v chovu prasat je nezbytné hledat rezervy ve zdraví, reprodukci a správném odchovu selat, respektive snižovat náklady na odchované sele.

Globalizace a rentabilita
Trh se v posledních letech rychle globalizoval. Český spotřebitel může bez problémů koupit v síti obchodních řetězců čerstvé vepřové maso a jiné potraviny dovezené z nejrůznějších zemí. Jak podotkl z ČZU prof. Ing. Miloslav Pour, DrSc., prosperita zemědělských farem u nás i v zahraničí závisí na tom, s jakými náklady dokáží farmáři produkovat určitou komoditu a za jakou cenu ji realizovat dnes již na téměř celosvětovém trhu.
Chov prasat má stále v zemědělské výrobě České republiky nemalý význam. Je trochu škoda, že stavy prasat v ČR klesly pod tři milióny kusů (k 31. prosinci 2004), stavy prasnic se dostaly na úroveň 237 227 kusů. Soběstačnost produkce vepřového masa v České republice klesla na 91,7 % a letos se podle Miloslava Poura vzhledem k nedostatku prasat předpokládá další pokles až pod 90 %.

Jedno iniciativní odbytové družstvo
V ČR je řada kvalitních producentů jatečných prasat, kteří jsou schopni vyrábět kilogram vepřového masa při nízkých nákladech kolem jednoho eura. „Aby se situace na českém trhu zlepšila, bude nutné na takových farmách urychleně zvýšit stavy prasat. Musíme se také zaměřit na zajištění vysoké kvality vepřového masa a jeho zdravotní nezávadnosti, včetně dokumentace. Rovněž bude nutné urychlit integraci producentů prasat pouze v rámci jednoho odbytového družstva a zajisti si stabilitu úrovně farmářských cen jatečných prasat v rámci dlouhodobých ročních smluv se zpracovateli. Případné regionální přebytky vepřového masa během roku je třeba systémově realizovat v zahraniční. Podle mého názoru by měli být v tomto směru iniciativnější naši zpracovatelé i současná odbytová družstva,“ řekl ve svém příspěvku prof. Pour.

Příznivé odhady – zvýšení produkce
Dále prof. Pour uvedl, že předpokládaná produkce podle odhadů komise EU se v unii do roku 2011 zvýší o 6,8 %, ale u deseti nových členů bude až o 12,1 procenta. Předpoklad růstu potvrdili i dánští analytici v odvětví chovu prasat. Světová produkce vepřového masa se zvýší od roku 2002 do roku 2007 z 86,6 milionů tun na 92,4 milionů tun, to znamená nárůst o 6,7 %. Tempo světového růstu se však proti předchozímu období o něco zpomalí.
Jednou z hlavních překážek růstu produkce vepřového masa v Evropské unii jsou vysoké výrobní náklady. Pro srovnání v roce 2002 byly průměrné výrobní náklady v EU 1,33 eura/kg, v USA 1,03 eura/kg, v Kanadě 0,93 eura/kg, v Brazílii 0,69 eura/kg. V České republice činily v roce 2002 náklady na výrobu jednoho kilogramu vepřového přibližně 1,15 eura.
Celková produkce vepřového masa v České republice byla v minulém roce 377 000 t. Celá Evropská unie vykázala vloni 21,3 miliónů tun, takže podíl naší republiky představuje 1,77 %.

Zdravé a vitální sele
Zárukou efektivity výkrmu je zdravé a vitální sele. Úlohou managementu farmy je vytvořit podmínky pro optimální využití biologického potenciálu prasete tak, aby produkce selat byla rentabilní v daných výrobních podmínkách. Proces reprodukce je tedy třeba organizovat nikoli na absolutní, ale na optimální integraci všech rozhodujících faktorů.
Doc. Ing. Josef Čeřovský, DrSc., kladl ve svém referátu důraz na skutečnost, že vitalitu selat po narození ovlivňuje rovněž výživa prasnic v průběhu březosti. Překrmená prasnice poškozuje nepřímo životaschopnost selete, to znamená ztíženým porodem, prodloužením porodu, přidušení selat, ale i častou poruchou v produkci mléka.
Sele po narození potřebuje teplotu prostředí 32 až 35 °C. Z hlediska produkce mléka by však teplota v porodně neměla překračovat 20 °C. Úhyny selat snižuje odpovídající výživa prasnice a její dostatečná schopnost změnit metabolismus po porodu na katabolický, což příznivě ovlivňuje chování při kojení. Vyšší frekvence kojení znamená také vyšší přírůstek selat.
Mléko prasnice je do odstavu hlavním zdrojem výživy selat. Uvádí se, že produkce mléka prasnic nestačí potřebám moderního genotypu selat, neboli genetickému potenciálu růstu. Řešení je v podávání příkrmu v podobě prestartéru již několik dnů po narození. To má kromě snížení živinového deficitu i další výhodu. Sele se naučí přijímat předkládanou potravu. Na kilogram přírůstku je třeba 22 MJ ME, z toho vyplývá, že sele potřebuje přijmout asi čtyři kilogramy mléka.
Prasnice po porodu by se měla tři až pět dnů krmit restringovaně, pak se má zvýšit krmná dávka až na adlibitní úroveň. Z kilogramu směsi pro kojící prasnice vyprodukuje prasnice přibližně 1,8 kg mléka. Při zvýšeném počtu selat ve vrhu by tedy měla prasnice přijmout i vyšší množství směsi. Schopnost přijmu krmiva ale závisí na individualitě prasnice. Autor také uvedl, že podle nizozemských vědců by se schopnost příjmu krmiva prasnicemi měla zařadit do selekčního programu u mateřských plemen.
Z přednášek autorů zpracoval:
Lukáš Rytina

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *