SELMA a.s. úspěšně pokračuje v chovatelské tradici

Akciová společnost SELMA, která vznikla v roce 1992 transformací bývalého Společného zemědělského podniku patří k podnikům hospodařícím bez půdy. Ve svých podnikatelských aktivitách úspěšně navázala na tradici chovu prasat, která v uzavřeném obratu stáda chová na Jihlavsku v šesti střediscích. S více než šestadvaceti odchovanými selaty od prasnice a s průměrnými přírůstky ve výkrmu převyšujícími 900 g se zmiňovaný podnik z Vysočiny řadí k nejlepším v republice.

Název akciové společnosti sídlící na periferii Jihlavy je odvozený od dvou slov – selata a maso. Odchov plemenných prasat a výkrm jatečních zvířat realizuje v šesti střediscích bývalého SZP, která jsou rozmístěná po celém okrese. Konkrétně se jedná o střediska v Kamenici, Telči, Zhoři, Jersíně, Nadějově a Pavlově, která jsou pracovní příležitostí pro pětačtyřicet zaměstnanců z celkového počtu třiašedesáti lidí, které má SELMA, a. s., v evidenci.
„Rozmístění středisek po celém okrese nám způsobuje problémy, ať už při přemísťování zvířat nebo při zajišťování odpovídajícího počtu pokud možno kvalifikovaného ošetřujícího personálu. Tak to ale historicky bylo a my se i snažíme to tak brát. Původní stáje pro prasnice, výkrm i předvýkrm byly osazené technologií suchého krmení. Potýkali jsme se s nízkou mléčností prasnic, navíc stáje už byly dost promořené původci nákaz, zejména klostridiemi, u prasnic se objevovaly i vředy, a tak jsme po roce 2000 přistoupili k větší modernizaci. V první řadě jsme přešli na technologii tekutého krmení u všech kategorií, to znamená u prasnic, ve výkrmu a až na výjimky i u selat v předvýkrmu. Prioritně jsme začali rekonstruovat reprodukční stáje. Vzhledem ke krizi na trhu s vepřovým masem jsme rekonstrukci posledního střediska dokončili až loni. Technologie tekutého krmení u prasnic přinesla vyšší mléčnost a nižší ztráty na selatech, což se odrazilo ve zvýšení užitkovosti. Zatímco v roce 1992 jsme začínali s patnácti sty prasnicemi, po rekonstrukcích jsme navýšili jejich stavy asi o tisícovku a uzavřeli obrat stáda. S nárůstem užitkovosti z devatenácti na téměř sedmadvacet odchovaných selat od prasnice jsme se však začali potýkat s nedostatkem ustájovacích míst pro odstavená selata, respektive pro kategorii zvířat v předvýkrmu. Museli jsme proto počet plemenic snížit, v současné době je v podniku necelých 2300 přepočtených prasnic,“ uvedl při naší návštěvě ředitel a prokurista podniku v jedné osobě Ing. Stanislav Vorálek.
Na adresu využívané genetiky sdělil, že na prasničky F1 generace z klasického křížení bílého ušlechtilého s landrasse pouštějí plemeno duroc. Vystřídali několik linií tohoto konstitučně pevného otcovského plemene – norskou, švédskou, kanadskou.
„Poslední dva roky do „C“ pozice zařazujeme dánskou linii duroka, která se podepsala nejen pod navýšení počtu živě narozených a odchovaných selat ve vrhu, ale i pod jejich vyšší přírůstky. Potěšitelné je, že užitkovost prasnic v našem podniku stále vykazuje vzrůstající trend. Výsledky ve výkrmu se středisko od střediska liší, standardně dosahujeme průměrné přírůstky kolem 800 g na kus a den, ale například ve středisku Kamenice přírůstky převyšují 900 g. U posledních uzavřených turnusů byl tento ukazatel ještě o 30 g vyšší. Pokud jde o podíl libové svaloviny, tak u prasat dosahujeme průměru 57,6 %, ale ve středisku Telč vykazujeme pravidelně i 59% zmasilost. Aby byl výčet ekonomických ukazatelů výkrmových prasat úplný, tak ještě doplním, že konverze odpovídá 2,80 až 2,88 kg. V chovu praktikujeme uzavřený obrat stáda. Plemenné prasničky si děláme ve středisku ve Zhoři, kde máme rozmnožovací chov s tzv. šlechtitelským jádrem. Přebytečná selata v počtu okolo tří až čtyř tisíc prodáváme, pokud bychom měli ustájovací kapacity pro dochov, tak bychom měli jejich nabídku ještě vyšší,“ poznamenal dále.
Celý článek najdete v srponovém čísle časopisu Náš chov

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *