Škoda ztraceného

Tradiční lounská výstava Člověk v přírodě, která proběhla v září na městském výstavišti má za sebou své dvaatřicáté pokračování. Navštěvovaná akce, jež dlouhá léta bývala oslavou chovatelství, myslivosti a rybářství, ale i včelařství a zahrádkářství, ztratila nyní už krok se svou slavnou historií. Ze všech jmenovaných zájmových občanských sdružení zůstal totiž věrný původní myšlence jen Český svaz chovatelů, konkrétně základní organizace Louny – 1.

„Ještě v nedávné minulosti šlo o čtrnáctidenní výstavu, financovanou z prostředků Národní fronty. Od roku 1994, kdy jsme ve spolupráci s místní základní organizací svazu chovatelů převzali nad jejím pořadatelstvím štafetu, se marně snažíme přesvědčit i ostatní zájmové svazy, ať již Český rybářský svaz, Českomoravskou mysliveckou jednotu, Český svaz včelařů nebo Český svaz zahrádkářů, abychom na bohatou tradici navázali. Domnívám se, že je to škoda pro všechny, vždyť výstavu Člověk v přírodě navštíví průměrně 15 000 návštěvníků,“ s lítostí uvedla ředitelka výstavy a spolumajitelka pořadatelské firmy Diamant Expo, s.r.o. Irena Spilková.

Dvě desítky čestných cen
Přestože výstava postupně nabyla spíše regionálního charakteru, zájemce o přírodu, chovatelství nebo zahradničení stále láká. O bohatou nabídku okrasných i užitkových rostlin do exteriéru, ale i pokojových květin, včetně půdních substrátů, hnojiv nebo pomůcek a zařízení se postaraly dvě desítky z celkových asi 150 vystavovatelů. Mezi nimi nechyběli ani akvaristé s expozicemi nepřeberného množství ryb ve sladkovodních i mořských akváriích, ani chovatelé drobných zvířat. Spolupořadatelská ZO Louny – 1, která napřesrok oslaví kulaté stoleté výročí od svého založení, se vedle základních odborností, chovu králíků, holubů a drůbeže, prezentovala také expozicí exotů, jež byla jako jediná umístěna ve vlastní kryté hale.
„Letos vystavujeme kolem 150 králíků patnácti plemen, dále 40 voliér vodní a hrabavé drůbeže a asi stovku holubů. Všechna zvířata byla odborně posouzena delegovanými posuzovateli a udělilo se dvacet čestných cen. V kategorii králíků a drůbeže jsou i zvířata na prodej, protože výstavu navštíví i hodně zájemců o jejich koupi, a to i přesto, že ceny zvířat stoupají. Například za králíka zaplatí v průměru 250 až 500 Kč podle toho, o jaké jde plemeno. Zatímco novozélandský králík je cenově na uváděné spodní hranici, belgický obr již stojí dvakrát tolik,“ prozradil jednatel základní organizace Slavibor Petržílka.
Početná byla expozice králíků vídeňských šedých (22 kusů), činčil velkých (20 kusů) i novozélandských bílých (17 kusů), kalifornských (12 kusů) nebo kastorexů (11 kusů). Naopak ve dvou jedincích a ještě navíc po jednom barevném rázu (modrém a divoce zbarveném) byl představen malý beran.

Drůbež i holubi
V expozici vodní drůbeže byly z plemen, které mimo jiné přinášejí i užitek, vystaveny husy labutí šedé a kachny pižmové. Kompletní kolekci potom doplňovaly husy indické, kachny smaragdové, kachny čárkované, kachny zakrslé nebo kachničky karolínské. Hrabavá plemena byla tradičně v převaze a vedle krůt a více rozšířených plemen kura domácího, jako jsou vlašky, hempšírky nebo sasexky, byla k vidění i plemena s různými pernatými ozdobami. Konkrétně potom například divoce zbarvené hedvábničky, modré a černé paduánky, černé kočinky nebo holanďanky v černém a modrém rázu. Ze zdrobnělých a zakrslých plemen se představily i bílé vyandotky, novoanglické bojovnice, bantamky nebo zakrslé rousné v černobílé kombinaci. Součástí expozice chovatelů drůbeže byl i kohout páva korunkatého, včetně nejmenších z drůbeže – křepelek (japonských).
Holubí rodinu důstojně reprezentovala plemena orientální racek – satineta, blondineta, parukář, čínský racek, nebo arabský bublák bílý. Dále moravský pštros červený, king v rázu černém, poštovní holub, německý výstavní holub (červený a tmavý), český stavák v kresbě černý tygr a pražský voláč (červený tygr) stejně jako brněnský voláč ve třech rázech (červený bělopruhý, žlutý nebo isabelový) a vídeňský slepičák. „Z vystavovaných plemen holubů stojí za to jmenovat vídeňský slepičák, které pro svou náročnost není mezi našimi chovateli hojně rozšířeno. Chov slepičáků na vynikající úrovni má například jeden z našich členů J. Barna, o čemž svědčí i ocenění v podobě čestné ceny pro jednoho ze šestice vystavovaných holubů v barevném rázu černém,“doplnil Petržílka.

Azyl pro útulky a ZOO
Exotáři se na poslední lounské výstavě prezentovali vesměs běžnými druhy australských papoušků, jako jsou například andulky, korely, rozely žlutohlavé, papoušci tyrkysoví nebo papoušci zpěvaví. Novozélandský papoušek červenočelý, jinak zvaný kakariky, také nechyběl. Je zajímavý tím, že jeho zvuky více než cokoli jiného připomínají mečení kozy. V kolekci astrildů byly nejpočetnější zebřičky pestré, divácky atraktivní byla i béžová mutace rýžovníků, včetně diamantových holoubků.
„U příležitosti této výstavy poskytuji azyl i útulkům psů a koček. Vezmou si sem svoje čtyřnohé, již jednou odložené miláčky, a jsem moc ráda, že se jim podaří pro většinu z nich najít i nový domov. Prostor k prezentaci zdarma mají i k lounskému regionu nejbližší zoologické zahrady, a to ZOO Liberec, ZOO Ústí nad Labem a podkrušnohorský Zoopark Chomutov. Ještě loni měla každá z nich ve své expozici nějaké to zvířátko, ale letos je to bohužel jen o nástěnkách,“ konstatovala Spilková a na závěr dodala: „Ráda bych viděla budoucnost výstavy Člověk v přírodě jinak, ale bez spolupráce se zájmovými svazy svého bývalého věhlasu jen stěží dosáhne.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *