Skot a drůbež má v Dřevíkově tradici

Zemědělská, a. s. Vysočina hospodaří v oblasti Železných hor v nadmořské výšce okolo 565 metrů. Chov skotu a výkrm drůbeže představuje tradiční disciplíny živočišné výroby zmiňovaného východočeského podniku. Pokud jde o současný objem produkce, tak chovatelé se sídlem v Dřevíkově na Chrudimsku dodají do mlékárny 1 825 000 litrů mléka ročně a za stejnou dobu vykrmí okolo 240 tisíc brojlerových kuřat, 6,5 tisíce krůt a o tři tisíce méně kachen barbarií.

Dřevíkov je osada nacházející se v jihovýchodní části Železných hor 2,5 km jihovýchodně od Trhové Kamenice a 6 km západně od města Hlinska. Osada, která byla podle některých literárních údajů založena v roce 1542 se za dalších 118 let stala částí obce Vysočina, která sdružuje ještě další okolní obce (Rváčov, Svobodné Hamry, Možděnice a Veselý Kopec).
Přibližně ve stejné době se začíná psát také historie zemědělského podniku v Dřevíkově, kde bylo založeno jednotné zemědělské družstvo Vysočina. To se v letech 1992 až 1993 přetransformovalo nejprve na zemědělské družstvo a o šest let později na akciovou společnost. Ta v současné době obhospodařuje výměru 1700 ha zemědělské půdy, z níž je 1050 ha orné a 650 ha trvalých travních porostů.
„Zabýváme se klasickou zemědělskou výrobou. V rostlinné děláme asi na sto dvaceti hektarech brambory, a to jak konzumní a k výrobě hranolek, tak sadbové. Obilniny zastoupené pšenicí, ječmenem, žitem a ovsem pěstujeme na výměře okolo pěti set hektarů a dalších sto padesát hektarů máme oseto řepkou. Necelých 800 ha využíváme jako krmivovou základnu pro chov skotu s tím, že na 100 ha pěstujeme kukuřici na siláž, na 30 ha jetel a na zbývajících 650 ha paseme. Živočišná výroba podniku stojí na chovu skotu a drůbeže. V prvním případě máme ve stavech 370 dojnic českého strakatého plemene a stádo dvaasedmdesáti krav bez tržní produkce mléka. Chov drůbeže představuje výkrm brojlerových kuřat, krůt a barbarií. Zatímco drtivou většinu produkce brojlerů zhodnotíme ve vodňanských jatkách, zbývající drůbež porážíme ve vlastní podnikové porážce. V naší nabídce je nejen čerstvá chlazená produkce, ale i speciality v podobě uzených kuřat a krůt,“ řekl v úvodu ředitel akciové společnosti Antonín Dalecký.

Chov skotu
Produkční stádo v počtu 370 krav českého strakatého plemene má na farmě Všeradov ustájovací kapacitu zrekonstruovanou z původního kravína K174. Volné ustájení s přistýlanými loži s kapacitou pro 420 kusů ve všech bodech splňuje současné trendy chovu dojnic. K zakládání krmení v podniku využívají míchací krmný vůz, mechanizací jsou chovatelé vybaveni i pro případy zastýlání lehacích boxů nebo vyhrnování kejdy z hnojné chodby. Zatím poslední investicí východočeské akciové společnosti byla výstavba skladovacích prostor pro uskladnění velkoobjemových balíků slámy.
„Praktikujeme uzavřený obrat stáda, jalovičky zařazujeme do chovu a býčky prodáváme jako zástavové. Začínáme se však zaobírat myšlenkou, že bychom začali i s výkrmem. Dá se tak říci, že se zaměřujeme na produkci mléka. V kontrole užitkovosti za loňský rok je naše stádo na úrovni 6500 kg mléka. Krávy dojíme dvakrát denně v rybinové dojírně alfa laval s dvakrát deseti dojicími stáními, kterou máme již čtrnáctý rok v provozu. Denní dodávka do mlékárny představuje objem pět tisíc litrů. Vedle dojnic vedeme v evidenci ještě stádo krav bez tržní produkce mléka. Tvoří ho převážně kříženky českého strakatého skotu s masným plemenem limousine. Většinu roku je stádo na pastvinách, ale v zimním období je ustájené na farmě v Možděnici,“ pokračoval v představování podnikových aktivit vedoucí živočišné výroby Jaromír Tichý.

Drůbež ve čtyřech farmách
Chov drůbeže je pak druhým pilířem živočišné výroby podniku Zemědělská, a. s. Vysočina. Ve čtyřech dnes provozovaných podnikových farmách (v Dřevíkově, Svobodných Hamrech, Rváčově a v Hlinsku) vykrmují brojlerová kuřata. Zatímco na farmě ve Svobodných Hamrech vyprodukují kromě kuřat ještě jeden zástav kachen barbaria, v hospodářství Rváčov jsou dalším jatečním produktem krůty.
„Výkrmové haly máme osazené technologií od firmy Big Dutchman, to znamená krmítky, kapátkovými napáječkami s odkapávací miskou a počítačem řízenou jednotkou, jež udržuje podle nastavených parametrů požadované mikroklima ve stáji. Pokud jde o naskladňovací kapacity, tak v Dřevíkově jednorázově zastavíme 15 000 brojlerových kuřat, na farmě ve Svobodných Hamrech naskladňujeme 6 000 kuřat s tím, že v červenci do jedné z hal navážíme ještě 3500 jednodenních barbarií. V hospodářství ve Rváčově děláme ve dvou turnusech asi 6500 krůt, přibližně třetina ustájovacích kapacit slouží ještě k výkrmu kuřat. Konečně z teletníku zrekonstruovaná patrová drůbežárna v našem posledním hospodářství v Hlinsku v Čechách má naskladňovaní kapacitu 22 000 kuřat,“ vypočítal dále Jaromír Tichý.
Pětkrát do roka tak dřevíkovští chovatelé naskladňují bezmála padesát tisíc jednodenních kuřat hybridní kombinace Ross 308 od firmy Mach – Líhně kuřat Litomyšl. Ve dvou turnusech do svých výkrmových kapacit ve Rváčově navážejí stejně stará krůťata hybridu Big 6. Přestože na dodacím listu je uvedeno místo líhnutí Nitra, stopy k jejich původu vedou přes násadová vejce do akciové společnosti Xavergen. V polovině července naskladňovaná kachňata barbarií pak již tradičně mívají odesílatele z Jindřichova Hradce, kterým je posledních patnáct let společnost JH Barbaria, která vlastní rodičovský chov původem francouzské genetiky hned v několika kombinacích.

Vlastní finalizace
„Z důvodu vysokých provozních nákladů na vytápění neděláme zimní turnusy. Kuřata naposledy vyskladňujeme před Vánoci a další turnus naskladňujeme až v březnu. Ročně se tak dostaneme na pět turnusů, během nichž vyprodukujeme okolo 240 tisíc brojlerových kuřat. Veškerou produkci kuřat z farem v Dřevíkově a Hlinsku dáváme na porážku Vodňanská drůbež, a. s., která má požadavek na kuřata do hmotnosti dvou kilogramů. Kuřata, která porážíme ve věku od pětatřiceti do čtyřiceti dnů pětkrát do roka v počtu asi šesti tisíc kusů v naší porážce ve Svobodných Hamrech jsou však těžší. V podnikových jatkách skončí také veškerá produkce krůt a barbarií. Jestliže ještě před sedmi osmi roky jsme vykrmovali okolo 50 000 krůt, tak se zánikem západočeské porážky Czech Turkey, a. s. v Lomu u Tachova a dalšího specializovaného provozu Krůta Ostrava, s. r. o. jsme museli snížit produkci až na současnou úroveň. Ve dvou turnusech vykrmujeme asi 6500 krůt, z tohoto množství jich asi dvě třetiny vyskladníme před Vánoci, zbývající část realizujeme o Velikonocích. Krůty porážíme v 90 dnech, kdy dosahují jateční hmotnosti okolo osmi kilogramů, ale krocany až ve 150 dnech, kdy jsou ještě o deset kilogramů těžší. Barbarie porážíme v 80 dnech, i když u kachniček by to mohlo být o tři týdny dříve. Zatímco vykuchané kachny dosahují hmotnosti v rozmezí od dvou do dvou a půl kilogramů, kačeři jsou i čtyřkiloví,“ vysvětlil ekonom podniku Ing. Zdeněk Hromádko.
Součástí porážky v areálu farmy ve Svobodných Hamrech je i parní komorová udírna, v níž se vyudí asi 20 % z produkce podnikových jatek. Během jednoho cyklu uzení, který trvá asi šest hodin se v ní vyudí najednou 200 kuřat nebo 100 půlek krůt.
„Doufáme, že se český spotřebitel bude více zaměřovat na kvalitní čerstvou drůbež české produkce. Tím by se mohla zlepšit i spolupráce s velkými porážkami, a to jak ve smyslu celkového navýšení objemu vykrmované produkce, tak jejího lepšího zpeněžení. Nezvýší-li se totiž současné ceny za živou jatečnou drůbež, budou nuceni kvůli nerentabilitě ukončit provoz i tradiční výrobci drůbeže, včetně nás,“ řekl v závěru ředitel akciové společnosti Zemědělská, a. s. Vysočina Antonín Dalecký.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *