Šlechtitelský program českého strakatého plemene

Šlechtění českého strakatého plemene probíhá podle dlouhodobé koncepce, která vychází z komplexního selekčního programu zpracovaného poprvé koncem šedesátých let. Jeho základem je chovný cíl a standard českého strakatého plemene, doplněný o prostředky a postupy k jeho dosažení.

Dlouhodobá koncepce šlechtění strakatého skotu byla po vzniku Svazu chovatelů českého strakatého skotu posouzena, dopracována a schválena koncem roku 1990. V následujícím roce, po přijetí zákona ČNR č. 240/91 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat a příslušné vyhlášky MZe ČR č. 326/92 Sb., byla doplněna o další předpisy, metodiky a normy týkající se kontroly užitkovosti, dědičnosti a výživy. Jedním z důležitých mezníků pro šlechtění plemene byl i rok 1994 – počátek vedení jednotné plemenné knihy českého strakatého skotu.
Od roku 1995 je šlechtitelský program a dodržování Řádu PK pravidelně ročně hodnocen, výsledky jsou projednávány a schvalovány na všech svazových úrovních a publikovány komplexně ve svazovém Zpravodaji. Na základě příznivého vývoje mléčné i masné užitkovosti plemene byla dlouhodobá koncepce šlechtění aktualizována v roce 1997 a 1999.
Plemenářský zákon č. 154/2000 Sb. a navazující vyhláška MZe č 471/2000 Sb. přinesly změny vztahující se jak na chovatele a Svaz chovatelů českého strakatého skotu, tak na oprávněné osoby.
Realizaci šlechtitelského programu zajišťují jednotlivé oprávněné organizace (nově oprávněné osoby) podle smluvních závazků k zemědělským podnikům. Významné evidenční, metodické a organizační úkoly v procesu šlechtění plní Českomoravská společnost chovatelů, a. s., která byla, na základě výběrového řízení MZe, pověřena vedením ústřední evidence.
Svazu chovatelů českého strakatého skotu byl udělen statut uznaného chovatelského sdružení rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR č.j. 36076/01 – 7010 ze dne 27. 9. 2001. Podle § 5, odst. 3 plemenářského zákona se uznání vztahuje rovněž na chovný cíl, šlechtitelský program, vedení plemenné knihy a řád plemenné knihy. Uvedené dokumenty nejsou tedy nadále pouze vnitrosvazovou záležitostí, ale nabývají vyššího stupně závaznosti. Jsou základním vodítkem pro směry a metody šlechtění plemene k dosažení chovného cíle a všechny byly předmětem výkladu a diskuse na všech úrovních. Jejich znění schválilo členské shromáždění svazu a konečná podoba byla upravena podle připomínek a požadavků MZe.
Nově stanovený chovný cíl, standard a šlechtitelský program českého strakatého plemene se vztahují na období nejbližších pěti let, tj. zhruba do roku 2006, s výhledem na další období.
Strategie a ekonomika chovu plemene vychází z předpokladu, že masná užitkovost do značné míry vyrovnává rozdíl mléčné užitkovosti oproti jednostranně zaměřeným dojným plemenům a to nejen realizací vlastního výkrmu strakatého skotu, ale také nebo především výhodným zpeněžováním telat a zástavového skotu. Tento trend byl v posledním období nepříznivě narušen, nikoli však zastaven. Je však zřejmé, že evropský trh bude v blízké budoucnosti klást stále vyšší nároky na kvalitu a zdravotní nezávadnost produktů chovu skotu a tlak veřejnosti bude zdůrazňovat pohodu chovaných zvířat. Nejen v chovu strakatého skotu se tak budou stále více prosazovat hlediska chovné užitkovosti (fitness), zejména dlouhovýkonnost, plodnost, průběh porodů, ztráty a vitalita telat apod., jako předpoklad zefektivnění chovu.
Ve své dosavadní existenci se strakatý skot osvědčuje právě pro svoje všestranné produkční využití, menší náročnost, hospodárnost chovu a přizpůsobivost. Proto bude plemeno i nadále šlechtěno na kombinovaný maso-mléčný užitkový typ, který tvoří společný základ pro využití jak ve stádech dojeného skotu, tak pro výběr zvířat pro specializovaný masný program. Podstatně větší důraz bude kladen v procesu šlechtění na účinné zlepšování kvalitativních parametrů mléka a masa a na soubor vlastností a znaků, které napomáhají snižování nákladů a zvyšování hospodárnosti chovu.
Pro naplnění šlechtitelského programu v domácích podmínkách je potřebné a také zdůvodněné ustálení velikosti aktivní populace plemene na úrovni asi 220 až 250 000 krav nejen pro šlechtění samotného plemene, ale i nebo zejména pro plnění agroenviromentálních funkcí zemědělství, ve kterém má strakatý skot významné a nezastupitelné poslání.
Základem komplexního šlechtitelského programu je chovný cíl a standard.
Mezi hlavní směry chovného cíle patří intenzivní, stabilní a hospodárná produkce mléka a masa vysoké a standardní kvality, dosahovaná za přiměřených nákladů. Jinými slovy: kombinovaný maso-mléčný užitkový typ strakatého skotu se zvýrazněnou mléčností a poměrem mléka a masa asi 60 až 66 % : 40 až 34 %. Kvalita produkce je u mléka charakterizována zejména obsahem bílkovin a počtem somatických buněk, u masa – jatečného skotu pak zatříděním podle systému SEUROP převážně do tříd U a R. Vedle základních parametrů užitkovosti jsou zdůrazněny ukazatele tzv. chovné užitkovosti, zejména: dlouhovýkonnost, snadné porody, vitalita telat, hospodárný odchov, adaptabilita, pastevní schopnost, doplněné o pevnou konstituci, dobrý zdravotní stav, harmonické a funkční utváření tělesných partií, hlavně vemene a končetin, jemnou kostru, střední až větší tělesný rámec, dobré osvalení a šířkové i hloubkové rozměry a v neposlední řadě také střední ranost.
Shrneme-li tyto požadované znaky a vlastnosti a vyjádříme-li je čísly, dostáváme následující základní parametry chovného cíle (tabulka 1). Požadovaný budoucí obraz plemene dotváří jeho standard (tabulka 2).

Selekční kritéria
Výběr matek býků (MB) provádí pracovníci svazu nebo pracovníci oprávněných osob vždy za účasti chovatele, tak aby se efektivní stav vybraných matek pohyboval na úrovni asi 400 až500 plemenic, tzn. 0,25 až 0,30 % z počtu krav zapsaných v PK. Výběr se řídí hlavními a vedlejšími selekčními kritérii a hranicemi (viz tabulka 3).
Za matky býků se nevybírají krávy s plemennou příslušností C3, zařazené do oddílu plemenné knihy PCB. Špičkové matky býků, popř. jalovice s vynikající rodokmenovou hodnotou, se doporučuje využít pro ET.

Výběr otců býků provádí svaz na základě komplexního zhodnocení všech selekčních kritérií a hranic (viz tabulka 4). Svaz doporučuje ukončení využívání otce býků a zařazení nového otce býků podle aktuálních výsledků KD. Jak výběr, tak i rozsah využití otců býků na vybrané matky býků stanoví svaz v dohodě s oprávněnými osobami, které následně uzavírají s chovatelem dohodu o produkci býčků.

Hlavní zásadou pro výběr býků do plemenitby je i nadále absolvování testu vlastní užitkovosti v odchovně plemenných býků, které vedle přípravy pro plemenitbu a karantény, plní nezastupitelnou funkci hodnocení růstové schopnosti za standardních podmínek řízené výživy. Metodika a délka odchovu se nemění. Ročně se nakoupí do odchoven 180 až 200 býčků, což při náročném předvýběru odpovídá produkci asi 230 až 250 býčků a plnému využití stavu MB, včetně ET. Intenzita výběru býků do plemenitby se má pohybovat mezi 50 až 60 %, tzn. výběr 85 až 95 býků do inseminace a využití dalších býků pro přirozenou plemenitbu.

Býci vybraní do plemenitby jsou co nejdříve po výběru a přípravě na inseminační stanici, optimálně do 18. měsíců věku, zařazováni do testovacího připařování, které se řídí zásadami zakotvenými v příloze vyhlášky č. 471/2000 Sb. Plemeníci pocházejí převážně z domácí produkce a mohou být, ve zdůvodněném rozsahu, doplněni omezeným počtem býčků z dovozu, popřípadě z reciproké mezinárodní testace. Závazek k testování mladých býků vyplývá pro chovatele z registrace chovu v PK.
Požadovaný rozsah testovacího připařování má umožnit dosáhnout nejméně 300 až 350 zabřezlých plemenic po každém testovaném býku. Žádoucí je určit pro testovací připařování nejméně 20 % z počtu I. inseminací a uplatnit ho zejména u prvotelek. Testovací připařování probíhá výhradně podle jednotného schématu řízeného počítačem, který zajišťuje provázání mezi regiony a potřebnou přesnost následné selekce. Po skončení periody testovacího připařování se přeruší využití býka na dobu nejméně šest měsíců. Semeno netestovaných býků lze pro inseminaci v ČR použít nejvýše v celkovém rozsahu 300 inseminačních dávek.
Pokud nebudou splněna nebo budou porušena pravidla testovacího připařování, nebudou výsledky odhadu plemenné hodnoty uznány a zveřejňovány nebo budou označeny odlišným kódem, který upozorní chovatele na nedostatečnou vypovídací schopnost odhadované plemenné hodnoty býka.
Testování a posuzování se provádí podle zásad stanovených vyhláškou MZe č. 471/2000 Sb. a týká se mléčné užitkovosti, masné užitkovosti, dojitelnosti, popisu a hodnocení zevnějšku, plodnosti (paternální a maternální komponenta) a zdraví.
Výběr komplexně prověřených býků zlepšovatelů k opakovanému nasazení provádí na návrh majitelů býků Rada plemenné knihy podle selekčních kritérií a hranic (tabulka 6 a schvaluje Rada Svazu. Intenzita selekce vyhlašovaných býků zlepšovatelů se bude pohybovat na úrovni do 15 % z počtu testovaných v příslušném roce. Vyhlášení býci zlepšovatelé mají být využiti převážně v prvém, popř. ve druhém roce po opakovaném nasazení.

Výběr býků zlepšovatelů masné užitkovosti k opakovanému nasazení provádí na návrh majitelů býků, obdobně jako u komplexně prověřených býků, Rada plemenné knihy a schvaluje Rada Svazu. Vybraní býci zlepšovatelé masné užitkovosti jsou určeni k využití jak v systému chovu krav bez tržní produkce mléka, tak v dojených stádech s kombinovanou užitkovostí. Selekčními kritéria a hranice pro výběr jsou uvedeny v tabulce 7.
Vyhlášení býci zlepšovatelé masné užitkovosti jsou zařazováni do oddělení M v rámci hlavního oddílu PCA. Do tohoto oddělení lze zařadit i býky s plemennou příslušnosti C1, kteří dosáhli nadprůměrných výsledků v testu vlastní užitkovosti a jsou určeni k přirozené plemenitbě v chovech bez tržní produkce mléka.

Selekce ve stádech
Širší variabilita vlastností a znaků je považována za přednost plemene, která dává jednotlivým zemským populacím i chovatelům dostatečný prostor pro výběr vhodných typů a korektorů podle vlastních podmínek a záměrů. V rámci jednotlivých stád je naopak žádoucí vyšší stupeň unifikace vlastností a znaků, který usnadňuje selekci a připařování ve stádě. Pro zajištění takového modelu selekce je žádoucí definování konkrétního cíle šlechtění ve stádě a využití skupinového nebo individuálního připařování při volbě vhodného plemeníka. Účelné je omezení počtu připařovaných plemeníků a zkrácení období jejich využití.
Z hlediska selekce ve stádech je potřebné soustředit rozhodující etapu na období počátku první laktace (1. až 2. kontrola, popř. 100 denní laktace) a tam, kde je to provozně schůdné, se doporučuje soustředit prvotelky do standardních podmínek samostatné stáje nebo oddílu stáje. Prvotelky vyřazené z reprodukce dojeného stáda je vhodné využít účelně pro prodej plemenných zvířat do jiných chovů nebo pro doplňování stáda bez tržní produkce v rámci masného programu vlastního nebo jiného chovu. K tomuto účelu zvýšit intenzitu odchovu a zapouštění jalovic na nejméně 36 až 38 % ze stavu dojených krav a uplatňovat hierarchickou strukturu obnovy celého stavu krav, zejména v početnějších stádech.

Masný program českého strakatého skotu
Určujícím principem programu zůstane i nadále souběžné šlechtění na mléčnou i masnou užitkovost a na hlavní ukazatele chovné užitkovosti, společné pro oba užitkové směry. Selekční program se bude i nadále opírat jak o výběr pozitivně prověřených býků na masnou užitkovost v rámci komplexního testování, tak o záměrné připařování a produkci býků masného typu pro inseminaci i přirozenou plemenitbu.
Pro účely záměrné produkce býků masného typu se vybírají matky býků z dojené populace krav s dobrými parametry reprodukce a typově vyrovnané. Hlediskem výběru je zejména užitkový typ, osvalení, tělesný rámec a plemenná příslušnost (výlučně C1). Přihlíží se k výsledkům KD masné užitkovosti otce a otce matky.
Otcové býků jsou vybíráni jak z komplexně prověřených býků, tak z býků výrazných zlepšovatelů masné užitkovosti, popř. z býků fylogeneticky příbuzných strakatých plemen, pozitivně prověřených na masnou užitkovost.
Hlavním ukazatelem pro selekci býků na masnou užitkovost je hodnocení průměrného denního přírůstku v období testu (111. až 365. den věku), tělesných rozměrů a spotřeby krmiva. Zpřísňují se požadavky na hodnocení užitkového typu, kapacity těla a při zápisu do oddělení M oddílu PCA i na plemennou příslušnost C1 (do 25 % plemene R nebo A). Hlavním selekčním ukazatelem je relativní plemenná hodnota korigovaného netto přírůstku z hmotnosti jatečně opracovaného těla, odhadovaná sire modelem metody BLUP, podle přírůstků synů v testovacím období (151. až 530. den věku). Dalšími hodnotícími kritérii jsou jatečná výtěžnost a podíl ledvinového loje.
Po plošném zavedení metody SEUROP (2002 až 2004) se předpokládá účelné využití většího počtů synů testovaných býků podle zatřídění do jednotlivých kvalitativních kategorií uvedeného systému.

Šlechtitelské chovy
Svaz považuje i nadále šlechtitelské chovy za významnou kvalitativní a funkční špičku plemene, která bude mít, v důsledku dlouhodobé a systematické tvorby požadovaného genofondu, rozhodující podíl na výběru matek býků a produkci býčků do odchoven. Vedle této, z hlediska programu nosné funkce, plní šlechtitelské chovy i osvětovou a propagační funkci v otázkách řízení, reprodukce, výživy a systematické selekční práce se stádem.
Uznávání ŠCH je od 1. ledna 2001 upraveno nově plemenářským zákonem, pro uznání je napříště kompetentní MZe, které rozhoduje na základě doporučení svazu, stanoviska veterinární služby a vlastního posouzení.

Vývoj metodických postupů testování, hodnocení a selekce
Základní metodické postupy testování a posuzování a odhadu plemenné hodnoty jsou stanoveny vyhláškou MZe. V průběhu nejbližších pěti let se předpokládá, že základní metodické postupy se nebudou v zásadě měnit. V metodických postupech odhadu plemenné hodnoty na jednotlivé vlastnosti a znaky se připravují následující zpřesnění: změna metody odhadu plemenné hodnoty mléčné užitkovosti, obsahu a produkce mléčných složek z Animal modelu na Test day model; zavedení odhadu PH na počet somatických buněk pomocí Test day modelu a odhady plemenné hodnoty pro masnou užitkovost a plodnost budou prováděny pomocí Sire modelu.
Ze schváleného šlechtitelského programu zpracoval Petr Pytloun, Svaz chovu českého strakatého skotu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *