Šlechtitelský statut pro chov ovcí

Podáním žádosti ministerstvu zemědělství o uznání šlechtitelského chovu ovcí plemen charollais a suffolk udělal chovatel František Dlabal z Hradce u Kostelce nad Černými lesy rozhodující krok k tomu, aby konečně získal statut plemenného chovu, který mu po právu náleží. A to nejen z důvodu již dlouhodobého plnění podmínek pro uznávací řízení, ale také proto, že jeho farma slouží jako modelová jak pro odborná pracoviště České zemědělské univerzity a Výzkumného ústavu živočišné výroby, tak pro zahraniční delegace a návštěvy Svazu chovatelů ovcí a koz nebo již zmiňovaného ministerstva.

Základním posláním šlechtitelského chovu je vytvářet prošlechtěná stáda s vynikajícími užitkovými vlastnostmi stejně jako produkovat plemenný materiál pro ostatní šlechtitelské chovy nebo pro zemský chov.
Jednou ze základních podmínek pro uznávací řízení je chov minimálně deseti bahnic, zapojených do kontroly užitkovosti a dědičnosti po dobu nejméně tří let. Další, aby všechna chovaná zvířata byla známého původu a odpovídajícího plemenného standardu a aby dosahovala nadprůměrné výsledky reprodukce a užitkovosti. Pravidlem je také zajišťování plemenitby v rámci uzavřeného obratu stáda, včetně vytvoření chovatelských podmínek podle platné veterinární legislativy.
Nedílnou součástí žádosti o uznání šlechtitelského chovu je veterinární osvědčení vydané krajskou veterinární správou. Nutný je také rozbor stáda ovcí, zpracovaný Svazem chovatelů ovcí a koz v ČR a doporučení uznávací komise, složené ze zástupců příslušného chovatelského svazu, klubu chovatelů, pověřených organizací a krajské veterinární správy.

Charollais jen pro fajnšmekry
V polovině července letošního roku se v Hradci rozehrálo přípravné řízení k uznání šlechtitelského chovu hned dvou masných plemen ovcí, a to charollais a suffolk. Zatímco v případě plastičtějšího suffolka by to byl v pořadí pátý chov se šlechtitelským statutem, u náročnějšího charollaiského plemene by šlo teprve o druhý zápis. „To je z celkového počtu 70 chovaných stád ovcí charollais žalostně málo. Ideální by byla asi třetina stavu,“ řekl na úvod předseda komise Ing. Alois Pinďák, CSc., a dodal: „chov Františka Dlabala je ukázkový a měl být uznán již dříve“.
Své stádo plemenných charollaiských ovcí začal František Dlabal budovat od roku 1993, nákupem 12 jehnic ze zemědělského družstva Tuchořice a dalších osmi kusů ve Vanicích u Vysokého Mýta. V tom samém roce pořídil i plemenného berana linie Chorvat ze zemědělského družstva Nečtiny. „I když jsme začali s chovatelem Františkem Dlabalem spolupracovat až o dva roky později, byl jsem se na zakoupená zvířata i podmínky k chovu podívat hned zpočátku. A nebylo co namítnout. Za deset let spolupráce bylo v jeho chovu vyprodukováno ve výborné kvalitě již 191 plemenných beranů, z nichž 117 jich bylo ve třídě ER. Berani linií Chorvat, Chevalier, Charouzd, Chamel, Chirurg, Chlost, Chinin se stali základem jak pro naše přední plemenné chovy, tak pro zemský chov,“ uvedl šlechtitel spolupracující plemenářské služby Ing. Josef Hrdlička.
Vzhledem k vyšším nárokům na výživu a podmínky ustájení se mezi chovateli o ovcích charollais hovoří jako o plemeni pro fajnšmekry. V čistokrevné plemenitbě jsou proto vhodnější do intenzivnějších oblastí. Navíc z hlediska minimalizace ztrát jehňat podchlazením je třeba, aby bahnění probíhalo na jaře, alespoň při teplotách nad 10 °C. Nejen pro uvedené důvody, ale i pro vynikající užitkové vlastnosti dané osvalením hřbetu a kýty a minimálnímu ztučnění i ve vyšších porážkových hmotnostech jehňat se berani charollais často využívají k užitkovému křížení.
Zmiňované stádo charollaiských ovcí rozhodně patří ke špičkovým chovům v republice. Pokud jde o plemennou hodnotu stáda, ze 30 zvířat jich je 90 % zařazeno do ER. Tuto nejvyšší známku za exteriér mají oba jeho plemenní berani a 25 bahnic. V kontrole užitkovosti chovatel dosahuje nadprůměrných ukazatelů reprodukce. Například průměrné výsledky oplodnění za posledních pět let převyšují průměr stejného ukazatele za celou republiku o 25 % (172,68 % proti 147,28 %). Užitkovost stáda je vynikající i při porovnání růstu jehňat do 100 dní věku a průměr republiky za sledované pětileté období převyšuje o 23 % (0,303 g proti 0,245 g). Podrobnější údaje jsou uvedeny v tabulce 1.

Adaptabilní suffolk
Stádo suffolků bylo pořízeno v roce 2001 nákupem jedenácti zvířat od chovatelů Pavla Sokola z Jablonce nad Nisou, ZD Opatov z okresu Třebíč a od J. Šrámka z Nenačovic. V současné době je v plemenné knize zapsáno 16 zvířat, z nichž přes 56 % je zařazeno ve třídě ER, včetně plemenného berana linie Yrit.
„Suffolk je plemenem s ustálenými genetickými vlastnostmi, což úzce souvisí s dobou jeho šlechtění, se kterým se v Anglii začalo již před 200 lety. Jeho největší předností je potom odolnost a dobrá přizpůsobivost různým klimatickým podmínkám. V porovnání s předchozím plemenem se v testu na výkrmnost dosahuje u suffolka o něco nižší výtěžnost a nižší zmasilost,“ řekl předseda komise na adresu dalšího hodnoceného plemene chovatele Dlabala.
Také u suffolského stáda František Dlabal dosahuje v kontrole užitkovosti vynikající výsledky. Vykazované ukazatele procenta plodnosti za poslední dva roky jsou na úrovni 168,35 % a převyšují průměr republiky o více než 14 %. Při porovnání růstu jehňat do 100 dní je rozdíl necelých 20 % ve prospěch hradeckého chovu (tabulka 2). Dosud z tohoto chovu pochází 14 plemenných beranů.
Podmínky ustájení, zajištění krmivové základny a organizace pastvy jsou nejen slovy ukázkové. Zmiňovaný chov totiž slouží jako školicí středisko pro chovatele ovcí a studenty vysokých škol, ale také jako modelový mimo jiné i pro exkurze zahraničních návštěvníků. Podle slov chovatele se počet návštěv za rok blíží čtyřem stům.
„Chov je pod neustálým veterinárním dohledem. Zdravotní zkoušky probíhají v rámci státní zakázky. Hromadná onemocnění v chovu zaznamenána nebyla. Celkový zdravotní stav je velmi dobrý,“ doplnil inspektor MVDr. Jaroslav Morávek z krajské veterinární správy pro středočeský kraj.
„Nadprůměrné výsledky v kontrole užitkovosti, dobrý zdravotní stav a veškeré předpoklady pro další úspěšný chov a rozvoj posuzovacích plemen,“ to byly závěrečné argumenty komise pro to, aby chovateli Františku Dlabalovi byl statut šlechtitelského chovu udělen.

Tab. 1: Výsledky KU plemene charollais v chovu Františka Dlabala
Rok Počet
(kusy) Průměrná užitkovost
oplodnění
(%) plodnost (%) intenzita (%) odchov
(%) Hmotnost
ve 100 dnech
(kg) Průměrné přírůstky
(g) Stříž
(kg)
2000 46 91,3 176,2 160,9 150,0 33,96 0,303 2,8
2001 52 100,0 186,5 186,5 161,5 32,39 0,287 2,7
2002 54 83,3 168,9 140,7 125,9 38,43 0,345 2,8
2003 41 97,6 175,0 177,0 153,7 32,16 0,281 2,7
2004 48 91,7 156,8 143,8 129,2 33,87 0,298 2,7

Tab. 2: Výsledky KU plemene suffolk v chovu Františka Dlabala
Rok Počet
(kusy) Průměrná užitkovost
oplodnění
(%) plodnost (%) intenzita (%) odchov
(%) hmotnost ve 100 dnech
(kg) průměrné přírůstky
(g) stříž
(kg)
2003 6 100,0 166,7 166,7 166,7 36,25 0,321 3,8
2004 10 100,0 170,0 170,0 160,0 35,28 0,313 3,8

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *