Snažme se omezovat a likvidovat CVM

Complex Vertebral Malformation (CVM) je dědičná vada zjištěná v populaci holštýnského skotu. Poprvé byla popsána v Dánsku v roce 2000. Po zveřejnění následovalo období rozdílných názorů na způsob dědičnosti. Zpočátku se zejména z USA ozývaly názory, které zpochybňovaly popsaný způsob dědičnosti této vady. Když však Holanďané zveřejnili výsledky frekvence výskytu telat s malformacemi, které potvrdily jednoduše recesivní způsob dědičnosti, padly všechny pochybnosti.

Prakticky všechny země s vyspělým chovem holštýnského plemene uznaly CVM jako genetickou vadu představující vážný zdravotní problém a přijaly opatření k eliminaci výskytu. Dnes je zřejmé, že jde o jednoduše dědičnou, letální, recesivně založenou vadu. Jejími přenašeči jsou nositelé příslušné recesivní alely. Při vzájemném připáření nositelů vady (heterozygotů) je 50 % potomků rovněž heterozygotních bez projevu vady, 25 % potomků není nositeli vady a 25 % potomků jsou recesivní homozygoti, u nichž se vada projeví.
Letální účinek u těchto potomků můžeme očekávat na různých stupních ontogenetického vývoje jedince. Projevuje se embryonální mortalitou, odumřením plodu, ranými i pozdními formami zmetání, předčasnými porody mrtvě narozených telat, popř. defekty u postižených jedinců. Pokud je nositelem vady pouze jeden z rodičů, vada se neprojeví, 50 % potomků je však heterozygotních to znamená, že jsou přenašeči CVM.
Prvním známým nositelem CVM je býk Penstate Ivanhoe Star USA 1441440, narozený 20. 1. 1963. Tento býk a zejména jeho syn Carlin-M Ivanhoe Bell USA 1667366, nar. 16. 5. 1974 jsou zastoupeni v původech mnoha holštýnských býků, kteří působili a působí také v České republice. Od tohoto býka se také odvíjí genetická vada BLAD. Podezřelí z přenášení vady CVM jsou proto všichni býci, kteří mají v původu uvedené býky nebo jejich potomky, u nichž nebylo nositelství vady vyloučeno provedeným laboratorním vyšetřením.
Jedinou spolehlivou metodou diagnostiky nositelství recesivního faktoru pro CVM je laboratorní vyšetření molekulárně genetickou metodou z deoxyribonukleové kyseliny (DNA). Metoda je chráněna patentem a vzhledem k malému rozsahu vyšetření se v ČR nepočítá s nákupem patentu. Vyšetření si zajišťují majitelé býků u zahraničních laboratoří přímo, prostřednictvím Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR nebo Laboratoře imunogenetiky ČMSCH, a. s.
Spolehlivá klinická diagnóza postižených jedinců je obtížná a vyžaduje nejen klinickou diagnostiku, ale i patologicko-anatomické vyšetření, při němž je nutno vycházet ze spolehlivé evidence zvířat a jejich původu a z anamnestických údajů. Projevy vady jsou variabilní a mohou být velmi zřetelné, ale také může jít o malformace zjistitelné až rentgenologickým vyšetřením. Je proto potřebné, aby chovatelé evidovali výskyt všech vrozených vývojových vad a dědičných poruch zdraví a veterinární lékaři jejich výskyt hlásili útvaru genetiky Státního veterinárního ústavu v Brně.

Výbor Svazu a Rada plemenné knihy se touto problematikou opakovaně zabývaly. Ve spolupráci s útvarem genetiky Státního veterinárního ústavu v Brně byl zpracován návrh opatření k eliminaci této vady, který byl schválen příslušnými svazovými orgány. V souladu se šlechtitelským programem holštýnského skotu a s ohledem na předpokládaný rozsah výskytu CVM v populaci přijal Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR následující opatření s cílem omezit a zabránit dalšímu rozšíření této dědičné vady v populaci skotu. Tato opatření navazují na postup, který byl uplatněn ve většině zemí s chovem tohoto plemene s cílem postupného snižování frekvence výskytu CVM bez výraznějšího snížení genetického zisku v jednotlivých populacích.

Opatření k zamezení projevů CVM a postupnému snížení její frekvence v populaci:
1. Plemenní býci holštýnského plemene, kteří jsou podezřelí z nositelství CVM (mají v původu výše uvedené býky) mohou být v inseminaci od 1. září 2002 používáni jen v případě že je znám výsledek jejich vyšetření na CVM (status CVM)
2. Plemenní býci se známým statusem CVM se označují mezinárodně užívanými kódy a to:
 TV pro plemenné býky, kteří nejsou nositeli alely pro CVM a nejsou tudíž jejími přenašeči,
 CV pro plemenné býky, kteří jsou nositeli a přenašeči CVM
Označení se uvádí za jménem plemenného býka, a to na potvrzení o původu a v dalších dokladech, kde to svaz chovatelů stanoví. Příslušný kód se uvádí i na potvrzení o původu u plemenic, u nichž je status CVM znám.
3. Majitelé plemenných býků a dovozci spermatu sdělují výsledky vyšetření všech býků, jejichž sperma dovezli nebo dovážejí, ihned po jejich získání Svazu chovatelů holštýnského skotu, který je zaznamená do evidence plemenné knihy, jejich seznam publikuje na svých webových stránkách (www.holstein.cz) a předává ho útvaru genetiky Státního veterinárního ústavu v Brně. U býků, přihlašovaných k zápisu do plemenné knihy od 1. 8. 2002, se údaj o výsledku vyšetření uvádí v přihlášce k zápisu a je podmínkou zápisu býka do plemenné knihy. Majitelé býků a dovozci spermatu informují o statusu jednotlivých býků i inseminační techniky a chovatele, kterým prodali jejich konzervované sperma.
4. Od 1. září 2002 mohou být vybíráni a zařazováni na inseminační stanice plemenní býci holštýnského plemene, kteří jsou podezřelí jako nositelé vady, pouze s negativním výsledkem vyšetření (tj. jen býci se statusem TV). U uvedených býků je podmínkou jejich zařazení do testovacího připařování negativní výsledek vyšetření na CVM a zapojení do testace kontroly dědičnosti zdraví.
5. Konzervované sperma plemenných býků, kteří jsou nositeli CVM (status CV), může být dočasně používáno za předpokladu:
 že jsou prověřeni kontrolou dědičnosti a jsou zapsáni v plemenné knize holštýnského skotu; sperma těchto býků, pokud splňují podmínky pro zápis, platné v České republice, může být rovněž dováženo ze zahraničí,
 že budou zařazeni nejpozději do 31. 12. 2002 do testovacího připařování v souladu s platnými pravidly testace.
6. Sperma býků se statusem CV, prověřených kontrolou dědičnosti, může být ve stádě použito jen pokud si je chovatel vyžádá, sperma testovaných býků se statusem CV jen se souhlasem chovatele s jeho použitím ve stádě. Chovatel i pracovníci servisních organizací, kteří zabezpečují inseminaci a tvorbu připařovacích plánů přitom dbají, aby spermatem těchto býků nebyly inseminovány plemenice se shodným statusem (CV) nebo podezřelé z nositelství CVM.
7. Pro přirozenou plemenitbu ve vlastním stádě chovatele lze dočasně používat a nově vybírat plemenné býky bez známého statusu CVM. Chovatel přitom dbá, aby plemenní býci, v jejichž původu je plemenný býk – nositel recesivní alely pro CVM nebo podezřelý z nositelství CVM, nebyli používáni na plemenice shodného statusu. V případě prodeje jinému majiteli musí být od 1. 1. 2003 status CVM znám. Dočasně lze pro přirozenou plemenitbu používat býky s pozitivním výsledkem vyšetření (status CV), pokud si je nakupující vyžádá.
Vzhledem ke známému způsobu dědičnosti je projevu vady možné zabránit účelnou úpravou připařovacích plánů, tj. vyloučením použití býků, kteří jsou nebo mohou být nositeli této vady k zapouštění plemenic, v jejichž původu se vyskytují býci shodného statusu, nebo úplným vyloučením býků s tímto statusem z používání ve stádě. Seznamy býků se známými výsledky vyšetření jsou zveřejněny na internetových stránkách zahraničních chovatelských organizací. Náš svaz z těchto informací čerpá a průběžně aktualizuje seznam býků použitých v ČR se známým statusem, který je k dispozici na svazových webových stránkách (www.holstein.cz) v rubrice „zdraví“ kde je také seznam býků registrovaných v ČR v jejichž původu se vyskytují býci Penstate Ivanhoe Star a Carlin-M Ivanhoe Bell. Chovatelé a plemenářské organizace zde najdou potřebné informace pro sestavování připařovacích plánů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *