Sója a její alternativy

Stěžejní roli mezi koncentrovanými krmivy ve výživě hospodářských zvířat hraje sója. Toto bílkovinné krmivo s vysokým složením polyenových mastných kyselin vyvolává v souvislosti s produkcí GM sóji řadu otázek a diskusí. Sója patří mezi jednu z nejrozšířenějších plodin na světě (hned za rýží, pšenicí a kukuřicí) a zajímá pěstitele možnou vysokou produkcí, která může dosahovat za vhodných agrotechnických podmínek až 7−8 t/ha. Těchto výnosů je však možné dosáhnout pouze za ideálních podmínek např. v Americe. U nás se takových výnosů zdaleka nedosahuje, pohybují se kolem 2–2,5 t/ha. Dále je sója pro pěstitele zajímavá svým vysokým zastoupením zejména bílkovin, ale i minerálních látek, vitamínů a celé řady hodnotných, biologicky aktivních a ochranných látek. A díky svému vysokému zastoupení bílkovin, ale i olejnatosti, bývá označována za strategickou plodinu.

Vzhledem k výskytu nemoci šílených krav (BSE, bovinní spongiformní encefalopatie) byl v EU, včetně České republiky, uzákoněn zákaz krmení přežvýkavců živočišnými proteiny. Tím se omezil zdroj živočišných bílkovin, zejména proteinů s nižší degradovatelností označovaných také jako by-pass proteiny. Za náhradu živočišných bílkovin bývá označována právě sója, která má vysokou biologickou hodnotu bílkovin. Pro skot je sója dodávána do krmných směsí ve formě sójové moučky a sójového extrahovaného šrotu (SEŠ), který je do EU převážně dovážen. SEŠ se nutričně liší podle variant a podle toho, zda obsahuje slupky, či nikoli. Pokud ano, vyznačuje se vyšším obsahem vlákniny. Sojový extrahovaný šrot s nižším obsahem dusíkatých látek a vyšší obsahem vlákniny je vhodné krmivo pro skot, který je krmen vysoce koncentrovanou krmnou dávkou a může tak být více ohrožován bachorovou acidózou.

Na stránkách ISAAA (International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications), což je strategický mezinárodní poskytovatel informací o získávání agrobiotechnologických aplikací, který se zabývá i geneticky modifikovanými plodinami, je možné dohledat, které plodiny a jejich odrůdy jsou geneticky upravené a pod záštitou jakého státu. Mimo jiné je zde uvedeno, že během jednoho roku došlo ke zvýšení pěstování GM plodin o 3 %, tj. z 179,7 mil. ha (v roce 2015) na 185,1 mil. ha (v roce 2016). Z toho přes 40 % představovaly GM plodiny pěstované v USA. Mezi nejčastěji pěstované GM plodiny patřily kukuřice, sója, bavlník, řepka, cukrová řepa, ale např. i vojtěška, lilek či brambory. Řada dalších plodin je podle serveru ISAAA ještě ve výzkumu, jako např. vývoj kukuřice odolné proti suchu.

Ing. Marie Koukolová,

doc. Ing. Petr Homolka, CSc.,

Ph.D., Ing. Veronika Koukolová, Ph.D.,

Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha

Kontakt: koukolova.marie@vuzv.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *