Společná tržní organizace v sektoru vajec a drůbežího masa v rámci EU

Příprava České republiky na vstup do evropské unie je náročný a dlouhodobý proces, který můžeme rozčlenit do několika částí. Účelem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s některými podstatnými záležitostmi.

Společná tržní organizace v sektoru vajec a drůbežího masa v rámci EU zahrnuje:
– drůbeží vejce – drůbeží vejce ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená, jiná než
vejce násadová,
– celé produkty – vejce bez skořápky, buď s dodatečným obsahem cukru nebo bez něj nebo
obsahující jiné sladidlo, vhodné pro lidskou spotřebu,
– oddělené produkty – žloutky z vajec, buď s dodatečným obsahem cukru nebo bez něj
nebo obsahující jiné sladidlo, vhodné pro lidskou spotřebu,
– živou drůbež – slepice, kachny, husy, krůty a perličky,
– mrtvou drůbež – slepice, kachny, husy, krůty a perličky a jedlé droby této drůbeže (kromě
jater), čerstvá, zchlazená, nebo zmrazená,
– drůbeží játra – čerstvá, zchlazená, nebo mrazená, osolená nebo ve slaném nálevu,
– drůbeží tuk – čerstvý, zchlazený, zmrazený, osolený, ve slaném nálevu, sušený, uzený,
– drůbeží tuk – vyškvařený nebo získaný extrakcí ,
– další připravené nebo konzervované drůbeží maso nebo drůbeží droby,
– násadová vejce – drůbeží násadová vejce,
– jednodenní mláďata drůbeže – živá drůbež, jejíž hmotnost nepřesahuje 185 g,
– užitková kuřata – kuřata na výkrm, na snášku a kombinovaná pro obojí užitkovost
– rodičovská kuřata – kuřata určená pro produkci užitkových kuřat,
– prarodičovská kuřata – kuřata určená pro produkci rodičovských kuřat,

Organizace společného trhu v sektoru vajec a drůbežího masa v EU se řídí třemi základními Nařízeními Rady č. 2771/75, 2777/75 a 2782/75. Úvodem je třeba zdůraznit, že základní předpisy nestanovují žádné závazné ceny nebo intervenční ustanovení pro vnitřní trh, ale pouze sérii opatření určených pro zlepšení organizace výroby, zpracování a výstupů a pro dosažení úrovně kvality a prognostické činnosti. S ohledem na obchod byl proměnný systém poplatků nahrazen od 1.7.1995 systémem fixních celních poplatků. Speciální bezpečnostní klauzule stanovuje možnost dodatečných poplatků, ale jen v případě, že dovážené množství příliš vzroste, nebo že dovozní ceny příliš poklesnou.

Navíc, aby byly umožněny dovozy na základě světových tržních cen, může být rozdíl mezi těmito cenami a cenami uvnitř EU pokryt náhradou za vývoz. To platí pro celou Unii a může to být diferencováno podle účelu a cíle vývozu. Rada EK periodicky stanovuje náhrady předem, přičemž bere ohled na potřebu udržet rovnováhu mezi využitím základních produktů Společenství se zřetelem na vývoz zpracovaného zboží do nečlenských států a využitím produktů z těchto zemí podle způsobu zpracování.

Podle dohody GATT budou muset být náhrady v průběhu šesti let progresivně sníženy na 64 % pokud jde o náklady, a na 79 % pokud jde o objem průměrných náhrad. Vejce za snížené nebo nulové celní poplatky je možno dovážet do množství přibližně 45 000 tun. Unie bude muset vyvážet zhruba stejné množství. Pokud jde o dovozy drůbežího masa za snížené nebo nulové celní poplatky, zde je povolené množství přibližně 175 000 tun. Unie bude muset vyvážet zhruba stejné množství.

I. Společná organizace trhu s drůbežím masem

Nařízení Rady č. 2777/75 z 29. 10. 1975, o společné organizaci trhu s drůbežím masem
Nařízení jednoznačně vymezuje formou číselných kódů společného celního sazebníku skupiny drůbeže a výrobků z drůbeže, pro které stanovuje zásady společného trhu a jejich volného oběhu. Vytváří prostor pro přijetí obchodních standardů, zvláště třídění kvality, hmotnosti, balení, skladování, přepravy, prezentaci a označování určitých typů drůbežího masa. V zájmu stabilizace trhů a ochrany životní úrovně v sektoru drůbežího masa v EU stanovuje zásady udělování vývozních a dovozních licencí, uplatňování cla, dovozní přirážky, mechanismu spouštěcí ceny. Pro tarifní kvóty plynoucí z dohody GATT stanovuje metody jejich přijímání. Vymezuje zásady exportních subvencí. Upravuje režim ke třetím zemím a umožňuje přijetí dalších opatření ve vztahu k nim v případě vážného ohrožení společného trhu. Zřizuje Řídicí výbor pro drůbeží maso a vejce a stanoví zásady jeho působení.

II. Společná organizace trhu s vejci

Nařízení Rady č. 277 /75 z 29. 10. 1975, o společné organizaci trhu s vejci
Nařízení uvádí obecná pravidla trhu pro drůbeží vejce skořápková, vejce bez skořápek, žloutky, včetně slazených obsahů. Stanoví pravidla dovozu a vývozu v komoditě vajec, požadavky dovozních a vývozních licencí, uplatnění dodatečných cel, administraci tarifních kvót, možnosti vývozních dotací. Splňuje funkci základního nařízení.

III. Produkce a prodej násadových vejce a mláďat drůbeže – souvisí se společnou organizací trhu s vejci a drůbežím masem

Nařízení Rady č. 2782/75 z 29. 10. 1975, o produkci a prodeji násadových vajec a mláďat drůbeže
Nařízení vymezuje používané pojmy, uvádí podmínky prodeje a přepravy, systém označování násadových vajec, včetně podmínek pro třetí země, evidenci jednotlivých výrobních zařízení, poskytování informací do informačního systému EU k provádění prognóz vývoje a k usnadnění souladu nabídky a poptávky, zajištění anonymity a ochrany poskytovaných informací.

Nařízení Komise č. 1868/77 z 29. 7. 1997, stanovující prováděcí předpisy pro aplikaci Nařízení Rady (EEC) č. 2782/75, o produkci a prodeji násadových vajec a mláďat drůbeže
Nařízení uvádí postup registrace výrobních zařízení, přidělení číselného kódu od pověřeného orgánu, zásady a způsoby značení násadových vajec, systém sběru informací z líhní a vedení sumářů měsíčně předávaných členskými státy Komisi podle předepsaných zásad. Stanoví povinnost členských států každý rok do třicátého ledna předávat Komisi statistiky týkající se struktury zařízení, jejich činnosti při použití standardizovaných údajů.

IV. Standardy pro drůbež

Směrnice Rady č. 74/99 z 19.7. 19999, stanovující minimální standardy pro ochranu nosnic
Směrnice stanovuje minimální standardy pro ochranu nosnic. Ustanovení se týká alternativních systémů, neobohacených klecových systémů a chovu v obohacených klecích. Jsou zde uvedeny konkrétní technické parametry na velikost klecí, počet krmítek, napáječek, nezbytné vybavení, uspořádání alternativních chovů, provádění kontrol k dodržování Směrnice a inspekcí členských zemí.

Nařízení Rady č. 1906/90 z 26. 6. 1990, o některých obchodních standardech drůbeže
Nařízení stanovuje na základě NR č. 2777/75 o společné organizaci trhu s drůbežím masem obchodní standardy pro určité typy prezentace drůbeže (kura domácího, kachen, hus, krůt, perliček). Klasifikuje drůbež do tříd A a B podle struktury a vzhledu opracování zabité drůbeže, rozlišuje obchodování v úpravách čerstvá, zmrazená a rychle zmrazená. V souladu se SR č. 79 / 112 obsahuje způsob značení, prezentace, reklamy drůbežího masa určeného pro finální spotřebitele. Definuje náležitosti balení, skladovacích teplot masa předbaleného podle NK č. 71/118 a bez předbalení. Vymezuje identifikační metody používaného chlazení a typů zemědělské výroby, pravidel jejich činnosti a kontroly. Stanoví systém penalizací a sankcí za nedodržování NR. Obsahuje přílohy předepisující mimo jiné stanovení celkového obsahu vody v kuřatech (chemický test), kontrolu absorpce vody ve výrobním podniku, kompetence a úkoly referenčních laboratoří národních i EU.

Nařízení Komise č. 1538/91 z 5. 6. 1991, zavádějící prováděcí předpisy pro realizaci Nařízení Rady (EEC) č. 1906/90 o některých obchodních standardech drůbeže
Nařízení obsahuje aplikaci stanovených standardů pro drůbež z NR č. 1906/90. Uvádí hlavně seznamy zabité drůbeže, jejich částí a drobů, klasifikaci jejich struktury, vzhledu a hmotnosti typů prezentace, vedení jmen, pod kterými se budou produkty prodávat, možnost užití údajů týkajících se chlazení, metod a typů zemědělské výroby, podmínek skladování a dopravy určitých druhů drůbežího masa. Stanoví způsob dozoru nad dodržováním NR k jednotné aplikaci v EU.

Nařízení Rady č. 1907/90 z 26. 6. 1990, o některých obchodních standardech vajec
Nařízení Rady stanovuje na základě NR č. 2771/75, o společné organizaci trhu s vejci obchodní standardy pro vejce. Nařízení jasně vymezuje vejce pro lidskou spotřebu a vejce rozbitá a vejce násadová pro nepotravinářskou výrobu. Vymezuje standardy pro obchodování všech slepičích vajec prodávaných ve Společenství, dále komu mohou být vejce předávána, kdo může třídit, povinnost vedení záznamů v třídírně. Ukládá způsob jakostního třídění (třída A – čerstvá vejce, B – druhá jakost nebo vejce chladírenská, C – pro potravinářský průmysl) a hmotnostní třídění (nově do čtyř skupin značených XL, L, M, S). Definuje způsob a obsah značení vajec, malého i velkého balení v EU i pro třetí země dovážející do EU a pro vývoz EU. Kontrolu nad plněním NR zabezpečují dozorčí agentury členských zemí.

Nařízení Komise č. 1274/91, zavádějící prováděcí předpisy pro realizaci Nařízení Rady č. 1907/90, o některých obchodních standardech pro vejce
Nařízení uvádí četnost sběru vajec od výrobců, parametry třídíren, jejich registraci v EU. Charakterizuje jednotlivé jakostní skupiny vajec a povolený způsob manipulace s nimi, uvádí rozmezí váhových skupin v gramech, stanoví povinný způsob označování vajec, balení vajec včetně údajů na obalech. Uvádí typy zemědělských výrobců vajec a podmínky jejich činnosti. Stanoví podmínky pro označování a evidenci přebalovaných vajec.Obsahuje rovněž tolerance při prováděných kontrolách počtu a jakosti vajec a náležitosti výsledků kontroly.

V. Obchodní záležitosti

Nařízení Komise č. 109/80 ze dne 18. 1. 1980, o aplikaci nejnižších sazeb a exportních náhrad na určité produkty ze sektoru vajec a drůbežího masa
Nařízení stanoví, že ve vyjmenovaných případech nebude brána v úvahu skutečnost, že není stanovena žádná refundace na určité produkty sektoru vajec a drůbežího masa spadající do vybraných kódů celního sazebníku.

Nařízení Komise č. 1431/94 ze dne 22. 6. 1994, stanovující prováděcí předpisy pro zavedení dovozních opatření v sektoru drůbežího masa podle Nařízení Rady (EC) č. 774/94, kterým se zavádějí a upravují některé celní kvóty Společenství pro drůbeží maso a jiné zemědělské produkty.
Nařízení se týká podrobných pravidel pro otevírání a administraci tarifních kvót v sektoru drůbeže u zemí, se kterými EU uzavřela dohody. Jde o Brazílii, Thajsko a ostatní země. Všechny dovozy do Společenství v rámci tarifních kvót u vybraných výrobků podle přílohy jsou podmíněny předložením dovozní licence. Licence je v EU rozdělena na čtvrtletí po 25 %. Licence je platná 150 dnů za podmínky složení předepsané finanční jistiny 50 ECU/100 kg. V příloze Nařízení jsou vzory tiskopisů na žádosti o licence.

Nařízení Komise č. 1371/95 ze dne 16. 6. 1995, stanovující prováděcí předpisy pro zavádění exportních licencí v sektoru vajec
Od 1. 7. 1995 jsou v EU všechny vývozy v sektoru vajec, na které je požadovaná exportní subvence (s výjimkou násadových vajec CN 04070011 a 04070019) podmíněny předložením vývozních licencí s předem stanovenou refundací. Nařízení obsahuje délku platnosti licence, postup pro žadatele, kterými mohou být právnické i fyzické osoby zabývající se obchodem v sektoru vajec alespoň 12 měsíců, systém licenčního řízení, zveřejňování licencí, vrácení kauce v případě odmítnutí licence, oznamovací povinnosti členských států. Licence jsou nepřenosné. Pro násadová vejce ohlásí dovozci, že mají úmysl nárokovat exportní refundaci, která se na žádost přiděluje ex-post. Přílohy obsahují tiskopisy pro kontrolní hlášení a žádosti o licence.

Nařízení Komise č. 1372/95 ze dne 16. 6.1995, stanovující prováděcí předpisy pro zavádění systému vývozních licencí v sektoru drůbežího masa
Podle tohoto nařízení budou od 1. 7. 1995 všechny vývozy v sektoru drůbežího masa, na které jsou požadovány refundace (s výjimkou CN 0105 11, 0105 19), podmíněny předložením vývozní licence s předem stanovenou refundací. Uvádí se délka trvání licence, způsob jejího označování, předávání na speciálním formuláři kompetentním orgánům, způsob udělování licence, výše požadované finanční jistiny v ECU (100 kg podle kategorizace produktů v příloze). Licence je nepřenosná. Je uveden postup pro členské státy jak žádat Komisi o licence, povinnost členských států měsíčně nahlašovat množství nevyužitých licencí. Pro mláďata drůbeže (CN 0105 11 a 0105 19) se během celního řízení prohlásí, že je v úmyslu nárokovat exportní refundace, která se poskytuje ex-post. Nejpozději 1 den po uskutečnění vývozu drůbežích mláďat musí zájemce žádat o licenci. Neplatí se kauce, je uveden postup pro vydávání licence na vývoz. V příloze Nařízení jsou k tomu vzory tiskopisů.

Nařízení Komise č. 1474/95 ze dne 28. 6. 1995, otevírající a poskytující administrativu tarifních kvót v sektoru vajec a vaječného albuminu, vyplývající z dohod uzavřených během vyjednávání Uruguayského kola multilaterálního obchodu.
Nařízení se týká podrobných pravidel pro poskytování a administraci tarifních kvót v sektoru vajec a vaječného albuminu u zemí, se kterými EU uzavřela obchodní dohody, to umožňuje mimo jiné i přístup určitých produktů pocházejících ze třetích zemí na trhy Společenství. Od 1. 7. 1995 do 30. 6. 1996 jsou poskytovány dovozní tarifní kvóty, které se rozdělují pro skupinu E1 na čtvrtletí po 20, 30, 30 a 20 %, pro skupiny E II a E III je to po 25 %. Co jsou skupiny I až III je uvedeno v příloze. Na dovoz vajec a vaječného albuminu se požaduje licence, která je nepřenosná. Nařízení stanoví povinnosti žadatelů o dovozní licence, které se předkládají prvních 10 dnů ve stanoveném období. Licence mohou být využívány pouze na produkty, které odpovídají všem platným veterinárním předpisům ve Společenství. Skládá se kauce 20 ECU/100 kg ekvivalentního množství skořápkových vajec. Je stanoveno, o čem informují členové Komisi.

Nařízení Komise č. 1484/95 ze dne 28. 6. 1995, stanovující podrobná pravidla pro realizaci systému dalších dovozních cel a stanovení dalších dovozních cel v sektoru drůbežího masa a vajec o pro vaječný albumin. Ruší se Nařízení č. 163 / 67 EEC
Od 1.7.1995 se na vybrané drůbežářské výrobky (podle přílohy II) v EU uvaluje dodatečné clo. Týká se dovozů s nižší cenou než tzv. počáteční – aktivizační cena (trigger prices). Dovozní ceny, které se berou v úvahu pro stanovení dodatečného cla, se porovnávají s reprezentačními cenami světového trhu, nebo dováženého zboží do EU. Na žádost dovozce může být dodatečné clo stanoveno na základě dovozní ceny, je-li tato vyšší než cena reprezentativní. K tomu musí dovozce předložit alespoň předepsané doklady, dále musí složit jistinu /kauci/ ve výši sazby dodatečného cla vypočítaného na základě reprezentační ceny. Kauce se zúčtovává podle celního zákona Společenství a vrací se v případě odpovídající ceny. Dodatečné clo se nevztahuje na dovozy výrobků v rámci tarifních kvót UK GATT. Členské státy mají povinnost sdělovat Komisi každé pondělí ceny dováženého zboží v různých fázích odbytu. Je uveden systém odstupňování dodatečného cla podle rozdílu mezi aktivační a reprezentační cenou.

Nařízení Komise č. 1866/95 ze dne 26. 7. 1995, stanovující postupy použitelné v sektoru drůbežího masa a opatření o poskytnutí dohody o volném obchodu, týkající se záležitosti mezi Společenstvím na jedné straně a Estonskem, Litvou a Lotyšskem na straně druhé.
Nařízení se týká zóny volného obchodu, později asociační dohody s pobaltskými zeměmi. Samostatná příloha obsahuje vyjmenované drůbežářské výrobky, kterých se týkají slevy. Současně jsou stanoveny podmínky licencí, způsob žádosti, minimální objemy pro licence, vzory žádostí a tiskopisů.

Konkurenceschopnost sektoru
Evropská unie nabídla kandidátským zemím obchodní koncese a jiné výhody normálně spojené s plným členstvím uplatňujíce zásadu asymetrie. Cílem je dosáhnout během přechodného období před plným členstvím v EU volného obchodu u průmyslových výrobků, včetně některých zemědělských výrobků.
Kandidátské země se také zavazují k reformě legislativy, zvláště pokud jde o hospodářskou soutěž a normy slučitelné s Evropskou unií.
V červenci 1999 EU vyzvala 10 asociovaných zemí střední a východní Evropy k zahájení bilaterálních jednání s EU o dalším pokroku v liberalizaci obchodu s agrárními výrobky. Tato iniciativa dostala pracovní označení „návrh Dvounulové varianty“, přičemž do snižování či odstraňování cel a vývozních subvencí (nulová cla a nulové subvence) zavádí zásady „symetrie“ a „reciprocity“.
Tři hlavní kategorie zemědělsko-potravinářských výrobků:
 Necitlivé výrobky: S celní sazbou pod 10 %
 Citlivé výrobky : S celní sazbou nad 10 %
 Velmi citlivé výrobky: například obiloviny, v současnosti se neprojednávají
Pro sektor vepřového masa, drůbežího masa a sýrů se strany dohodly na celních kvótách, v rámci kterých budou zrušena dovozní cla České republiky a Společenství na dovozy pocházející ze Společenství a z ČR. Tyto bezcelní dovozní kvóty jsou uvedeny v přílohách dohody 2-A a 2-B. Na drůbeží maso čerstvé, chlazené, nebo mrazené pocházející z ČR je ve Společenství 0 % clo na kvótu 9000 t ročně, roční nárůst je 1350 t. Na obdobné drůbeží maso pocházející ze Společenství je v ČR také 0 % clo a celní kvóta je 4000 t s ročním nárůstem 600 t.
Česká republika a Společenství zruší své vývozní subvence na všechny výrobky uvedené v přílohách 2-A a 2-B. Dvounulová dohoda vstoupila v platnost 1. 7. 2000 a bude se každý rok upřesňovat. Další informace o postupu přibližování vzájemného obchodu ČR a EU je třeba čerpat přímo z materiálů zpracovaných k této problematice.

Právní řád Evropské unie
Právní řád Evropské unie tvoří tzv. Právo Evropské unie (EU) vychází z demokratických hodnot a jím odpovídajících obecných právních principů. Mezi tyto hodnoty patří ochrana trvalého míru, vytváření konsensuální jednoty, rovnost všech účastníků v Unii a rovnost všech občanů před právem, respekt k základním lidským a občanským právům, vzájemná solidarita, zajištění stability a z ní plynoucích jistot.
Takto pojímané právo nahradilo v EU sílu a umožnilo postupně soužití velkých a malých, více a méně rozvinutých a i nábožensky rozdílných patnácti evropských států s více než 375 milióny obyvatel.
Právní základ EU tvoří tzv. primární a sekundární právo.
Primární právo Evropské unie tvoří smlouvy. Základem evropského práva jsou čtyři zakládající smlouvy, ve znění jejich pozdějších novel. Pařížská smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), jež vstoupila v platnost 27. července 1952. Dvě, tzv. římské smlouvy, zakládající Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství atomové energie (ESAE, též Euroatom). Obě smlouvy vstoupily v platnost 1. ledna 1958. Poslední ze zakládajících smluv je Smlouva o Evropské unii, která byla podepsána 7. února 1992 v Maastrichtu a po dokončení všech ratifikací vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. K těmto čtyřem zakládajícím smlouvám bývají přiřazovány i smlouvy mezi EU a třetími státy, vnitřní dohody mezi členy EU a někdy i rozhodnutí Evropského soudního dvora. Tento systém smluv tvoří dohromady jakousi ústavu Evropské unie. Jsou v nich stanoveny základní principy integrace i základy jednotlivých politik, složení pravomoci a rozhodovací postupy společných institucí. Pouze na základě těchto smluv mohou společné orgány jednat, tj. vytvářet tzv. sekundární právo EU.
Sekundární právo Evropské unie je tvořeno právními akty přijímanými společnými institucemi EU. Těmito právními akty jsou: nařízení, směrnice, rozhodnutí, stanoviska a doporučení. Náleží sem většina právních předpisů vydaných v EU.
Orgány zmocněnými k přijímání těchto právních aktů jsou: Rada Evropské unie, Rada EU společně s Evropským parlamentem, a v některých případech i Evropská komise. Vykonavateli jednotlivých právních aktů jsou zpravidla členské státy EU pod dohledem Evropské komise.
Nařízení jsou právní akty obecně a přímo závazné. Vztahují se na všechny členy EU a stávají se součástí jejich právního řádu ihned po svém schválení. Pokud jsou v rozporu se zákony některého členského státu, mají před nimi přednost. Vždy platí nařízení EU, nikoliv domácí právo. Nařízení jsou nástrojem právní unifikace a EU je využívá tam, kde je třeba společným rozhodnutím dosáhnout jednotu v obsahu i formě zákona. Typickým příkladem regulované oblasti především prostřednictvím nařízení je společně prováděná zemědělská politika.
Směrnice jsou právní akty, které zavazují zúčastněné státy provést ve svém právním řádu k jednotnému datu určité změny tak, aby si právo jednotlivých států neodporovalo a poskytovalo porovnatelnou úroveň ochrany. Směrnice jsou nástrojem harmonizace národních právních řádů. Po tom, co jsou schváleny EU, mají jednotlivé členské státy povinnost je převzít vnitrostátní právní normou do svého právního systému. Svým obsahem jsou pak jejich předpisy vzájemně porovnatelné (harmonizované), formou se však mohou lišit. Jeden stát například přijme zvláštní zákon, jiný vydá vyhlášku a další novelizuje existující zákony. V tom spočívá pružnost směrnice jako právního aktu. Členské státy, v souladu se svými právními tradicemi, rozhodnou, jak směrnice do svého právního řádu zabudují. Prostřednictvím směrnic byl například vybudován jednotný trh EU zajišťující svobodu pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu.
Rozhodnutí přijímaná orgány EU jsou rovněž závaznými právními akty, ale vztahují se pouze na ty členské státy, instituce, firmy nebo jednotlivce, jimž jsou adresována. Od nařízení se liší tím, že nemají obecnou platnost, od směrnic tím, že nemusí být převedena do národního práva. Platí přímo, ale jen na vybrané subjekty. Evropská komise prostřednictvím rozhodnutí provádí například dohled nad ochranou hospodářské soutěže v EU a také většina veterinárních předpisů je touto formou uváděna okamžitě v platnost.
Stanoviska a doporučení jsou, na rozdíl od nařízení, směrnic a rozhodnutí, právně nezávazná. Nemají právní, ale pouze politickou váhu, jako „dobré rady“ nebo „kompetentní názory“. V EU jejich přijetí často předchází před přijetím závažných právních aktů, neboť Evropská komise často nejprve zkouší regulovat určitou oblast formou dobrovolných doporučení a až v případě nutnosti přistupuje k vydání nařízení nebo směrnic. Nelze je podceňovat, neboť také ovlivňují dění v EU.

Rozdělení sekundárního práva Evropské unie
(zkratka při číslování předpisů EU)
N a ř í z e n í : – Nařízení Rady EU R (Council Regulation)
(Regulation) – Nařízení Evropské komise R (Commission Regulation)

Směrnice: – Směrnice Rady EU L (Council Directive)
(Directive) – Směrnice Evropské komise L (Commission Directive)

Rozhodnutí: – Rozhodnutí Rady EU D (Council Decision)
(Decision) – Rozhodnutí Evropské komise D (Commission Decision)

Doporučení: – Doporučení Rady EU K (Council Recommendations)
(Recommendations) – Doporučení Evropské komise K (Commisson Recommendations)

Ostatní právní předpisy: X, Y
Všeobecné rozhodnutí: S

V běžné praxi jsou nejvyužívanější sekundární právní předpisy EU. Tyto právní předpisy jsou průběžně zveřejňovány v Úředním věstníku EU (Official Journal of European Communities), v části L (Legislation). Ročně v této části vyjde 3500 právních předpisů, většinou nařízení Evropské komise a Rady EU.
Pro vyhledání aktuálně platných právních předpisů je nejvhodnější a nejrychlejší použít Internet – adresa: http://europa.eu.int./, kde si nejdříve zvolíme jazyk, dále v části Abc official documents, z nabídky EU dokumentů si zvolte EUR-Lex, European Union law, na další stránce v části Legislation zvolte Community legislation in force, zobrazí se analytická struktura platných právních předpisů, která je rozdělena na 20 částí, zemědělství je v části 03. Po otevření části 03 Agriculture se příslušný právní dokument vyhledá v některé z uváděných devíti kapitol.

Právní předpisy vztahující se k drůbeži najdeme ve dvou kapitolách:

03. 50 Sbližování právních předpisů a hygienických opatření
03. 60 Výrobky zařazené ve společných organizacích trhů

– 03.50.30. Zdraví zvířat a zootechnika – zde jsou uvedeny předpisy vztahující se
k chovu drůbeže, technologiím a veterinární problematice. (jen obsah má
115 stran textu).
– 03.60.53. Vejce a drůbež – k 31. srpnu 2000 bylo u této komodity uváděno celkem 45
předpisů vztahujících se ke komoditě drůbeží maso, konzumní vejce a
násadová vejce. (44 je jich v platnosti, směrnice č. 88/166 je nahrazena
směrnicí č. 99/74, která stanovuje minimální standardy pro ochranu nosnic).

Většina z předpisů, Nařízení Rady a Nařízení Komise, v komoditě vejce a drůbež se vztahuje ke společné organizaci trhu, jejich administraci bude v ČR zajišťovat Státní zemědělský a intervenční fond, který byl ustanoven v zákoně č. 256/2000 Sb., ze 14.7. 2000.
Pro většinu výrobců konzumních vajec je nejzajímavější seznámit se s Nařízením Rady č. 90/1907 z 26.6.90 o některých obchodních standardech vajec, a s Nařízením Komise č. 91/1274 z 15.5. 91 zavádějící prováděcí předpisy pro NR 90/1907 o některých obchodních standardech vajec. V České republice jsou tato nařízení obsažena v zákoně č. 110/97 Sb., o potravinách a ve vyhláškách č. 327/97 a 89/2000.
Výrobce drůbeže – drůbežího masa nejspíše zajímají Nařízení Rady č. 90/1906 a Nařízení Komise č. 91/1538 o některých obchodních standardech drůbeže. Také tato nařízení jsou již částečně obsažena v zákoně č. 110/97 Sb., a v prováděcí vyhlášce č. 327/97 Sb. V letošním roce se ještě připravuje novela této vyhlášky v části maso a masné výrobky. V letošním roce vydala 19.5. Evropská komise doplněk č. 2000/1072 k NK č. 91/1538, pro provádění NR č. 90/1906 o některých obchodních normách pro drůbež. Mimo jiné je v NK č. 00/1072 v příloze uvedena metoda chemického testu pro určení celkového obsahu vody v některých porcích drůbeže. Popisovaná metoda přispívá ke zlepšení kvality drůbežího masa.
Nařízení Rady č. 75/2782 o produkci a marketingu násadových vajec a mláďat drůbeže a jeho prováděcí předpis Nařízení Komise č. 77/1868 bude administrováno prostřednictvím Státního intervenčního fondu – zákon č.256 z 14.7. 2000 a v návaznosti na zákon č. 154 ze 17.5. 2000 o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat.
Nejvíce diskutovaným právním předpisem v EU i ČR je v současnosti Směrnice Rady č. 99/74 z 19.7. 1999 stanovující minimální standardy pro ochranu nosnic. Předpokládáme, že za více než rok se s touto směrnicí podrobně seznámili všichni výrobci konzumních vajec. Česká republika v současnosti nemá ve svém právním řádu tuto směrnici zabudovanou. Jelikož u směrnic EU je nutnost zakotvit je nějakým vhodným způsobem do právního řádu každého státu, připravuje MZe prováděcí vyhlášku ke stavebnímu zákonu „Technické požadavky na stavby pro zemědělství“, kde budou v samostatné příloze stanoveny požadavky na stavby pro drůbež, kam se podařilo začlenit standardy evropské Směrnice č. 99/94. Další právní zakotvení minimálních standardů na ochranu nosnic se připravuje v novele zákona č. 266/92 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, její přijetí se plánuje na rok 2002. Do této novely zákona budou pravděpodobně také zabudovány směrnice o pohodě zvířat tj. Směrnice Rady 98/58 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, SR č. 93/119 o ochraně jatečných zvířat během jejich porážky nebo jejich utracení a Směrnice Rady č. 90/425, 91/496, 91/628 o ochraně zvířat během přepravy. Obecně platí, že samotný přeložený předpis nemá, bez návaznosti na další související doplňky, pro uživatele žádný význam.
V návaznosti na složitou situací, která vznikla po zveřejnění Směrnice Rady 99/74, požádala Česká republika EU o přechodné období, aby mohla v delším časovém období provést výměnu klecových technologií. Jak tato žádost bude, či nebude akceptována EU se dozvíme v průběhu pohovorů a příprav spojených se vstupem ČR do EU. V současné době je ve Společném stanovisku EU a ČR uvedeno toto znění na přechodná období:

Požadavky ČR za předpokladu vstupu do EU v roce 2003:
1.) Pro již používané neobohacené klecové systémy, které nesplňují některé požadavky SR 99/74 – článek 5, požaduje ČR přechodné období 10 let, tj. do 31.12. 2012.
2.) Pro úplný zákaz využívání neobohacených klecových technologií pro nosnice požaduje ČR přechodné období 6 let, t.j. do 31.12. 2017.
3.) Pro již vybudované alternativní systémy chovu nosnic požaduje ČR přechodné období 4 roky, tj. do 31.12.2010.

Považujeme za vhodné upozornit výrobce drůbeže a zemědělce na připravovaný evropský systém podpor pro zemědělce, který se velice liší od současných poskytovaných dotací. Přípravou pro české zemědělce ještě před vstupem do EU na způsob administrace poskytovaných podpor je program SAPARD, který se začne využívat od příštího roku. Bohužel v posledním kole jednání z programu SAPARD vypadla pro výrobce konzumních vajec možnost čerpat podporu na výměnu technologií u klecových chovů nosnic.
Ing. Bohuslava Lancová, odbor evropské integrace MZe ČR (příspěvek na konferenci Aktuální problémy v chovu drůbeže, České Budějovice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *